„I’m A Gizzard“: Přistěhovalci a Afroameričané rozhodujícím způsobem formovali multietnickou městskou populární kulturu na konci 19. století, která byla do značné míry postavena na vzniku vaudevillu. Vaudeville spojoval slapstickovou komedii, černošské minstrelsy a sentimentální písně v bohatý a velmi populární kulturní guláš. Mezi nejúspěšnější představitele vaudevillu patřili dva židovští zpěváci a komici z chudinských ulic manhattanského Lower East Side, Joe Weber a Lew Fields. Weberovy a Fieldsovy scénky se obvykle vyznačovaly širokými stereotypy německých přistěhovalců: Fields hrál „Meyera“, vychytralého německého slizouna, který chtěl „vyzrát“ na Weberova „Mikea“, hloupého „holandského“ nově příchozího. Na vrcholu své popularity v roce 1904 nahráli Weber a Fields tuto populární scénku „Hypnotizér“ pro komerční prodej. Ironií osudu je, že jen několik měsíců po nahrání této sestavy se tým Webera a Fieldse rozpadl a ukončil tak téměř tři desetiletí veřejného vystupování, což je nejdelší období ze všech týmů amerického populárního divadla. Poslechněte si audio: Váš prohlížeč nedokáže přehrát zvukový prvek. Zkuste aktualizovat prohlížeč na nejnovější verzi.

„Hypnotizér“

Lew Fields: Ha, ha. Jak se máš, Miku?“

Joe Weber: Ahoj, Meyere.

Fields:

Weber:

Fields: Co? Řekl jsem ti, co jsem byl?

Weber:

Fields: Co je to?

Weber:

Fields: Co?

Weber: Co to je?

Fields:

Weber: Žaludek?

Fields: Ano. Můžu, můžu, můžu se na tebe podívat a ty zavřeš oči a donutím tě dělat to, co nechceš.

Weber:

Fields: Myslíš tipmohistu? Tipmohist , to je ten nápad. Ano.

Weber:

Fields: Aha, chápu:

Weber: Nechal jste si to někdy udělat?

Fields: Ne, nikdy jsem nebyl.

Fields:

Weber:

Fields: Zkusíme to: Jistě, jistě. Podívej se na mě. Teď zavři oči. Teď otevři ústa. Teď zavři oči. Otevři ústa. Zavři oči!

Weber: Ne, ne. To už jsem měl.

Pole:

Weber: Já tu hru znám: zavři oči a otevři pusu.

Fields: Cože? Ne, ne. To není hra. Podívej se na mě. Teď zavři oči. Stůj klidně… Cítíš něco?

Weber: Máš v puse hadici?

Fields: Ne, milostpane, ne. Podívej se po světle.

Weber:

Fields: Kdo to dělá?

Weber: Se svou ženou?

Fields: Proboha! A teď si stoupněte sem. Teď se na mě podívejte. Teď zavři oči. Teď, Miku, mysli na totéž, na co myslím já.

Meyer: Jestli to udělám, máme padáka.

Fields: Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. Budeš mě poslouchat, prosím? Jak mám nad tebou získat moc, když nestojíš a neposloucháš? Teď zavřete oči. Teď, Miku, mám tě.

Meyer: Můžeš mě mít.

Fields: Já tě nechci. Až teď otevřeš oči, budeš si představovat, že cestuješ ve vlaku dvacátého století. Vlak jede velmi rychle, takže se držte pásu. Otevřete oči. Brrrrp! Jste na cestě. Jste v Chicagu! Jsi v Cincinnati! Jsi v Pittsburghu! Jste v Baltimoru! Jste ve Washingtonu! Jste ve Filadelfii! Jste v Patersonu! Jste v New Yorku! Jste v New Yorku! Jste v New Yorku! Miku, Miku! Vypadni z Patersonu! Miku! Miku! Poslouchej mě, Miku! Miku, prosím, poslouchej mě! Pět Nemůžu ho dostat z Patersonu. Miku! Miku! Musí mít v Patersonu holku. Dobře, dobře, dobře.

Meyer: Ahhhh.

Fields: Ha, ha. Jsem rád, že jsi přišel. Tak co si o tom myslíš?“

Meyer: Já tě napálil: Byl jsem celou dobu v Brooklynu!