Articles

7 věcí, které si pamatujte, když vás někdo opustí

when someone leaves you
Sdílet:

Odejít je těžké, ale ještě těžší je vyrovnat se s tím, když vás někdo opustí jen tak. To však není konec světa, i když může být poněkud obtížné se s takovou ztrátou vyrovnat. Vyrovnat se s tím, že vás opustil někdo, bez koho jste si svůj život nedokázali představit, je pořádné trauma. Je však třeba se s ním vyrovnat, když se stane realitou vašeho života. Zde je 7 věcí, které je třeba si zapamatovat, když vás někdo opustí, abyste se s tím lépe vyrovnali a rychleji se z toho vzpamatovali-

Odejít

  • Zdroj: www.referencetv.tv

Je nevysvětlitelně těžké se vyrovnat s tím, že se vás ten, kdo se rozhodl opustit, rozhodl opustit. V dobrém i ve zlém, kvůli vám nebo kvůli sobě, když vás někdo opustí, to nejlaskavější a zároveň nejsilnější, co můžete udělat, je nechat ho jít. Záleží na tom, co si vyberete a co jste schopni nechat jít – může to být zřeknutí se náklonnosti nebo náklonnosti, může to být rozhodnutí vzdát se stálého kontaktu nebo okamžitého spojení. Ale nechat jít nesmíte zapomenout, protože jinak zůstanete uvězněni ve víru zoufalství, který vás bude časem jen hůře vtahovat.

Když někoho necháte jít, stále si toho člověka vážíte a čerpáte štěstí ze všech vzpomínek na chvíle, které jste s ním sdíleli. Ale nelpíš na vzpomínkách absolutně s takovou bídou, že bys nakonec byl o nic menším člověkem, než jakým jsi byl s nimi. Jistě, toužili byste po štěstí, které vám přinesli, ale když někoho necháte odejít, naučíte se být šťastní také sami se sebou a sami se sebou.

Když vás někdo opustí z vlastní vůle, nemáte jinou možnost, než ho nechat odejít fyzicky, ale je velmi důležité, abyste po něm netoužili ani citově. Protože to je nejen nezdravé pro tebe, ale je to i neuctivé vůči člověku, který se rozhodl tě z jakéhokoli důvodu opustit. Nakonec každý z nás je svobodný jedinec a mělo by být v našich schopnostech nechat druhé odejít stejně snadno, jako máme tendenci je opouštět.

Nedopusť, aby ti ztráta přinesla hořkost

  • Zdroj: Je skutečně velmi snadné cítit hořkost vůči někomu, kdo se tě rozhodne opustit jen tak, třeba i bez vysvětlení. A když se snažíte vynořit z prázdnoty, může vám to připadat i rozumné. Máme sklon věřit, že je snazší se s věcmi vyrovnat, když v nich vidíme to špatné nebo když záměrně zahořkneme natolik, že se nám začnou hnusit.

    Na papíře to tak možná je. Možná je snazší přijmout ztrátu nebo odchod, když to bereme jako něco, co nás neopustilo pro naše dobro, ale pro své vlastní zlo. V perspektivě však existují psychologické faktory, které se ve skutečnosti snaží změnit účinky od těch, které jsme zamýšleli. Protože čím více v sobě budeme chovat hořkost – nebo jakoukoli jinou emoci, když na to přijde -, tím více nás pohltí apatie, s níž jsme byli zanecháni na holičkách.

    Když vás někdo opustí, je proto nesmírně důležité, abyste si uvědomili, že byste neměli dopustit, aby se k vám zranitelnost dostala do takové míry, že vás naplní zlobou, která není vlastní vašemu pravému já. Což také znamená, že žádná ztráta – ať už proto, že vás někdo opustil, nebo proto, že jste ho vyhnali – by z vás neměla udělat takovou loutku, abyste měli tendenci ztratit v té šlamastice sami sebe. O to důležitější je, abyste se naučili odejít, aby se k vám nevplížila hořkost, která by zmařila všechno dobré, co jste jeden druhému udělali.

