Článek od Beth Hubrich, R.D., a Lyn O’Brien Nabors

18. července 2006

Přečtěte si článek na původním místě zde.

Ve snaze objasnit fyziologický vliv sacharidů byl vyvinut koncept glykemického indexu (GI), který byl publikován v roce 1981 pod názvem „Glycemic Index of Foods: a Physiological Basis for Carbohydrate Exchange“ v časopise American Journal of Clinical Nutrition. GI je způsob klasifikace potravin obsahujících sacharidy na základě jejich potenciálu zvyšovat hladinu glukózy v krvi. Původním cílem bylo poskytnout lidem s cukrovkou lepší rady ohledně příjmu sacharidů. Během posledních 20 let byl proveden výzkum, jehož cílem bylo zhodnotit užitečnost GI. Reakce glukózy na potraviny se přirozeně liší od člověka k člověku a podle kontextu, v němž je potravina konzumována. Reprodukovatelná a konzistentní měření GI jsou možná, pokud jsou prováděna v souladu se zavedenou metodikou. Diskuse o užitečnosti a konzistenci GI stále pokračuje.

Profesorka Jennie Brand-Miller a její kolegové z univerzity v australském Sydney vyvinuli centrum pro měření GI a byly publikovány tabulky seřazující více než 1 200 potravin podle GI, včetně čistých sacharidů a komerčních výrobků. Přestože používání GI zůstává kontroverzní, jeho akceptace roste, zejména v Evropě a Austrálii. Ve Spojených státech je GI přijímán méně. Jednou z kritik GI je například to, že měří vliv jednotlivých potravin a nezohledňuje nutně snědené množství nebo potraviny v kontextu celkové stravy.

GI měří účinky sacharidů s ohledem na jejich schopnost zvyšovat hladinu glukózy v krvi a porovnává tuto hodnotu s reakcí krve na bílý chléb nebo samotnou glukózu. Glykemická zátěž (GL), zavedená v roce 1997, měří odezvu glukózy v krvi na určitou hmotnost dané potraviny. GL tedy poskytuje míru celkové glykemické odezvy na danou potravinu nebo jídlo. Vypočítá se vynásobením množství sacharidů obsažených ve velikosti porce (hmotnost v gramech nebo objem v mililitrech) hodnotou GI dané potraviny vydělenou 100.

Zjednodušeně řečeno, glykemická odezva na potravinu je mírou vlivu potraviny na hladinu cukru v krvi. Potraviny s rychle hydrolyzovanými a vstřebanými sacharidy mají obecně rychlý a vysoký dopad na hladinu cukru v krvi, což vede k nejvyšším glykemickým indexům. Pomalu nebo neúplně strávené sacharidy mají nízký glykemický index. V těchto případech se glukóza uvolňuje do krve postupně a reakce na hladinu cukru v krvi je pomalá a stálá.

V posledních letech se na pultech obchodů objevilo mnoho výrobků, které na obalech nesou označení jako „čisté sacharidy“, „nárazové sacharidy“, „nízký GI“ atd. Tyto informace se objevují mimo panel nutričních údajů, protože tyto termíny nejsou schváleny FDA. Výrobci potravin také na obalu výrobku uvádějí, že pouze „čisté sacharidy“ nebo „nárazové sacharidy“ ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Takové výrobky zvýšily povědomí spotřebitelů o glykemické odezvě.

Klinický význam GI

Zdravotní problémy spojené s nadváhou se stávají hlavním zdravotním problémem průmyslového světa. Světová zdravotnická organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (WHO/FAO) uvedly, že celosvětově je nadváha větším problémem než podvýživa. V knize „Sacharidy ve výživě člověka“ doporučily, aby lidé v průmyslově vyspělých zemích založili svůj jídelníček na potravinách s nízkým glykemickým indexem, a předešli tak většině běžných onemocnění z nadbytku.

Vysoce glykemické potraviny mohou stimulovat vysokou potřebu inzulínu, která může následně vést k postprandiální hypoglykémii, jež se může podílet na vyvolání hladu. Potraviny s nižší glykémií obvykle vyvolávají menší poptávku po inzulínu a menší možnost hypoglykémie. Potraviny s nižší glykémií proto mohou spotřebitelům pomoci sníst méně kalorií. Je však důležité poznamenat, že vztah mezi GI a potřebou inzulinu není vždy lineární a různé složky potraviny mohou modifikovat inzulinovou odpověď ve vztahu ke glykemické odpovědi. Také glykemická odezva jednotlivých potravin a složek je ovlivněna přítomností dalších potravin, podmínkami zpracování atd.

