Nejvyšší soud USA povolil širokou náboženskou výjimku na antikoncepci
WASHINGTONWASHINGTON (Reuters) – Nejvyšší soud USA. Nejvyšší soud ve středu podpořil plán administrativy prezidenta Donalda Trumpa udělit zaměstnavatelům široké náboženské a morální výjimky z federálního mandátu, aby zdravotní pojištění, které poskytují svým zaměstnancům, zahrnovalo krytí antikoncepce pro ženy.
Soud rozhodl v poměru 7:2 v neprospěch států Pensylvánie a New Jersey, které napadly zákonnost Trumpova předpisu z roku 2018 oslabujícího takzvaný antikoncepční mandát zákona o dostupné péči z roku 2010, obecně nazývaného Obamacare. Křesťanští konzervativci, kteří jsou pro Trumpa klíčovou voličskou skupinou, neboť usiluje o své znovuzvolení 3. listopadu, se proti mandátu Obamacare důrazně postavili.
Federální vláda odhadla, že na základě Trumpova nařízení by mohlo až 126 000 žen přijít o antikoncepční pokrytí prostřednictvím zdravotního pojištění poskytovaného zaměstnavatelem.
Mandát Obamacare vyžaduje, aby zdravotní pojištění poskytované zaměstnavatelem poskytovalo pokrytí antikoncepce bez spoluúčasti. Dříve mnoho pojistek poskytovaných zaměstnavatelem toto krytí nenabízelo. Republikáni usilovali o zrušení Obamacare, kterou v roce 2010 podepsal Trumpův demokratický předchůdce Barack Obama, a Trumpova administrativa ji různými kroky osekávala.
Tisková mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová označila rozsudek za „velké vítězství náboženské svobody a svobody svědomí.“
„Zajištění toho, aby ženy dostávaly potřebnou zdravotní péči, nevyžaduje vykázání náboženských skupin, které se odmítají vzdát svého přesvědčení, z veřejného prostoru,“ dodala McEnanyová.
Trumpovo pravidlo umožňuje jakémukoli neziskovému nebo ziskovému zaměstnavateli, včetně veřejně obchodovaných společností, požádat o výjimku z náboženských důvodů. Morální námitku mohou vznést neziskové organizace a společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné. Trumpova výjimka by byla dostupná také pro nábožensky spřízněné univerzity, které poskytují zdravotní pojištění studentům.
Konzervativní soudce Clarence Thomas v písemném vyjádření pro soud uvedl, že Trumpova administrativa „měla zákonnou pravomoc vytvořit tuto výjimku, stejně jako současně vydanou morální výjimku.“
Liberální soudkyně Ruth Bader Ginsburgová a Sonia Sotomayorová vyjádřily nesouhlas. „Dnes poprvé soud ve své horlivosti zajistit náboženská práva na n-tém stupni zcela odhazuje stranou protichůdná práva a zájmy,“ napsala Ginsburgová.
Další dva liberální soudci soudu, Elena Kaganová a Stephen Breyer, s výsledkem souhlasili, ale pod Thomasovo stanovisko se nepodepsali. Kaganová napsala, že nařízení by ještě mohlo být napadeno z jiných důvodů, včetně toho, že morální výjimka je příliš široká, což je podle ní „těsné“.
Pennsylvánský generální prokurátor Josh Shapiro, demokrat, přislíbil pokračovat v boji proti Trumpovu nařízení.
„Náš případ se týká příliš širokého pravidla, které umožňuje, aby osobní přesvědčení generálních ředitelů diktovalo ženám zaručený přístup k antikoncepčním lékům,“ řekl Shapiro.
„PŘEKVAPENÝ“
Pravidla zavedená za Obamy osvobozovala náboženské subjekty od mandátu. Další výjimka byla vytvořena pro nábožensky spřízněné neziskové zaměstnavatele, proti čemuž některé skupiny včetně Malých sester chudých, římskokatolického řádu jeptišek, který byl jednou ze skupin usilujících o výjimku, namítaly, že nejde dostatečně daleko.
„Máme radost, že Nejvyšší soud opět ochránil naše právo sloužit starším lidem, aniž by porušil naši víru,“ uvedla matka Loraine Marie Maguireová z Malých sester.
Skupiny podporující antikoncepční mandát rozhodnutí kritizovaly.
„Dnešní rozhodnutí dalo šéfům moc diktovat svým zaměstnancům, jak mohou a nemohou využívat zdravotní pojištění – umožňuje jim zasahovat do soukromých rozhodnutí zaměstnanců na základě jakéhokoli osobního přesvědčení, které zaměstnavatel náhodou zastává,“ uvedla Lourdes Riverová z Centra pro reprodukční práva.
Právní otázkou bylo, zda má Trumpova administrativa zákonné oprávnění rozšířit výjimku jak podle samotného zákona Obamacare, tak podle jiného federálního zákona, Religious Freedom Restoration Act, který umožňuje lidem uplatňovat náboženské nároky vůči federální vládě.
K administrativě se v soudním sporu připojila pittsburská pobočka Malých sester. Podle samostatného soudního rozhodnutí již tato skupina měla výjimku z mandátu.
Thomas napsal, že Malé sestry „musely bojovat za možnost pokračovat ve své ušlechtilé práci, aniž by porušily své upřímně zastávané náboženské přesvědčení“, a že Trumpovo pravidlo jejich obavy řeší.
Nejvyšší soud se ve středu postavil na stranu katolických škol v samostatném soudním sporu s učiteli, kteří tvrdili, že byli nezákonně propuštěni, a rozhodl, že náboženské instituce, jako jsou církve a školy, jsou chráněny před žalobami za diskriminaci v zaměstnání.
(Zpravodajství Lawrence Hurley; redakce Will Dunham)
.