V Butcher Hollow v Kentucky se narodila Loretta Lynn, zpěvačka, která výrazně rozšířila možnosti žen ve světě country-westernové hudby, kde dominovali muži.

Na rozdíl od některých country-westernových hvězd, které zpívaly o životě venkovské dělnické třídy, ale žily ve městě jako střední třída, byly kořeny Loretty Lynn v country bezesporu autentické. Narodila se jako Loretta Webb ve srubu zasazeném v zapadlých kopcích Kentucky a byla dcerou horníka, který dlouho pracoval, aby uživil a oblékl svou rodinu. Svého budoucího manžela Olivera „Doolittle“ Lynna poznala, když jí bylo pouhých 13 let. O rok později se vzali a ona porodila své první dítě, když jí bylo 14 let. Do svých 21 let měla Lynn další tři děti a ve 29 letech byla babičkou.

Lynn se zdála být předurčena k těžkému životu, když vychovávala svou rozrůstající se rodinu v třípokojovém domě bez tekoucí vody a vnitřního vodovodu. Když však Doolittle poslouchal, jak zpívá dětem, přesvědčil se, že Loretta zpívá stejně dobře jako kdokoli jiný v rádiu. K jejím 26. narozeninám Doolittle koupil Lorettě kytaru za 17 dolarů a povzbudil ji, aby se naučila hrát. Nakonec začala hrát a zpívat s místními kapelami a v roce 1960 vydala svůj první nahraný singl „I’m a Honky Tonk Girl“. Doolittle měl talent pro styk s veřejností a předtím, než se dvojice vydala na turné, prozíravě rozeslal kopie písně rozhlasovým stanicím. „Honky Tonk Girl“ se stala prvním hitem Lynn.

V polovině 60. let byla Lynn jednou z nejúspěšnějších interpretek country-westernové hudby. V předchozích desetiletích country-westernu dominovali mužští interpreti a mužská témata. Tato témata odrážela údajně mužnou povahu amerického Západu a venkovského dělnického života. Ženské interpretky se těmto standardům do značné míry přizpůsobovaly a obvykle se představovaly jako poddajné pomocnice mužské hvězdy: kvintesencí dua bylo partnerství Dale Evansové se zpívajícím kovbojem Royem Rogersem.

Po druhé světové válce začala hrstka ženských country-westernových umělkyň zpochybňovat své podřízené postavení. Lynn se překvapivě vzhledem ke svému tradičnímu venkovskému původu stala jednou z jejich vůdkyň. Mnoho jejích písní vyjadřovalo ženskou sílu a odhodlání a pocit, že ženy už nebudou jen „stát při svém muži“, jak jim některé jiné zpěvačky rády naznačovaly. Její pronikavý smysl pro obchod a talent pro sebepropagaci také ukázaly, že se ženám může v konkurenčním hudebním průmyslu dařit. V roce 1967 ocenila Country Music Association nový význam zpěvaček tím, že Lynn poprvé v historii udělila cenu pro zpěvačku roku.

Lynn se těšila velkému úspěchu i v 70. letech a filmové zpracování jejího života Coal Miner’s Daughter (1980) jí získalo novou generaci fanoušků. I nadále přináší do světa country-westernové hudby přesvědčivý ženský pohled.