06.02.2020

Dívky dnes podstupují mrzačení ženských pohlavních orgánů méně často než před 30 lety. Protože je však tato praxe v některých zemích stále téměř rozšířená, bude podle aktivistů cíl ukončit mrzačení ženských pohlavních orgánů do deseti let obtížný.

Pro Lisu Camarovou, novopečenou matku z Gambie, to bylo rozhodnutí, které je v rozporu s generační praxí v její komunitě. Této národní koordinátorce nevládní organizace Safe Hands for Girls bylo v době, kdy byla podříznuta, pouhých pět let a je rozhodnuta, že dnes narozené dívky by neměly trpět jako ona. „Vím, že moje dcera už nikdy nebude podříznuta.“

Mrzačení ženských pohlavních orgánů neboli FGM označuje jakýkoli druh úmyslného řezání nebo odstraňování částí ženských genitálií z jiných než lékařských důvodů. V Gambii se týká tří čtvrtin žen a v některých zemích je tato praxe téměř všeobecná. Na celém světě bylo pořezáno nejméně 200 milionů dívek a žen.

Přečtěte si více: Pro mnohé z nich je ostříhání přechodovým rituálem, který jim zajišťuje přijetí do společnosti.

Pomoc obětem mrzačení ženských pohlavních orgánů v Africe

Pro mnohé je ostříhání rituálem, který jim zajišťuje přijetí do společnosti. Může však také způsobovat bolest, infekce a zdravotní problémy, které mohou přetrvávat po celý život ženy. U těch, které byly nastřiženy, je vyšší riziko neplodnosti a dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí při porodu. Samotná praktika může být také smrtelná. Právě minulý měsíc zemřela v Egyptě dvanáctiletá dívka poté, co ji rodiče vzali k lékaři na tento zákrok.

02:58 min.

On si klade za cíl ukončit mrzačení ženských pohlavních orgánů do roku 2030. K dosažení tohoto cíle však bude třeba výrazně zvýšit úsilí o zastavení této praxe.

„Doufám, že se mi podaří ochránit více dívek,“ řekl Camara. „Když pracuji v terénu a pocházím z praktikující komunity, vím, že šance, že se to podaří, tedy ukončit FGM do roku 2030, je velmi, velmi malá.“

Přestože naprostá většina dívek a žen, které podstupují mrzačení ženských pohlavních orgánů, pochází ze subsaharské Afriky, praktikuje se i jinde, včetně Egypta, Jemenu, Iráku, Indonésie a některých částí jižní Asie. Řezáním jsou ohroženy také dívky z některých diaspor v Evropě a Severní Americe.
Přečtěte si více: Mrzačení ženských pohlavních orgánů je „jako žít v mrtvém těle“

Mrzačení ženských pohlavních orgánů, které skupiny, jež dávají přednost neutrálnějšímu termínu „řezání“ před „mrzačením“, označují také jako FGC, je obvykle spojeno s tradičními, kulturními a náboženskými představami. Některé komunity v něm vidí způsob, jak ochránit panenství dívek, omezit jejich sexualitu nebo je dokonce ochránit před znásilněním.

„V Gambii je považováno za islámskou náboženskou povinnost, i když tomu tak není,“ řekl Camara. V Koránu neexistuje žádný verš, který by tuto praxi podporoval. „V zemi, která je z více než 90 % muslimská, bude pro lidi velmi těžké vzdát se svých povinností.“

„Dívky žádají své matky, aby je řezaly“

Mariam Dahir, lékař a aktivista proti FGM v Somalilandu, uvedl, že tamní komunity považují řezání pohlavních orgánů za nezbytné pro společenskou akceptaci: „Dívka se nemůže vdát, nemůže být ženou, pokud neprojde touto praxí.“

Tento společenský tlak pomáhá vysvětlit, proč tolik lidí věří, že by tato praxe měla pokračovat. Podle OSN v Somálsku i Gambii téměř dvě třetiny žen podporují nějakou formu řezání.

„Mnohokrát jsem viděl, že mladé dívky žádají své matky, aby je ostříhaly, protože opravdu chtějí vypadat jako jejich vrstevnice,“ řekl Dahir.

Různé komunity praktikují různé druhy FGM. Některé částečně nebo zcela odstraňují vnější klitoris, zatímco jiné odřezávají i části stydkých pysků. FGM může také zahrnovat sešití okrajů vulvy a ponechání jen malého otvoru pro moč a menstruační krev. Tento postup se také nazývá infibulace. Mezi další škodlivé zákroky spadající pod pojem FGM může patřit škrábání, propichování nebo natahování.

