Samohodnocení kariérní cesty
„9 z 10 zkoumaných žen zažívá alespoň jednu z 12 krizí, kterým dnes pracující ženy čelí, a více než polovina neví, co s tím. V průměru zažívají pracující ženy tři krize najednou“.
Těchto 12 emocionálně zničujících krizí, které stojí v cestě ke štěstí, není stejných pro ženy jako pro muže. Pokud „štěstí“ znamená prožitek, že žijete dobře, máte rádi sami sebe a to, co děláte, cítíte vzrušení, radost a naplnění během mnoha dnů svého života a cítíte se „v proudu“, je pravda následující: 12 skrytých krizí brání ženám v dosažení štěstí a nezlepší se to, pokud ženy nepodniknou rozhodné a soustředěné kroky.
Jako člověk, který denně pracuje se ženami a sám je žena, matka a profesionálka na vysoké úrovni, mám velmi pevný názor na to, co si ženy myslí a prožívají, pokud jde o štěstí.
Ženy mají definici štěstí a jejich problémy při dosahování štěstí velmi odlišné od mužů.
Níže uvádím několik klíčových rozdílů mezi prožíváním štěstí u mužů a žen:
1) Rovnováha mezi pracovním a osobním životem – krize číslo jedna pro ženy, ne pro muže
Ženy potřebují zažívat pocit rovnováhy mezi svou profesní a osobní identitou, aby se cítily šťastné. Protože mnoho žen pracuje jak v domácnosti, tak mimo ni, jsou tyto dvě střetávající se role (a ano, u žen se srážejí mocněji než u mužů) – a jejich dobré zvládání s pocitem posílení – životně důležité pro pocit úspěchu a štěstí žen.
V podnětném sloupku Marcuse Buckinghama na Huffington Post o štěstí žen hovoří o tom, že ženy věří, že už neexistuje nic takového jako rovnováha. Píše, že podle žen, s nimiž vedl rozhovory, „o rovnováze vůbec nemluvily. Zdálo se, že si uvědomují, že nejenže je téměř nemožné dosáhnout dokonalé rovnováhy, ale že i kdyby se jim jí podařilo dosáhnout, stejně by je nemusela naplňovat – když jste v rovnováze, stojíte na místě, zadržujete dech a snažíte se, aby vás žádný náhlý záškub nebo trhnutí příliš nevytrhlo na jednu či druhou stranu. Jste v klidu. Rovnováha je špatný životní cíl. „
Já a ženy, se kterými mluvím, to vidíme úplně jinak. Ženy bojují a hluboce touží po rovnováze, a to způsobem, s nímž se muži nemohou ztotožnit. Proč? Protože na ženách stále leží většina domácí zodpovědnosti, včetně péče o děti a seniory, a zároveň mají zaměstnání. Zvládají mnohem více práce v domácnosti a jsou se svým úspěchem (a perfekcionismem) v roli pečovatelky spojeny niterně a emocionálně jinak než muži.
Ženy cítí větší úzkost a vinu z toho, co dělají nebo nedělají. Ženy jsou chronické „hyperfunkcionářky“ – a muži ne. Bijí se za to, co nedělají dost dobře, a za to, že se zaměřují spíše na sebe a svou kariéru než na rodinný život. Proč tomu tak je? Domnívám se, že jde o kulturní výchovu, očekávání, modelování rolí a trochu i o hardwiring, pokud jde o ženské emoce, fungování mozku, hodnoty, potřeby a instinkty týkající se péče o děti.
Rovnováha pro ženy neznamená setrvačnost – znamená to, že víte, co máte rády, děláte to a nesžíráte se pocitem viny za to, čeho nedosahujete, když se soustředíte na jednu věc (práci), a ne na druhou (rodinu) a naopak.
Nedostatek rovnováhy je nejvážnější krizí z 12 skrytých krizí, kterým ženy čelí. Rovnováha, o kterou ženy usilují, není snem „z říše snů“ – je to základní součást šťastného života – pocit posílené rovnováhy, v níž ženy stojí silně a stabilně na stejné úrovni, dávají přednost tomu, na čem jim záleží a co mají rády, aniž by se přitom zhroutily. Pokud na to ženy rezignovaly, pak se jim nepodaří být šťastné.
2) Model „soutěživé kariéry bílého muže“ ženy ničí
Dále, s rizikem, že se odcizím některým svým čtenářům mužského pohlaví, musím jako zastánce žen konstatovat tento dobře prozkoumaný jev – neschopnost žen dosáhnout rovnováhy je ztížena stávajícím „modelem soutěživé kariéry bílého muže“, který dnes funguje v korporátní Americe.
Zásadně byl tento model vytvořen se základními předpoklady, že úspěšní profesionálové musí dodržovat následující pravidla: 1) sledovat lineární kariérní dráhu (žádné vybočování a nastupování), 2) zaměřit se na „full time“ a „face time“, 3) nejintenzivněji se věnovat kariérnímu rozvoji ve svých 30 a 40 letech (kdy mnoho žen rodí děti) a 4) cítit se nejlépe a nejvíce motivováni mocí a penězi.
