Ve světle objektivní kávy se definice „slabé“ stává problematickou.

Mluvil jsem s baristou, který říkal, že pro slabou kávu dělají ristretto a pro normální normale. Dělají to kvůli konzistenci.

Tvrdil jsem, že ristretto je přesně tak „silné“ jako normale. Podívej se na to:

Dávka ristretta 20 g, výtěžnost 30 g, TDS 11,5 % = 4,5 g kávy rozpuštěné ve finálním šálku.

Dávka normale 20g,výtěžek 50g, TDS 9% = 4,5 gramu kávy rozpuštěné ve finálním šálku.

Celkové množství rozpuštěných pevných látek (TDS) je objektivní vědecké měřítko síly kávy. Ristretto je technicky stejně SILNÉ jako normale.

Problém je v definici požadavku. Když zákazník žádá Slabou kávu, může žádat

• Méně kofeinu
• Méně hořkosti
• Světlejší pražení
• Více vodové chuti

Nevíme, co chce, když žádá slabou. Zákazník neví, co chce. Žádají méně kávy v kávě? Možná ano. Tím však nedosáhne žádného z výše uvedených výsledků. Ve skutečnosti ristretto ve většině případů dosáhne opaku výše uvedeného.

Jako baristé a majitelé v kávové komunitě se musíme odklonit od subjektivní kávy.

Předepisuji použití pevného receptu na vyvážené espresso a vylití poloviny dávky – po promíchání – pro vytvoření „slabé“ kávy. Tímto způsobem se smíchá vyvážené plné espresso, které se extrahuje rovnoměrně, a když vylijete polovinu, budete mít polovinu množství skvělého espressa, a ne první část špatného espressa.

.