Klinický význam GI zůstává předmětem intenzivních diskusí. Je však zřejmé, že rychlost a množství absorpce sacharidů po jídle mají významný vliv na postprandiální hormonální a metabolické reakce. Obvyklá konzumace potravin s vysokým GI může zvyšovat rizikové faktory spojené s obezitou, diabetem 2. typu a srdečními chorobami. Naopak konzumace potravin, které vyvolávají nízkoglykemické reakce, může přispět ke snížení těchto rizikových faktorů. GL, jak je definován výše, může být lepším prediktorem pravděpodobných zdravotních následků než GI jako takový.

V červenci 2002 vydal American Journal of Clinical Nutrition speciální přílohu, která se zabývala historií GI, současným stavem znalostí a doporučeními pro budoucí studie.

Tento přehled obsahoval přehled důsledků GI pro zdraví a nemoci, včetně diskusí týkajících se diabetu 2. typu, obezity a srdečních chorob. V závěru bylo kriticky zdůvodněno, že neexistuje dostatek údajů, na nichž by bylo možné založit výživová doporučení pro dosažení snížení rizika onemocnění.

Z tohoto přehledu je zřejmé, že bylo vynaloženo velké úsilí na pochopení úlohy sacharidů ve stravě pro lidské zdraví a riziko onemocnění. I když neexistuje jednoznačný důkaz, že snížení glykemického vlivu zabrání onemocnění na individuální bázi, epidemiologické údaje spolu s prospektivními a intervenčními studiemi naznačují, že snížení glykemického vlivu stravy může snížit riziko onemocnění. Neexistují žádné kontraindikace, kromě toho, že spotřebitelé mohou mít potíže s pochopením toho, jaká opatření mají přijmout, aby snížili glykemickou náročnost.

Nejnovější metaanalýzy

V posledním roce bylo publikováno několik metaanalýz, které spojují glykemickou náročnost s biomarkery rizika onemocnění. Jedna z nich přezkoumala 14 randomizovaných kontrolovaných studií, které se zabývaly úlohou nízkoglykemických diet při léčbě diabetu. Studie zahrnovaly celkem 356 subjektů a trvaly od 12 dnů do 12 měsíců. Nízkoglykemické diety snížily glykovaný hemoglobin (HbA1C) o 0,43 procentního bodu ve srovnání s dietami s vysokým glykemickým indexem. HbA1C je dobře známý biomarker glukózové tolerance. Celkový závěr autorů je, že potraviny s nízkým glykemickým indexem mají malý, ale klinicky užitečný účinek, rovnocenný farmakologickým přípravkům.

Další metaanalýza přezkoumala mezinárodní výživová doporučení se zvláštním důrazem na sacharidy a vlákninu. Autoři rovněž dospěli k závěru, že snížení glykemické odezvy stravy hraje určitou roli, a doporučili, aby informace o GI byly zahrnuty do výměnných a výukových materiálů pro osoby s diabetem.

V přehledu 16 randomizovaných kontrolovaných studií publikovaných v letech 1981-2003 vědci zjistili, že diety s nízkým GI významně snižují fruktosamin o 0,1 mmole na litr, HbA1C o 0,27 %, celkový cholesterol o 0,33 mmole na litr a mají tendenci snižovat LDL cholesterol u osob s diabetem 2. typu o 0,15 mmole na litr ve srovnání s dietami s vysokým GI. U HDL cholesterolu a triacylglycerolů nebyly pozorovány žádné změny. Jejich zjištění podporují použití GI jako vědecky podloženého nástroje umožňujícího výběr potravin obsahujících sacharidy ke snížení celkového cholesterolu a zlepšení metabolické kontroly osob s diabetem. Údaje o zdravých jedincích byly pouze omezené.