Jsou to zobecnění, to ano, ale celkově existují silné důkazy o tom, že mužský konkurenční model kariéry v dnešní Americe je pro ženy naprosto nevhodný a škodlivý a je třeba jej změnit tak, aby zahrnoval a respektoval ženské potřeby a hodnoty (klikněte zde pro navrhované iniciativy zaměstnavatelů, které budou tento špatně přizpůsobený model pro ženy řešit).
Co mohou ženy udělat, aby tyto krize řešily a zažívaly více štěstí?
Nejedná se o rychlé řešení – je to průlomový proces, který vyžaduje čas, energii a odhodlání, ale funguje. Když ženy podniknou následující kroky, zažijí více štěstí a spokojenosti ve svém životě i v práci:
1) Posilujte se v identifikaci toho, na čem vám skutečně záleží, jedinečně a konkrétně
2) Odlaďte se od toho, co vám říkají ostatní (muži i ženy) o tom, jak máte žít svůj život – buďte sami expertem na své štěstí. Důvěřujte sami sobě.
3) Ctěte své hodnoty a potřeby ze zplnomocněného postoje v práci i doma – vystupte a převezměte odpovědnost sami za sebe. Přestaňte se vymlouvat.
4) Realisticky zhodnoťte svou rodinnou situaci. Požádejte (případně požadujte) o spravedlivější rozdělení domácí zodpovědnosti.
5) Přestaňte se přetvařovat a zbavte se perfekcionismu – soustřeďte se intenzivně na to, na čem vám hluboce záleží, a zbavte se perfekcionismu v tom, na čem vám tolik nezáleží.
6) Ozvěte se a podnikněte kroky k tomu, abyste doma i na pracovišti a ve stávajícím kariérním modelu dosáhli změn, které budou zahrnovat a respektovat vaše potřeby a hodnoty
7) Určete si, jak vypadá a jak se cítíte ve svém „ideálním“ životě. Získejte zplnomocněnou pomoc zvenčí a vytvořte si akční plán úspěchu s konkrétními cíli a výsledky, abyste dosáhli svých životních vizí.
Řekněte svému štěstí ano! Dokážete to!“
Existuje dalších 11 krizí, kterým dnes ženy čelí a které muži neprožívají stejně jako ženy. Krize pro ženy jsou charakteristické myšlením „já to nezvládnu“ – negativní mantrou, která je udržuje smutné, nemocné a zaseknuté. Zatímco muži zažívají některé z těchto krizí stejně, ženy je internalizují a zpracovávají jinak a každá z těchto krizí brání ženám ve štěstí.
Tady je ukázka 12 skrytých krizí dnešních žen:
– Trpí chronickými zdravotními problémy
Zdravotní selhání – chronická nemoc nebo onemocnění – které nereaguje na léčbu
Mantra: „Nemohu vyřešit své zdravotní problémy.“
-Ztráta „hlasu“
Setkání s ochromující neschopností promluvit – neschopnost být obhájcem sebe nebo druhých ze strachu z kritiky, odmítnutí nebo trestu
Mantra: „Nemohu promluvit, aniž bych byl potrestán.“
– Tváří v tvář zneužívání nebo špatnému zacházení
Je s vámi v práci zacházeno špatně, dokonce nesnesitelně – a rozhodnete se zůstat
Mantra: „Nemohu zastavit tento koloběh špatného zacházení.“
– Pocit finanční pasti
Zůstávání v negativní situaci pouze kvůli penězům
Mantra: „Nemohu se z této finanční pasti dostat.“
– Plýtvání svými skutečnými talenty
Uvědomění si, že se vám práce už nehodí, a zoufalá touha využít své přirozené talenty a schopnosti
Mantra: „Nemohu využít své skutečné talenty.“
-Dělat práci, kterou nenávidíte
Toužíte se znovu spojit se svým „skutečným já“ – a dělat práci, kterou milujete
Mantra: „Nemohu dělat práci, kterou miluji.“
Buďte svým vlastním expertem na štěstí – přijměte mou průlomovou výzvu!
Přijměte tento měsíc mou výzvu – Položte sobě a pak 10 ženám a 10 mužům, které znáte, následující otázky:
1) Jak definujete pojem „štěstí?“
2) Prožíváte zkrátka a dobře štěstí?“
3) Pokud ne, co vám stojí v cestě?
4) Pokud prožíváte štěstí pravidelně, jak ho dosahujete?“
Srovnejte odpovědi mezi muži a ženami a dejte mi vědět, co jste se dozvěděli.
Klíčové otázky pro tento týden – Jaké jsou podle VÁS rozdíly mezi názory a prožíváním štěstí u mužů a žen? Jak se muži a ženy liší v dosahování štěstí, jak ho definují, a co pro vás tento rozdíl znamená? A konečně, jak mohou ženy dosáhnout ve svém životě většího štěstí?