Jednou z ústředních postav vánočního příběhu je Herodes Veliký, který byl v době Ježíšova narození židovským králem. Herodes a jeho synové vládli Judsku v době Ježíšova života a působení.

Ale kdo byl tento muž? A proč byl tak nepřátelský vůči zprávě o Ježíšově narození?

Jak Herodes získal svou moc

Herodes „Veliký“ vládl jako židovský král pod římskou autoritou třiatřicet let, v letech 37-4 př. n. l. V roce 37 př. n. l. se Herodes stal židovským králem. Právě tento Herodes se objevuje ve zprávě o Ježíšově narození (Mt 2,1-19; Lk 1,5).

Od počátku se Herodes ukázal jako mimořádný politický přežitek. Když v Římě vypukla občanská válka mezi Markem Antoniem a Oktaviánem, Herodes se nejprve postavil na stranu Antonia a jeho spojence Kleopatry VII, egyptské královny.

Když pak Oktavián v roce 31 př. n. l. porazil Antonia a Kleopatru u Akcia, Herodes okamžitě změnil stranu a přesvědčil Oktaviána o své loajalitě.

Po svém vítězství se Octavianus vrátil do Říma, kde ho římský senát jmenoval imperátorem neboli vrchním vojevůdcem a udělil mu čestný titul „Augustus“ („vznešený“).

Historikové označují tuto událost za konec římské republiky a počátek římského císařství, tedy za přechod od vlády senátu k vládě nejvyššího císaře.

Pod patronací Octaviana – nyní císaře Augusta – bylo postavení Heroda jako židovského krále zajištěno. Ze strany římských vojáků se Herodes osvědčil jako loajální poddaný svých římských vládců, který udržoval pořádek v Izraeli a chránil západní křídlo římské říše.

Jaký byl Herodes

Herodes byl zvláštní směsicí chytrého a výkonného vládce a krutého tyrana.

Na jedné straně byl nedůvěřivý, žárlivý a brutální, bezohledně potíral jakoukoli potenciální opozici. Židé ho nikdy nepřijali za svého legitimního krále, což ho rozzuřilo.

Neustále se obával spiknutí. Svou ženu popravil, když ji podezříval, že proti němu intrikuje. Stejný osud potkal i jeho tři syny, další manželku a tchyni, když byli také podezřelí ze spiknutí.

Herod, který se snažil být legitimním Židem, nejedl vepřové maso, ale své syny klidně zavraždil! Matoušovo vyprávění o Herodově vraždění nemluvňat v Betlémě dobře zapadá do toho, co víme o králově ctižádosti, paranoie a krutosti (Mt 2,1-18).

Měl Herodes i dobré stránky?

Herodes nebyl jen zlý. Prezentoval se jako ochránce judaismu a snažil se získat přízeň Židů.

Podporoval rozvoj synagogálních obcí a v době neštěstí odpouštěl lidem daně a zdarma je zásoboval obilím.

Byl také velkým stavitelem, což mu vyneslo titul „Velký“. Jeho největším projektem byla přestavba a zvelebení jeruzalémského chrámu, který obnovil do ještě většího lesku než v době Šalomounově.

Judea za Herodovy vlády hospodářsky prosperovala. Dobýváním rozšiřoval území Izraele a budoval opevnění na obranu římských hranic.

Herodes byl oddaným helenistou a obdivovatelem římské kultury. Po celé zemi stavěl divadla, amfiteátry a hipodromy (venkovní stadiony pro závody koní a vozatajů) v řeckém stylu. To mu sice zajistilo přízeň mnoha Židů z vyšších vrstev, ale vyvolalo to opovržení konzervativnějších farizeů a prostého lidu.

Herodiáni zmiňovaní v evangeliích (Mk 3,6; 12,13) byli helénističtí židovští stoupenci herodiánské dynastie, kteří upřednostňovali stabilitu a status quo, jež přinášela římská moc.

Herodova smrt

Herodes zemřel roku 4 př. n. l. (srov. Mt 2,19), pravděpodobně na rakovinu střev.

Jako poslední akt pomsty vůči svým opovrhovaným poddaným shromáždil přední Židy a nařídil, aby byli po jeho smrti popraveni. Odůvodnil to tím, že když se nebude truchlit po jeho smrti, bude se truchlit alespoň po jeho smrti! (Po Herodově smrti byl příkaz zrušen a vězni byli propuštěni.)