Jeden přehled důkazů o stravě s nízkým GI ve vztahu k ischemické chorobě srdeční identifikoval 15 studií splňujících přísná kritéria pro zařazení. Existovaly určité (omezené) důkazy prokazující vztah mezi stravou s nízkým GI a nižším celkovým cholesterolem (ve srovnání se stravou s vysokým GI). Malé snížení HbA1C bylo pozorováno po 12 týdnech, ale ne po pěti týdnech. Vědci dospěli k závěru, že je třeba provést další studie trvající alespoň 12 týdnů.

GI a pocit sytosti

Roste počet studií, které naznačují, že snížení glykemického dopadu stravy může spotřebitelům pomoci sníst méně kalorií, i když ne všichni výzkumníci a recenzenti dospěli ke stejnému závěru. Provedené studie zahrnují krátkodobá hodnocení pomocí vizuálních vah a příjmu potravy ad libitum a dlouhodobé studie zaměřené na úbytek hmotnosti.

Dvě nedávné práce se zabývaly otázkou, zda by obézní pacienti měli být vedeni k dodržování diety s nízkým GI. V jednom příznivém přehledu autoři poznamenali, že snížení příjmu tuků, které se široce prosazuje v prevenci a léčbě obezity, má potenciál podpořit kompenzační zvýšení konzumace sacharidů s vysokým GI. Studie krátkodobého krmení obecně ukazují inverzní vztah mezi GI a sytostí. Střednědobé klinické studie ukazují menší úbytek hmotnosti při dietách s vysokým GI/GL ve srovnání s dietami s nízkým GI/GL. Epidemiologické analýzy spojují GI s mnoha rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a rozvojem KVO a diabetu 2. typu. Fyziologicky zaměřené studie na lidech a zvířecích modelech poskytují podporu pro roli GI v prevenci (snižování rizika) a léčbě onemocnění.

Jiný autor dospěl k závěru, že obézním pacientům by neměla být doporučována dieta s nízkým GI, s tím, že nízký GI je doporučován při léčbě diabetu. Byl proveden systematický přehled intervenčních studií porovnávajících potraviny a diety s vysokým a nízkým GI na chuť k jídlu, příjem potravy, energetický výdej a tělesnou hmotnost. Z 31 krátkodobých studií byl nízký GI v 15 případech spojen s větším pocitem sytosti nebo se sníženým pocitem hladu; v 16 studiích nebyl pozorován žádný rozdíl (z toho ve dvou případech byla zjištěna větší sytost při vysokém GI). Potraviny s nízkým glykemickým indexem snižovaly příjem potravy ad libitum v sedmi studiích, ale ne v osmi. Ve 20 dlouhodobějších studiích došlo ke snížení hmotnosti ve čtyřech studiích s nízkým GI a dvou s vysokým GI, je však třeba poznamenat, že mnohé z diet byly izokalorické.

Je třeba si uvědomit, že vliv příjmu potravy na regulaci hmotnosti není exaktní vědou a před vyvozením závěrů je třeba přezkoumat souhrn dostupných údajů. V současné době se zdá, že hlavní soubor informací, které spojují glykemickou odezvu s kontrolou hmotnosti, skutečně hovoří ve prospěch stravy se sníženou glykemickou odezvou ve srovnání s naší současnou normou.

Evropský pohled

V Evropě roste povědomí o konceptu GI mezi zdravotníky i spotřebiteli. Cílem je zlepšit porozumění kontrole glykémie. Časté jsou citace v médiích, zejména ve Velké Británii, Německu a Skandinávii. Typický je následující úryvek z článku „Štíhlejší start do dne“, který vyšel 4. listopadu 2003 v deníku Daily Mail:

„Odborníci z Oxford Brookes University vypočítali glykemický index (GI) potravin porovnáním nárůstu hladiny glukózy v krvi po konzumaci různých druhů. Zkoumali děti ve věku 9 až 12 let a zjistili, že ty, které snídaly jídlo s nízkým GI, jedly po zbytek dne střídměji. Ale ty, které dostaly snídani s vysokým glykemickým indexem, měly v době oběda častěji hlad.“

Ve Velké Británii zahájili velcí prodejci intenzivní kampaně s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o významu snižování glykemické odezvy. Výrobky jsou běžně označovány jako „s nízkým GI“, „se středním GI“ nebo „s vysokým GI“ na základě definic Brand-Millera.

