Poslední ničivá zemětřesení v Nepálu byla způsobena srážkou indického subkontinentu, který narazil do větší části Asie a (částečně) pod ni. Himálaj vzniká srážkou tektonických desek. Kde jsou tedy sopky? Na to jsem byl dotázán, když po mně jeden přítel chtěl vysvětlit katastrofu v Káthmándú.

No, v Nepálu žádné sopky nejsou. Nepál má samozřejmě obrovské hory, ale ne každá hora na světě je způsobena sopkou (vlastně jen malé procento) – a poměrně málo ošklivých zemětřesení je vyvoláno sopkami. Nejbližší sopečná činnost ke Káthmándú se nachází tisíc kilometrů severozápadně, v západní Číně, kde naposledy došlo k erupci před více než 60 lety. Činnost v daleké západní Číně vytvořila několik kuželů, ale žádné sopečné hory. Při erupci kužele Kunlun v roce 1951 nebyl nikdo zraněn. Ve skutečnosti očití svědci – silniční posádka pracující ve vyčerpávajícím odlehlém regionu – údajně řekli: „Co to sakra bylo?“, když se sopka v roce 1951 otřásla a zakouřila. Pak se vrátili k práci. Předtím došlo k poslední erupci sopečné skupiny Kunlun v roce 1850. Říci, že je zde sopečný klid, je slabé slovo. A to jsou ze všech sopek nejblíže Nepálu. Himálaj nehoří.

V Himálaji nejsou žádné oheň chrlící sopky, přesto se většině lidí vybaví sopky, když pomyslí na zemětřesení, hory a (Opa!) lámající se desky. Například „ohnivý prstenec“ obklopuje Tichý oceán, no, prstenec sopečného ohně. Ale v tom je právě ten háček – subdukční zóny obklopující Pacifik maže oceán vody. Ironií je, že voda umožňuje existenci ohnivého prstence, zatímco nedostatek vodního oceánu ve vnitrozemských Himálajích tlumí případnou vulkanickou činnost v těchto oblastech. Při srážce Indie a Asie před 90 miliony let se kontinentální kůra indické tektonické desky propadla pod asijskou desku hluboko do zemského pláště do hloubky 200 kilometrů i více. Došlo ke sblížení hornin mezi kontinenty. Bez vody, snad s výjimkou trochy vody, která se sem dostala při prvním příchodu do Indie z druhé strany moře, z dnešního Madagaskaru. Ale to bylo 90 milionů let předtím, než byly na mapě zakresleny současné hranice Nepálu.

Voda – díky ní vznikají sopky. (Foto USGS)

Proč je voda tak důležitá? Voda snižuje bod tání hornin. Když se voda dopraví do hlubokých zemských útrob, může dojít k roztavení pevných hornin v hlubinách. K vytvoření sopky je zapotřebí tekoucí magma – roztavená hornina. Oceánské desky mají vodou nasycené sedimenty a kůru, alespoň ve svých mělčích částech. V místech, jako je Chile, Tonga a americký severozápadní Pacifik, končí tyto vlhké sedimenty a oceánská kůra hluboko pohřbené, kde se voda vypařuje, stoupá, taví nadložní horniny a vytváří sopečné magma. V Himálaji se voda do celé směsi nedostane. Místo toho se kontinentální kůra sráží a vrší do hor. Žádná voda, žádné roztavené horniny, žádné magma, žádné sopky. Místo toho jen smrtící zemětřesení.