Herodovi synové

Ale počkat – pokud Herodes zemřel v roce 4 př. n. l., kdo byl Herodes, který se objevuje později v evangeliích – Herodes, s nímž Ježíš komunikoval?

Ve skutečnosti jich bylo více.

Herodes během svého života několikrát změnil svou závěť a po jeho smrti ji napadli tři z jeho synů. Ti se odvolali k císaři Augustovi, který mezi ně království rozdělil.

Archelaos

Archelaos (4 př. n. l. – 6 n. l.) se stal etnarchou Judska, Samařska a Idumeje s příslibem, že pokud bude dobře vládnout, bude jmenován králem.

Místo toho se ukázal jako despotický a nevyzpytatelný a Augustus ho v roce 6 n. l. zbavil úřadu. Matouš poznamenává, že Josef a Marie se přestěhovali do Galileje, aby se vyhnuli Archelaově vládě (Mt 2,21-23).

Když byl Archelaos zbaven úřadu, přešla Judea a Samařsko pod správu římských místodržících, známých jako prefekti a později prokurátoři.

Nejdůležitějším z nich pro studium Nového zákona je Pilát Pontský (26-36 n. l.), pod jehož správou byl ukřižován Ježíš. Dalšími místodržiteli, kteří se objevují v Novém zákoně, jsou Felix (52-59 n. l.) a Festus (59-62 n. l.), před nímž stál Pavel před soudem (Sk 23-26).

Herod Antipas

Herod Antipas se stal tetrarchou Galileje a Pereje od smrti svého otce v roce 4 př. n. l. až do svého sesazení císařem Caligulou v roce 39 n. l. V roce 39 n. l. byl sesazen z trůnu.

Titul tetrarcha původně znamenal vládce čtvrtiny kraje, ale začal se používat pro jakéhokoli menšího panovníka.

Tento Herodes byl v době Ježíšova veřejného působení. Uvěznil a nakonec popravil Jana Křtitele, když se Jan vyslovil proti jeho sňatku s Herodiadou, bývalou manželkou jeho bratra Filipa (Lk 3,19-20; Mk 6,17-29).

Přemýšlel také o Ježíšově totožnosti, když lidé spekulovali, že Jan vstal z mrtvých (Mk 6,14-16 ad.).
Když ho někteří farizeové upozornili, že Herodes usiluje o jeho život, Ježíš ho posměšně nazval „tou liškou“, což byla pravděpodobně narážka na jeho lstivost a podvody (L 13,31-32).

Nakonec se Antipovi splnilo jeho přání vidět Ježíše, když Pilát poslal Ježíše, aby se před ním postavil na soud (L 23,7-12; srov. Sk 4,27).

Herod Filip

Herod Filip se stal tetrarchou Itureje, Trachonitidy, Gaulanitidy, Auranitidy a Bataneje, oblastí na sever a východ od Galileje.
Zemřel bez dědice a jeho území se stalo součástí římské provincie Sýrie.

V Novém zákoně je zmíněn pouze v Lukášovi 3,1 (Filip z Marka 6,17 je jiný syn Heroda Velikého).

Vnuci Heroda Velikého

V Novém zákoně se objevují pouze dva další příslušníci herodiánské dynastie, oba ve Skutcích. Herodes Agrippa I. byl synem Aristobula a vnukem Heroda Velikého.

Popravil Jakuba, Janova bratra, a zatkl Petra (Sk 12). Jeho smrt v Cesareji jako Boží soud zaznamenal Lukáš i židovský historik Josefus (Sk 12,19-23; Josefus, Ant. 19.8.2 §§343-52).

Herodes Agrippa II. byl Agrippovým synem. Právě tento Herodes byl spolu se svou sestrou Bernikou pozván římským místodržitelem Festem, aby vyslechl Pavlovu obhajobu v Cesareji (Sk 25-26). Další sestra, Drusilla, byla provdána za římského místodržitele Felixe (Sk 24,24).

Další informace o Herodovi získáte, když se přihlásíte do online kurzu Kulturní souvislosti Ježíšova života a služby.

Tento příspěvek je převzat z online kurzu Čtyři portréty, jeden Ježíš, který vede Mark Strauss. Podívejte se na úvodní video od Dr. Strausse ZDARMA:

Pronikněte hlouběji do Bible s online kurzy Bible Gateway, které vedou přední biblisté

.