Do dnešního dne neexistuje v Evropě harmonizovaná legislativa týkající se výživových a zdravotních tvrzení na potravinách. Evropská komise (EK) však přijala návrh nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních, KOM (22) 424 v konečném znění, který v současné době projednává Evropský parlament a Rada ministrů. Tento návrh v současné době neobsahuje zmínku o GI jako specifickém výživovém tvrzení, ačkoli srovnávací tvrzení jsou povolena za předpokladu, že se jedná o 30% změnu oproti typickým výrobkům v dané kategorii. Existuje ustanovení o pozdějším zařazení nových tvrzení.

Národní úřad pro potraviny ve Švédsku schválil označování potravin tvrzením „pro zdravou kontrolu hladiny glukózy v krvi“ na základě jejich potenciálu zpomalovat vstřebávání glukózy.

Nedávno se ve zpravodajství BBC objevil článek o GI s titulkem „Dietní šílenství dobré pro srdce.“

Pohled z USA

Zdravotníci ve Spojených státech celkově nepřijali koncept snižování GI. Mezi uváděné důvody patří nedostatek jednoznačných důkazů, nebezpečí, že lidé s cukrovkou změní tradiční režim výměny sacharidů, a otázky, jak by dietologové mohli tento koncept doporučit svým klientům.

Diskuze pokračuje a objevují se určité známky rostoucího přijetí GI. Například Rada pro potraviny a výživu Lékařského institutu Národní akademie věd USA nedávno dospěla k závěru: „Existuje značné množství údajů, které naznačují, že pomaleji vstřebatelné škrobnaté potraviny, které jsou méně zpracované nebo byly zpracovány tradičními způsoby, mohou mít zdravotní výhody oproti těm, které jsou rychle tráveny a vstřebávány. Tyto potraviny byly klasifikovány jako potraviny s nízkým GI a snižují glykemickou zátěž stravy. Ne všechny studie stravy s nízkým GI nebo nízkou glykemickou zátěží vedly k příznivým účinkům, žádná však neprokázala negativní účinky. V době, kdy je populace stále více obézní, neaktivní a náchylná k inzulínové rezistenci, existují i teoretické důvody, proč by dietní zásahy, které snižují potřebu inzulínu, mohly mít výhody. U této části populace budou mít pravděpodobně největší výhodu pomaleji vstřebatelné sacharidové potraviny a diety s nízkou glykemickou zátěží. … Nicméně princip zpomalení vstřebávání sacharidů, který může být základem pozitivních zjištění učiněných v souvislosti s GI, je potenciálně důležitým principem s ohledem na příznivé účinky sacharidů na zdraví. V této oblasti je zapotřebí dalšího výzkumu.“

Americká diabetologická asociace (ADA) vydala v září 2004 prohlášení, v němž dospěla k závěru, že: „V případě diabetu je třeba se zaměřit na další výzkum: „V současné době není dostatek informací k určení, zda existuje vztah mezi glykemickým indexem nebo glykemickou zátěží stravy a rozvojem diabetu. K potvrzení vztahu mezi typem sacharidů a rozvojem diabetu budou nutné prospektivní randomizované studie. Bude také třeba zvážit relativní význam glykemického indexu nebo zátěže stravy pro rozvoj obezity, protože nadbytek tělesného tuku je nejdůležitějším faktorem podmiňujícím vznik diabetu 2. typu.“

V lednu 2005 vydala ADA stanovisko „Standardy lékařské péče při diabetu.“ Mezi svými doporučeními pro lékařskou nutriční péči o osoby s diabetem ADA uvádí: „Hladinu glukózy v krvi ovlivňuje jak množství (gramy) sacharidů, tak i druh sacharidů v potravě. Monitorování celkového množství gramů sacharidů, ať už pomocí výměn nebo počítáním sacharidů, zůstává klíčovou strategií při dosahování kontroly glykémie. Použití glykemického indexu/glykemické zátěže může přinést další výhody oproti těm, které byly pozorovány při posuzování pouze celkového množství sacharidů.“

