Krvácení z nedostatku vitaminu K (VKDB) je vzácná a potenciálně život ohrožující porucha krvácení v raném dětství. Zásoby vitaminu K jsou při narození nízké; následně jsou ohroženi kojenci kojení z důvodu nízkých koncentrací v lidském mléce. Klasická VKDB se vyskytuje v prvním týdnu života, souvisí s opožděným nebo nedostatečným krmením a lze jí snadno zabránit malými dávkami vitaminu K při narození. Pozdní VKDB vrcholí ve 3-8 týdnech, typicky se projevuje intrakraniálním krvácením často v důsledku nediagnostikované cholestázy s následnou malabsorpcí vitaminu K. Diagnostika může být obtížná, ale měření PIVKA-II může poskytnout potvrzení i několik dní po léčbě. Bez profylaxe vitaminem K je incidence pozdní VKDB v Evropě 4-7 případů na 105 porodů; vyšší je v JV Asii, kde ve venkovských oblastech s nízkými příjmy může intrakraniálním krvácením trpět přibližně 0,1 % postižených dětí. Pozdní VKDB lze do značné míry předcházet, přičemž nejlepší ochranu poskytuje parenterální vitamin K. Účinnost perorální profylaxe souvisí s dávkou a frekvencí podávání. Většina vícedávkových perorálních režimů poskytuje ochranu všem kromě malého rezervoáru kojenců s nezjištěným hepatobiliárním onemocněním. Cílená surveillance vysoce rizikových skupin (např. biliární atrézie) nabízí nový přístup k posouzení účinnosti profylaxe.