    Nevykládejte si odchod také jako ztrátu lásky

    • Zdroj: Single Match

    Mohou existovat lidé, kteří by vás tolik milovali, ale přesto se rozhodnou vás opustit. A není to vždy proto, že nejste dostateční nebo že láska není opravdová. Když vás někdo opustí, může to být proto, že mohou existovat snahy lepší a větší než láska. Nebo proto, že nejste dostatečně kompatibilní, abyste spolu mohli být i přes tu zcela zjevnou jiskru, kterou sdílíte. Mohou to být i nějaké nesmiřitelné rozdíly mezi vámi nebo je to možná jejich osobní povaha, kvůli které se považují za nevhodné zůstat s nějakou jinou osobou.

    Ať už je to jakkoli, to, že vás opustili, neznamená, že byste měli někdy pochybovat o citech této osoby nebo se domnívat, že jim vyschla a došla láska k vám. Lidé odcházejí z mnoha různých důvodů a všechny ztracené lásky mohou být jedním ze základů, ale určitě to není jediný důvod. Také proto, že láska přestává stačit, když jde život stranou, svádět vše na nedostatek citů také není důstojnou poctou lásce. Nezapomínejte proto svalovat všechnu vinu na nedostatek lásky jako na faktor, který vás od sebe odehnal.

    Dovolte vděčnosti, aby proudila

    • Zdroj: lovepanky

    Když vás někdo opustí, odchází z vašeho života pouze fyzicky. Není v jejich moci přestat ovlivňovat život, jehož byli kdysi zásadní součástí. Buď emocionálně, nebo někdy i do hmatatelné míry jsou nadále nedílnou součástí cest, na které se kdysi vydali. Zůstanou ve vašich vzpomínkách, ve vašich myšlenkách a možná i ve vašich modlitbách a chválách.

    Přesně proto je třeba na lidi vzpomínat ještě dlouho poté, co z vašeho života odešli. To, že vás opustili, neznamená, že si nepřipouštíte, že to byli právě oni, kdo vám pomohl realizovat vaši vášeň pro čmáranice, nebo že jsou to skutečně oni, komu vděčíte za své nově nabyté sebevědomí a prosazení. Nemusíte se zbavovat hlubokého vlivu, který na vás měli. To, že vás naučili vařit ten nejchutnější guláš všech dob, neznamená, že se vám to bude hnusit, jakmile tam s vámi nebudou. Stejně tak byste neměli litovat, že jste jim svěřili svá nejdivočejší životní přání. Vděčnost by měla přesahovat čas a být všudypřítomná, jinak je to jen nevděčná pýcha, kterou se jinak snažíte zahalit své emoce.

    Nechť tedy vděčnost plyne věčně. A nejen za to, co pro tebe udělali. Zachovejte si je navždy v dobrém a projevte jim úctu k mnoha krásným chvílím, které jste spolu strávili. Buďte jim vděční, že alespoň jednou poctili svou přítomností váš život. Nezapomeň je milovat, i když tě opustí, a nech za sebe mluvit svou povahu.“

    Pouč se

    • Zdroj: Lifehack

    Poté, co jste se opatrně vydali z kalných vod a nenechali se ovládnout ani zoufalstvím, ani hořkostí, je čas být k sobě trochu vnímavější. Když vás někdo opustí, aniž byste to předvídali, je do očí bijící, že byste se ocitli ve stavu naprosté nedůvěry a chaosu. Možná jste pro člověka, na kterém vám tolik záleželo, udělali vše, co jste mohli, možná jste dokonce přehlédli jeho křivdy a rozhodli se mu naposledy věřit. A přesto tě opustí, jako bys pro ně nebyl nikdo, jako by jim bylo jedno, jestli zemřeš, nebo se z toho vybrečíš.

    Na druhé straně je stejně reálné si myslet, že ten, kdo tě opustil, se tak rozhodl, protože jsi byl v tomto případě nemožný. Mohla to být tvoje nedostatečná snaha nebo tvoje ideologie, tvoje manýry a povrchní duše nebo cokoli jiného, co ho přesvědčilo, že nejlepší bude, když tě opustí. A není to vždy tak, že by se ani nesnažili; možná se snažili, možná dokonce víc, než mohli, a přesto to nějak nestačilo.