Joslin Diabetes Center a Joslin Clinic vypracovaly „Klinické výživové pokyny pro jedince s nadváhou a obezitou, diabetem 2. typu, prediabetem nebo vysokým rizikem vzniku diabetu 2. typu“. V těchto pokynech se uvádí: „Snížení kvality (glykemický index, GI) a množství (glykemická zátěž, GL) sacharidů je pro kontrolu hladiny glukózy v krvi zásadní. Koncepce GI/GL je důležitým faktorem, který by pacienti měli uplatňovat při každodenním výběru sacharidových potravin.“

Tabulka 1: Relativní sladivost, kalorická dostupnost a glykemická odezva vybraných objemových sladidel ve srovnání s glukózou, sacharózou a fruktózou
Objemové sladidlo	Sladivost vs. sacharóza	Kcal/gram	Glykemická odezva vs. Glukóza při 100
Glukóza	0.7	4	100
Sukróza	1	4	65
Fruktóza	1.4-1,8	4	19
Tagatóza	1	1,5	3
Erythritol	0,6-0.7	0,2	0
Izomalt	0,5-0,6	2,0	2
Laktitol	0,3-0,4	2.0	3
Maltitol	0,8-0,9	2,1	34
Manitol	0.5	1,6	<5
Sorbitol	0,6	2.6	<5
Xylitol	1	2.4	8
Polydextróza	0	1	<7
Inulin	0	1.5	4
Rezistentní maltodextrin	0.1	4*	5
Odolný škrob	Nízký	2	0+**
* Odolný maltodextrin má snížený obsah kalorií, ale pro regulační účely se v USA používá 4,9 kcal na gram. V Japonsku je kalorická hodnota 0,5 kcal na gram.
** GI složek s rezistentním škrobem závisí na skutečném obsahu rezistentního škrobu.

USDA, který je odpovědný za masné a drůbeží výrobky, uvedl, že nebude mít námitky proti používání údajů, které výslovně neuvádějí nebo nenaznačují konkrétní množství sacharidů ve výrobku (např, „Carb Conscious“ a „Carb Wise“), ani proti výrazům jako „čisté sacharidy“, „efektivní sacharidy“ a „čistý dopad sacharidů“, pokud jsou použity pravdivým a nezavádějícím způsobem. Dokument lze nalézt na adrese: www.fsis.usda.gov/oppde/larc/policies/carblabel.htm.

Několik petic týkajících se označování sacharidů je v řízení před FDA. V dubnu 2005 FDA oznámil, že bude provádět experimentální studii týkající se údajů o obsahu sacharidů na etiketách potravin. Účelem studie je přispět k lepšímu pochopení reakce FDA na tvrzení o obsahu sacharidů na etiketách potravin ze strany spotřebitelů a pomoci agentuře reagovat na projednávané petice týkající se označování sacharidů (Federal Register, 2005; 70(67):18 032-18 034). FDA zatím nenavrhla žádné označení týkající se obsahu sacharidů v potravinách.

Přijetí GI jinde

Austrálie je v čele s logem GI pro použití na výrobcích akreditovaných Univerzitou v Sydney (viz www.glycemicindex.com). Aby mohl být výrobek akreditován, musí splňovat výživové profily stanovené univerzitou. Jihoafrická republika také široce přijala označování GI a nadace GI Foundation vyvinula zajímavý program loga zahrnující jak GI, tak obsah tuku (viz www.gifoundation.com). V Japonsku roste informovanost zdravotníků a výrobců potravin a spotřebitelům jsou propagovány glukózu tlumící vlastnosti výrobků na bázi vlákniny.

Úloha speciálních sacharidů

Cukerné alkoholy (polyoly), jako je laktitol, xylitol, isomalt, erytritol a maltitol, mají nízký glykemický účinek, stejně jako fruktóza, polydextróza, rezistentní škroby a vláknina. Tyto složky se hojně používají k úplné nebo částečné náhradě sacharózy, glukózy a polysacharidů s vysokým glykemickým indexem, jako je škrob a maltodextrin, v široké škále zpracovaných potravin, včetně mléčných výrobků, pečiva a cukrovinek. Glykemické reakce a další vlastnosti řady sacharidů jsou shrnuty v tabulce 1. Je třeba poznamenat, že tyto sacharidy mohou měnit glykemickou odezvu, ale ne glykemický index podle striktní definice.