V Somálsku zůstává prevalence FGM konstantní a pohybuje se kolem 98 %. Dahir však vysvětluje, že se změnily postoje. V minulosti většina somálských komunit praktikovala infibulaci. Ta je nyní mnohem méně častá a rozšířenější jsou první dva typy, které zahrnují řezání, ale ne zašívání genitálií.

„Nějakým způsobem se sdělení a osvěta prosazují, ale stále chtějí řezat, stále se chtějí dívky dotýkat,“ říká Dahir. „Tohle je přesně patriarchální komunita – nechtějí, aby dívka žila tak, jak žije.“

Dahirová, která byla členkou týmu, jenž pracoval na návrhu zákona zakazujícího mrzačení ženských pohlavních orgánů, který bude brzy předložen zákonodárcům v Somalilandu, uvedla, že nejlepší způsob boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů je vzdělávání. Tento samozvaný stát je mezinárodně vnímán jako autonomní oblast Somálska, jedna ze šesti afrických zemí, kde se FGM praktikuje a je stále fakticky legální.

Zákaz FGM však sám o sobě nemusí zastavit řezání dívek.

Když Gambie v roce 2015 zavedla zákon zakazující FGM, umožnilo to aktivistům chodit do komunit a mluvit o něm, ale praxi to nezastavilo, řekl Camara. Dosud nedošlo k žádnému trestnímu stíhání. „Zákon zahnal řezání do podzemí. Nyní jsou děti řezány, když jsou jim pouhé měsíce.“

V některých zemích jsou dívky řezány, když jsou starší a mohou mít větší šanci uniknout, uvedl Camara. „V Gambii nemáte šanci uniknout, jste podříznuty ještě předtím, než pochopíte, co tento proces znamená.“

„Změna se děje“

Více než 24 milionů lidí v téměř 9 000 komunitách se zavázalo upustit od mrzačení ženských pohlavních orgánů, uvádí UNICEF, podle kterého je dnes u dívek o třetinu menší pravděpodobnost, že budou podříznuty, než před 30 lety.

„Ke změnám dochází, ale ne dost rychle,“ říká Ebony Ridell Bamberová, vedoucí oddělení propagace a politiky britské nevládní organizace Orchid Project, která usiluje o ukončení mrzačení ženských pohlavních orgánů. „Opravdu potřebujeme vystupňovat pokrok a zintenzivnit práci na ukončení této praxe.“

Jedním z vývojových trendů, který brání pokroku na cestě k ukončení mrzačení ženských pohlavních orgánů, je posun v některých zemích směrem k medikalizaci této praxe. V Egyptě, Súdánu a Indonésii je většina dívek, které podstoupí FGM, nastřižena lékařem.

„V některých zemích si po porodu můžete nechat FGC provést jako součást porodního balíčku,“ řekl Ridell Bamber. „To skutečně přispívá k další legitimizaci a upevnění této praxe.“

Dahir zaznamenal posun k medikalizaci také v Somalilandu. „Při našem posledním výzkumu jsme zjistili, že 20 % střihačů jsou zdravotníci. Trend se nyní mění od tradičních střihačů k porodním asistentkám a lékařům.“ Dahir spolupracuje se studenty zdravotnictví na zvyšování informovanosti. “ Musí vědět, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je porušením lidských práv, a to musí být zahrnuto do kodexu chování.“

Camara i Dahir jsou skeptičtí k tomu, že by se v jejich zemích podařilo dosáhnout cíle ukončit mrzačení ženských pohlavních orgánů do roku 2030. Oba jsou však povzbuzeni změnami v přístupu, které zaznamenali.

„V příštích zhruba 10 letech, až se moje generace a ještě mladší lidé ožení, to je doba, kdy získáte skutečná čísla, pak budete vědět, jak efektivní byly země v praxi,“ řekl Camara.

Je obzvláště hrdá na to, že dokázala ochránit svou dceru a neteř před nastřižením, i když její babička tuto praxi stále podporuje.

Camara utrpěla komplikace při porodu, protože byla v dětství nastřižena, ale nezlobí se na to, co se jí stalo. „Nemohu změnit to, jaká jsem. Jediné, co mohu udělat, je chránit ostatní lidi a zajistit, aby si mohli užít to, co jsem si já neužila.“

.