Prompting je specifická forma pomoci, kterou poskytuje dospělý před tím, než se batole pokusí použít nějakou dovednost, nebo v okamžiku, kdy se o to pokouší. Pomocí těchto postupů mohou rodiče, rodinní příslušníci, pracovníci rané péče, poskytovatelé péče o děti nebo další členové týmu systematicky používat různé typy pobídek, aby pomohli batolatům s poruchou autistického spektra osvojit si cílové dovednosti (Neitzel, J. & Wolery, M, 2009).

Podněty jsou obecně poskytovány dospělou osobou před tím, než se batole pokusí použít dovednost, nebo v okamžiku, kdy se o to pokouší. Pomocí pobídkových postupů mohou rodiče, rodinní příslušníci, pracovníci včasné intervence, poskytovatelé péče o děti nebo jiný člen týmu systematicky používat různé typy pobídek, aby pomohli batolatům s poruchou autistického spektra osvojit si cílové dovednosti (Neitzel, J. & Wolery, M, 2009).

Pobídkové postupy zahrnují jakoukoli pomoc poskytovanou žákům, která jim pomáhá při používání určité dovednosti. Žákům je poskytována slovní, gestikulační nebo fyzická pomoc, která jim pomáhá při osvojování nebo zapojování cíleného chování nebo dovednosti. Podněcující postupy představují systematický způsob poskytování a odstraňování podnětů tak, aby batolata začala provádět dovednosti samostatně. Tyto postupy spočívají v posilování správných odpovědí – jak těch, které jsou podněcovány, tak těch, které podněcovány nejsou. Kromě posilování se pobídkové postupy často používají ve spojení s dalšími postupy založenými na důkazech, jako je například časová prodleva, nebo jsou součástí protokolů pro použití jiných postupů založených na důkazech, jako je například trénink klíčových reakcí, učení diskrétními pokusy a videomodelování. Proto jsou pobídkové postupy považovány za základní pro používání mnoha dalších postupů založených na důkazech (Cox, A., 2014; převzato z Neitzel, J. & Wolery, M, 2009).

Povzbuzovací postupy představují způsob systematického poskytování a odstraňování podnětů tak, aby batolata začala samostatně provádět dovednosti. Tyto postupy spočívají v posilování správných odpovědí, a to jak těch, které jsou podněcovány, tak těch, které podněcovány nejsou. Kromě posilování se pobídkové postupy často používají ve spojení s dalšími postupy založenými na důkazech, včetně časové prodlevy, a jsou nedílnou součástí dalších postupů založených na důkazech, jako je trénink rozhodujících reakcí a naturalistická intervence.

Tři složky pobídkového postupu

V pobídkovém postupu jsou tři hlavní složky:

1. předpoklad,

2. chování (cílové chování nebo cílová dovednost) a

3. důsledek.

Tyto tři složky jsou rozhodující pro efektivní provádění pobídkových postupů. Pokaždé, když tým použije tyto tři složky během nějaké činnosti, nazývá se to pokus.

Předpoklad zahrnuje cílový podnět a narážku. Cílový podnět je „situace“, ve které chceme, aby žák provedl cílovou dovednost. Cílový podnět je důležitý, protože signalizuje batoleti, že se od něj něco očekává, ať už s pokyny dospělých, nebo bez nich, a proto pomáhá batoleti vytvořit toto spojení a minimalizuje závislost na pobídce. Podnět je přirozeně se vyskytující nápověda nebo pokyn k úkolu, který batoleti říká, jaké dovednosti nebo chování by mělo používat.

Při používání postupů s nápovědou by měla být nápověda konzistentní, aby batolata přesně věděla, kdy mají něco udělat. Batolata s větší pravděpodobností použijí dovednost nebo chování přesně, když jsou nápověda a cílový podnět jasné a konzistentní.

• diskrétní dovednosti: jednotlivé dovednosti krátkého trvání (např, požadování předmětů, označování obrázků, společenské pozdravy)
• zřetězené dovednosti: řada chování/dovedností, které zahrnují řadu kroků spojených do komplexní dovednosti, jako je (např, oblékání a svlékání, mytí rukou, úklid hrací plochy)
• třídy reakcí: skupiny reakcí, které mají stejnou funkci.

Napodobování dospělých nebo vrstevníků: při napodobování dospělých nebo vrstevníků lze použít řadu chování, např. tleskání, mávání, řízení autíčka, ukazování na části těla nebo napodobování činností v jednoduchých sociálních hrách; všechna tato chování tvoří třídu reakcí pro danou dovednost.

Iniciace sociálních interakcí: při iniciování sociálních interakcí s ostatními by se mohla používat různá chování, například oslovení člena rodiny nebo vrstevníka, přiblížení se k členu rodiny nebo vrstevníkovi nebo nabídnutí hračky členu rodiny nebo vrstevníkovi; všechna tato chování tvoří třídu odpovědí pro tuto dovednost.

Posílení a zpětná vazba poskytované po reakci batolete jsou rozhodujícími složkami pro výuku cílové dovednosti. Když batolata úspěšně používají dovednosti nebo reagují správně, měla by být zpětná vazba velmi pozitivní a popisná, aby batolata přesně věděla, co udělala správně.

Pozitivní zpětná vazba (posílení) zvyšuje pravděpodobnost, že cílovou dovednost budou v budoucnu používat správně. Při postupech s pobídkou by měla být správná reakce posílena i tehdy, když je pobídnuta.