Sacharidy se fyziologicky liší tím, že některé jsou hydrolyzovány a vstřebávány z tenkého střeva a poté jsou metabolizovány v tělesných tkáních (např, glukóza, fruktóza, sacharóza, vařený škrob); některé jsou neúplně hydrolyzovány a/nebo absorbovány a metabolizovány (např. laktóza, isomalt, sorbitol, xylitol); některé jsou absorbovány, nejsou metabolizovány a vylučují se močí (např, erythritol, mannitol); některé procházejí tenkým střevem beze změny a jsou zcela nebo částečně fermentovány střevními bakteriemi (např. polydextróza, pektin, frukto-oligosacharidy, inulin, rezistentní maltodextrin, rezistentní škrob); a některé procházejí trávicím traktem beze změny a jsou jen málo fermentovány (např, celulóza).

Definitivních studií zabývajících se konkrétně úlohou nízkoglykemických sacharidů při snižování rizika onemocnění je málo. Nedávný přehled zdravotního potenciálu polyolů jako náhražek cukru klade důraz na nízkoglykemické vlastnosti. Tentýž autor také na mezinárodním fóru Leatherhead Food International Forum 2005 v anglickém Surrey prezentoval metaanalýzu relevantních studií se zaměřením na vliv GI (nebo přesněji řečeno glykemické odezvy) na glykované bílkoviny, zejména HbA1C.

Na základě údajů spojujících HbA1C s výskytem kardiovaskulárních onemocnění dospěl k závěru, že snížení glykemického sacharidu odpovídající 30 gramům glukózy denně by mohlo korelovat s 30% snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění. Toto snížení by mělo být dosažitelné pro většinu spotřebitelů a speciální sacharidy by tomu mohly napomoci.

Výzvy a příležitosti

Časem může vědecká komunita dojít k závěru, že celková potřeba inzulinu je klíčovým faktorem určujícím riziko onemocnění. Ta zase do značné míry koreluje s glykemickým dopadem stravy. Existují výjimky, ale celkový glykemický dopad zůstává užitečným markerem fyziologické náročnosti. Tradičně se GI používá k porovnávání pouze „dostupných“ sacharidů, kde „dostupné“ znamená „vstřebané do krevního oběhu v horní části gastrointestinálního traktu a metabolizované“. Jako standardy se obvykle používaly glukóza, bílý chléb a rýže, přičemž v současnosti se dává přednost glukóze, protože je snadněji definovatelná. V současné době je GI parametrem, který je stále častěji zaznamenáván na etiketách potravin a propagován mezi spotřebiteli. Pokud by převládla tradiční definice GI, spotřebitelé by nezískali úplnou představu o tom, jak snížit glykemický dopad své stravy. Některé potraviny, například mrkev, mají vysoký GI, ale nízkou glykemickou zátěž.

Jistě není reálné, aby spotřebitelé rozuměli mnoha různým termínům spojeným s glykemickými vlastnostmi potravin. Vzhledem k tomu, že do povědomí veřejnosti se pravděpodobně dostane pouze jeden termín, je důležité, aby byl tento termín definován tak, aby měl co největší význam pro zdraví spotřebitelů. Nedávno se tímto bodem zabýval jeden z výzkumníků, který zavedl termín „glykemické ekvivalenty glukózy“, a vyslovil se pro rozšíření pojmu GI na potraviny. To by mohla být cesta vpřed, která by mohla být pro spotřebitele přínosná. Tento koncept byl skutečně nedávno přijat společností Atkins Nutritionals jako „čistý Atkinsův počet“ a v poslední době existují i další přehledy.

Několik populárních knih zvyšuje povědomí spotřebitelů o GI jako strategii pro zlepšení výživy. Z nich „The Glucose Revolution“ od Brand- Millera a kol. je v současné době ve třetím vydání. Rick Gallup nedávno vydal knihu „The GI Diet“, která je užitečným pokusem o zprostředkování konceptu GI spotřebitelům. GI by však neměl být vnímán jako dieta, ale spíše jako strategie pro zlepšení výživy, která se stává volbou životního stylu. Spotřebitelé budou mít z GI maximální užitek pouze tehdy, pokud se podaří vytvořit etikety potravin, které budou přesně sdělovat příslušné informace. Zákonodárci a regulační orgány zase upraví označování pouze tehdy, pokud bude dosaženo vědeckého zdůvodnění. Všichni zúčastnění uznávají, že k úplnému objasnění vlivu snížení glykémie na riziko onemocnění u zdravé populace jsou zapotřebí další studie. Dalším krokem by mělo být provedení definitivních studií, které by zlepšily naše znalosti v této oblasti.