    Tak či onak, teď jsi zůstal sám, a to si žádá určitou introspekci. Když tě někdo opustí, protože sis ho vážil víc, než si zasloužil, pak je zřejmě na čase, abys trochu ubral. Zde je vaše velmi důležitá životní lekce, která vás naučí, jak by vyzdvihování někoho na piedestal způsobilo, že by byl tak daleko, že by měl tendenci dostat se mimo dosah i pro vás. Stejně tak když jste příčinou ztráty vy, dává vám to i další stejně důležitou a údernou životní lekci. Zde máte příležitost napravit své způsoby a své já tak, abyste lidi nepřiváděli k šílenství do té míry, že by vás raději nechali – třeba i na holičkách.

    Pamatuj, že ne vždy jsi to ty

    • Zdroj: 123RF

    Pokud a kdykoli v životě tě někdo opustí, nelituj, jak nedokonalý jedinec jsi, jak si naprosto nezasloužíš všechny radosti světa. To, že vás někdo opustí, by vám nemělo dávat dokonalou záminku k tomu, abyste se ponižovali nebo si o sobě mysleli, že jste méněcenní. Jistě, někdy můžete být problémem vy a stejně tak oni. Proto nevyužívejte této příležitosti k naříkání na život, který si můžete utvářet přesně podle svých představ. To, že vás někdo opustí, z vás nedělá oběť, ale to, co z vás udělá, je to, co mu dovolíte, aby z vás udělal. Protože ne vždy jde o vás, neměli byste nechat všechny nároky spočívat pouze a výhradně na vaší osobě.

    Však také proto, že ne vždy jde o vás, nemůžete také zpochybňovat něčí rozhodnutí, když vás chce opustit. Zasloužíš si sice vysvětlení, ale to je asi tak všechno. Neexistuje žádná povinnost ze strany druhých, že se pachtí za vaším souhlasem, když vás chtějí nechat odejít. Ať je z vaší strany jakkoli těžké to spolknout, každé vaše trápení a každá nejistota je jen vaše vlastní. Neočekávej proto žádnou nápravu domnělých křivd, které ti byly způsobeny, a nauč se řešit své starosti sám.“

    Vždy, když tě někdo opustí, objev o něco více sám sebe

    • Zdroj: hindština.asianetnews

    Ať už proto, abyste odvrátili svou mysl od skutečnosti, že vás někdo opustil, nebo proto, že skutečně chcete objevit jiné aspekty sebe sama, využijte tento čas jako příležitost ke smíření se sebou samým a odhalení sebe sama v jiném světle. Až skončíte se spekulacemi, proč se vás někdo rozhodl opustit, pusťte se do nápravy věcí, které jste identifikovali a na kterých je skutečně třeba zapracovat. Zkuste se vypořádat se svou vznětlivou povahou a možná sami sebe překvapíte, jak klidní dokážete být, když opravdu chcete. Zkuste nebýt vůči lidem příliš naivní a pochopíte, jak není tak těžké rozluštit jejich skutečné úmysly.

    Pochopte, že ne každý má zůstat ve vašem životě navždy – to by snad byla vaše existence příliš přeplněná? Uvědomte si, že ne každý člověk si zaslouží vaši neutuchající pozornost, naučte se, že nedlužíte vysvětlení za každou věc, kterou uděláte. Buďte si jisti, že ne každý se k vám bude chovat správně jen proto, že mu děláte dobře. Věř také, že ne všichni lidé se na tebe jednoho dne vykašlou jen proto, že ti bylo jedno srdce nevěrné.

    Jakmile začneš věci řešit sám a z jiné perspektivy, než jaká tě určovala doposud, vyvstane z tebe jiný člověk. Teprve pak si uvědomíš, že pod tvou zranitelností se skrývá tak silná duše, kterou lze potírat, ale ne znevažovat. Zkuste se vynořit ze své pýchy a poznáte, že rozhodně není třeba se chlubit svými úspěchy nebo vavříny. Když poznáte sami sebe zevnitř, budete šťastní a spokojení sami se sebou, ať se děje cokoli. Pak byste se již nepozastavovali nad pochvalami nebo láskou druhých, abyste byli zcela spokojeni s tím, kým a čím jste. Když se pustíte do objevování novějších věcí o sobě, připravíte se i na takové události, které vás možná zklamou, ale nikdy nezničí.

    Sdílet: