Příkladem obecných prvků nároku na neoprávněné narození, jak je stanovil Nejvyšší soud Kalifornie, jsou:

• existence vztahu mezi pacientem a lékařem mezi žalovaným a žalobcem;
• lékař z nedbalosti neinformoval budoucí rodiče o riziku narození dítěte s genetickou nebo vrozenou chorobou;
• žalobce utrpěl újmu a
• nedbalost lékaře tuto újmu způsobila.

Vztah mezi pacientem a lékařemUpravit

Žalobce musí prokázat existenci vztahu mezi pacientem a lékařem tím, že prokáže, že lékař poskytl žalobci lékařskou diagnózu nebo lékařskou radu.

NedbalostUpravit

V případě protiprávního narození musí žalobce prokázat, že lékař nedodržel standard péče, pokud jde o diagnózu nebo sdělení rizika přenosu genetických nebo vrozených vad žalobců na jejich děti.

Pokud žalobci tvrdí, že žalovaný řádně nediagnostikoval riziko přenosu genetické poruchy nebo jiné abnormality žalobců, pak musí žalobci předložit znalecký posudek ohledně standardu péče pro danou diagnózu. Laická porota nemá potřebné znalosti lékařské praxe, aby mohla posoudit jednání lékařů bez pomoci soudního znalce.

Pokud žalobci tvrdí, že žalovaný neodhalil riziko početí dítěte s abnormalitou, pak musí žalobci prokázat, že lékař měl povinnost předmětné odhalení provést. Lékaři mají povinnost informovat své pacienty o riziku přenosu genetického onemocnění na jejich budoucí děti. Lékař však nemusí sdělit všechna rizika ani doporučit všechny dostupné testovací postupy. Například ve věci Munro v. Regents of the University of California soud rozhodl, že lékař neměl povinnost doporučit test na Tay-Sachsovu chorobu, když lékař neměl důvod se domnívat, že jeho pacienti jsou ohroženi Tay-Sachsovou chorobou více než běžná populace, když riziko Tay-Sachsovy choroby v běžné populaci bylo 1 ku 200 až 1 ku 300 a když test na Tay-Sachsovu chorobu byl pro naprostou většinu pacientů „obecně nepoužitelný“.Žalobci mohou rovněž prokázat prvek nedbalosti tím, že prokáží, že lékař řádně neinformoval o dostupnosti genetických nebo prenatálních screeningových postupů. Stejně jako v jiných případech neposkytnutí informací bude muset žalobce prokázat, že lékař měl povinnost předmětné informace poskytnout.

ŠkodaEdit

Žalobci v případě protiprávního porodu mohou tvrdit, že jejich škoda spočívá v tom, že se jim narodilo dítě s nežádoucí abnormalitou, nebo v tom, že jim byla odepřena možnost učinit plně informovanou volbu, zda počít nebo přerušit těhotenství plodu.

PříčinaEdit

V minulosti museli žalobci prokázat příčinu tím, že prokázali, že kdyby žalovaný nedbal, dítě by bylo normální. Podle tohoto standardu může žalovaná tvrdit, že i když nediagnostikovala existující genetickou nebo vývojovou abnormalitu plodu, nezpůsobila, že rodiče nebo plod mají zmutované geny nebo že se u plodu vyvinula abnormalita. Jakmile je u plodu zjištěna abnormalita, lékař nemusí být schopen plod léčit, čímž se abnormalita stává nevyhnutelnou. Pokud lékař nediagnostikuje riziko přenosu genetického onemocnění žalobce nebo žalobce o tomto riziku neinformuje, pak je to kombinace genetických mutací rodičů a volby mít dítě, která nejpříměji vede k početí abnormálního dítěte. Kvůli obtížím při prokazování příčiny podle tohoto standardu některé soudy žaloby o neoprávněné narození znemožnily.

Nejnověji jsou žalobci schopni prokázat prvek příčinné souvislosti tím, že prokáží, že je nedbalost žalovaného připravila o možnost plně zvážit volbu, zda počít nebo potratit svůj plod. Žalobci však stále musí prokázat, že kdyby lékař jednal správně, odmítli by počít dítě nebo by svůj abnormální plod potratili. Tento standard pro příčinnou souvislost umožnil žalobcům snadněji prokázat prvek příčinné souvislosti. Přesto je tvrzení žalobců, že by neměli abnormální dítě, do jisté míry spekulativní. Rozhodnutí, zda počít dítě s ohledem na riziko donošení abnormálního dítěte, by bylo pravděpodobně obtížné a emocionální s nepředvídatelným výsledkem, stejně jako rozhodnutí o potratu abnormálního plodu. Někteří žalovaní navíc namítali, že tento delikt je předmětem podvodných tvrzení, neboť důkaz tvrzení, že by žalobci potratili abnormální plod, by často přicházel v podobě retrospektivní a subjektivní výpovědi žalobce.

.