Přestože definitivní důkaz úlohy GI může být ještě daleko, existuje důvod, proč by mezitím spotřebitelé měli dostat potřebné informace a možnost výběru potravin, které jim umožní snížit glykemický dopad jejich stravy, pokud se tak rozhodnou. Tento přístup má jen málo negativních stránek.

Snížením glykemického dopadu stravy by mohlo dojít ke zvrácení trendu vzniku onemocnění souvisejících s životním stylem. Odhaduje se, že glykemická náročnost naší stravy je dnes obvykle desetkrát vyšší než před průmyslovou revolucí, a je snadné si představit, že naše tělo se jí jen obtížně přizpůsobuje.

Beth Hubrichová, doktorka medicíny, je výkonnou ředitelkou Rady pro kontrolu kalorií a působí jako ředitelka pro komunikaci v oblasti zdraví a výživy pro CaloriesCount.com, což je online soubor nástrojů Rady pro dietu. Lyn O’Brien Naborsová je prezidentkou Rady pro kontrolu kalorií a v Radě pracuje již více než 25 let. Bibliografii k tomuto článku naleznete na adrese

www.foodproductdesign.com.

American Diabetes Association (2005) Standards of Medical Care in Diabetes, Diabetes Care, Volume 28, Supplement 1

Anderson J, Randles K, Kendall C, Jenkins D (2004) Carbohydrate and Fiber Recommendations for Individuals with Diabetes: A Quantitative Assessment and Meta-Analysis of the Evidence (Kvantitativní hodnocení a metaanalýza důkazů). Journal of the American College of Nutrition, Vol. 23, No. 1, 5-17

Anon (1997), Carbohydrates in Human Nutrition. Zpráva ze společné odborné konzultace FAO a WHO. Řím, 14.-18. dubna 1997

Anon (2002) Dietary Reference Intakes for Energy, Carbohydrates, Fiber, Fat, Protein and Amino Acids (Macronutrients) www.nap.edu/openbook/0309085373/html, The National Academy of Sciences

Brand-Miller J, Foster-Powell K and Colagiuri S (2003) The Glucose Revolution: Glykemické řešení pro optimální zdraví. ISBN 0733615007. Vydalo nakladatelství Hodder Headline, Austrálie

Brand-Miller J, Hayne S, Petocz P, Colagiuri S (2003) Low-Glycemic Index Diets in the Management of Diabetes. Diabetes Care, Volume 26, Number 8, August 2003

Brand-Miller, J, Holt SHA, Pawlak DB a McMillan J (2002) Glykemický index a obezita. Am J Clin Nutr (suppl), 281S-285S

Brouns F, Bjorck I, Frayn KN, Gibbs AL, Lang V, Slama G, Wolever TM (2005) Glycaemic index methodology. Nutrition Research Reviews 18, 145-171

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Agency Information Correction Activities; Proposed Collection Comment Request-Experimental Study of Carbohydrate Content Claards on Food Labels (Činnosti agentury v oblasti oprav informací; žádost o připomínky k navrhovanému souboru údajů – experimentální studie údajů o obsahu sacharidů na etiketách potravin). Federal Register, Vol. 70, No. 67, Friday, April 8, 2005, 18032-34

Foster-Powell K, Holt SHA and Brand-Miller JC (2002) International table of glycemic index and glycemic load values: 2002. Am J Clin Nutr 76, 5-56

Gallup R (2003) The GI Diet – Virgin Books, LondonW6 9HA, ISBN 0 7535 0775 7

Henry, CJK et al. (2005a) Glycaemic index values for commercially available potatoes in Great Britain: 2005. Br J Nutr 94, 917-921

Henry, CJK et al. (2005b) Glycaemic index and glycaemic load values of commercially available products in the UK: 2005. Br J Nutr 94, 922-930

Jenkins DJ, Wolever TM, Taylor RH a další (1981) Glykemický index potravin: fyziologický základ pro výměnu sacharidů. Am J Clin Nutr 34, 362-6

Jenkins DJA, Kendall CWC, Augustin, LSA, Francheschi S, Hamidi M. Marchie A, Jenkins AL a Axelsen M (2002) Glykemický index: přehled důsledků pro zdraví a nemoc. Am J Clin Nutr (suppl), 266S-273S

Kelly S, Frost G, Whittaker V, Summerbell C (2004) Low glycaemic index diets for coronary heart disease. The Cochrane Library 2004, Issue 4

Leeds AR (2002) Glykemický index a srdeční onemocnění. Am J Clin Nutr (suppl), 286S-289S

Livesey G (2005) Nepublikované údaje. Prezentováno na Leatherhead Food International Forum, 17. května

Livesey, G (2003) Health potential of polyols as sugar replacers, with emphasis on low glycaemic properties. Nutrition Research reviews, 16, 163-191

Ludwig DS a Eckel RH (2002) The glycemic index at 20 y. Am J Clin Nutr (suppl): 264S-5S

Miller-Jones (2002) Contradictions and Challenges: A Look at the Glycemic Index http://www.wheatfoods.org/pdfs/wfc_gi_white_paper.pdf, Wheat Foods Council, USA

Monro J (2003) Redefining the Glycemic Index for Dietary Management of Postprandial Glycemia, J Nutr 133, 4256-4258

Okuma K and Matsuda I (2002) Indigestible fractions of starch hydrolysates and their determination method. J Appl Glycosci, 49(4), 479-485

Opperman A, Venter C, Oosthuizen W, Thompson R, Vorster H (2004) Metaanalysis of the health effects of using the glycaemic index in meal planning. British Journal of Nutrition, 92, 367-381

Pawlak D, Ebbeling C, Ludwig D (2002) Should obese patients be counseled to follow a low-glycaemic index diet? Ano. Obesity Reviews 3, 235-243

Pi-Sunyer FX (2002) Glykemický index a nemoci. Am J Clin Nutr (suppl), 290S-298S

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. (2003) http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/pdf/2003/com2003_0424en01.pdf, 4

Raben A (2002) Should obese patients be counseled to follow a low-glycaemic index diet? Ne. Obesity Reviews 3, 245-256

Sentko A (2004) The Low-Glycemic Concept. The Manufacturing Confectioner, červen 2004, 73-83

Sheard NF, Clark NG, Brand-Miller JC, et al. (2004) Sacharidy ve stravě (množství a druh) v prevenci a léčbě diabetu. Prohlášení Americké diabetologické asociace. Diabetes Care, 27(9), 2266-2271

Tsuji K a Gordon D (1998) Energy value of a mixed glycosidic linked dextrin determined in rats. J Agric Food Chem, 46, 2253-2259

Willett W, Manson J a Liu S (2002) Glykemický index, glykemická zátěž a riziko diabetu 2. typu. Am J Clin Nutr (suppl), 274S-280S

Terminologie a metodika

Existuje řada definic vztahujících se ke glykemickým vlastnostem potravin. Patří mezi ně:
Glykemický index (GI):

Glykemická zátěž (GL): Přírůstková plocha pod křivkou odezvy glukózy v krvi (AUC) 50gramové (nebo 25gramové) dostupné porce sacharidů z testované potraviny vyjádřená v procentech odezvy na stejné množství sacharidů ze standardní potraviny (obvykle glukózy) přijaté stejným subjektem.

Glykemická zátěž (GL): GI vynásobený obsahem sacharidů v typické porci potraviny.

Dostupné sacharidy:

Sacharidy podle rozdílu: Sacharidy vstřebané do krve z tenkého střeva a metabolizované: V USA se sacharidy počítají jako celková hmotnost potraviny snížená o bílkoviny, tuk, vlhkost a popel. V Evropě se vláknina považuje za oddělenou část sacharidů.

Glykemické ekvivalenty glukózy:

Glykemický účinek, glykemická odezva, glykemický dopad, glykemická výzva: Tyto termíny nejsou formálně definovány, ale obecně se vztahují ke změnám, ke kterým dochází v hladině glukózy v krvi po konzumaci potraviny obsahující sacharidy.