Dvakrát ročně se do starobylého mayského města Chichén Itzá na mexickém poloostrově Yucatán sjíždějí tisíce návštěvníků v očekávání sestupu Kukulcánu. Shromažďují se kolem pyramidy, kterou španělští dobyvatelé nazývali El Castillo („Hrad“), kde podle legendy Kukulcán, bůh opeřeného hada, sestoupí z nebes, požehná svým uctívačům na zemi a pak se vydá na cestu do podsvětí neboli Xibalby. Ve skutečnosti vrhá zapadající slunce během jarní a podzimní rovnodennosti na severní balustrádu El Castillo stín, který připomíná podobu hada klouzajícího po schodech, a tento efekt umocňují hlavy soch zvířat u paty. Zatímco diváci pozorují tento jev zvenčí, archeologové již téměř sto let zkoumají vnitřek pyramidy. Archeologický průzkum El Castillo odhalil nejen suť či hlínu, z níž jsou postaveny mnohé mezoamerické pyramidy, ale také dvě starší pyramidy a možná i vchod do pekla, ehm, Xibalby.

Se svou příjemnou radiální symetrií, úhlednými stupňovitými plošinami a korunním chrámem je El Castillo jednou z nejrozpoznatelnějších mezoamerických pyramid. Pravděpodobně ji postavili Toltékové-Mayové mezi lety 1050 a 1300 n. l., kdy zbytek mayské populace ubýval. Je známá nejen díky sestupu Kukulcána, ale také díky svému vztahu k mayskému kalendáři. Každá ze čtyř stran pyramidy má schodiště o 91 stupních. Celkový počet schodů se v kombinaci s chrámem na jejím vrcholu rovná 365 – počtu dnů v mayském slunečním roce. Chrám na vrcholu sloužil výhradně kněžím, kteří prováděli posvátné rituály ve výšce, která je přibližovala k bohům na nebi.

Kněží vystupovali po jednom ze čtyř schodišť, aby se dostali do chrámu – pyramida nebyla nikdy určena ke vstupu. Ve 30. letech 20. století však skupina vykopávek zahájila průzkum a zjistila, že uvnitř větší pyramidy se nachází další pyramida-chrám. Další vykopávky odhalily, že má devět plošin, jediné schodiště a chrám obsahující lidské ostatky, nefritem posetý jaguáří trůn a takzvaný Chac Mool. Chac Mool je typ mayské sochy abstraktní mužské postavy, která leží a drží mísu používanou jako nádoba na oběti. Vědci předpokládají, že tato pyramida byla postavena někdy mezi lety 800 a 1000 n. l. V polovině roku 2010 archeologové pomocí neinvazivních zobrazovacích technik objevili ještě jednu pyramidu pohřbenou mezi dvěma dalšími. Teoreticky předpokládají, že byla postavena pravděpodobně mezi lety 550 a 800 n. l. a mohla mít jediné schodiště a oltář.

El Castillo není neobvyklé tím, že má uvnitř sebe ne jednu, ale hned dvě chrámové pyramidy – archeologové našli starší stavby uvnitř několika mezoamerických pyramid. Například při vykopávkách pyramidy Slunce v Teotihuacánu, která byla postavena nejmenovanou starověkou kulturou nedaleko Mexico City kolem roku 100 n. l., bylo zjištěno, že pyramida byla pravděpodobně postavena nad třemi dřívějšími stavbami. Vědci se domnívají, že vládci často stavěli nad již existujícími stavbami, aby překonali své předchůdce. Zajímavé je, že archeologové pracující v 70. letech 20. století objevili pod pyramidou Slunce také systém jeskyní a tunelů, které se napojovaly na různé podzemní řeky ve městě. Tento objev naznačoval účelové rozhodnutí stavět právě na tomto místě.

Podobný objev učinili archeologové v Chichén Itzá v roce 2010. Opět pomocí neinvazivních zobrazovacích technik našli něco, co považují za cenote neboli velkou propadlinu pod základnou El Castillo. Tato prohlubeň je podobná Cenote Sagrado („Posvátná cenota“) v Chichén Itzá, která se nachází na nejsevernějším konci města. Byla spojena s kultem bohů deště, zvaných Chacs, a byla místem pravidelných obětí, které zahrnovaly drahé předměty, jako je nefrit, zlato a měď, a také lidi. Tento cenot navazuje na četné podzemní řeky a jeskyně pod vápencovým podložím Chichén Itzá, což je geologický útvar zvaný kras. Tyto podzemní dutiny byly pro Maye nejen zdrojem sladké vody, ale podle jejich víry také vstupem do Xibalby neboli „místa strachu“.

V roce 2018 začal tým archeologů zkoumat podzemní vodní systém pod Chichén Itzá ve snaze najít spojení s předpokládaným cenotem pod El Castillo. Pokud se archeologům podaří prokázat existenci cenotu, sloužil by pak El Castillo nejen jako schodiště, které kněze přibližovalo k nebeským bohům, ale také jako brána k démonům z podsvětí. V podstatě by se jednalo o axis mundi, střed světa, který spojuje zemi s nebesy a podsvětím. El Castillo tedy mohlo hrát v mayském náboženství významnější roli, než se archeologové a turisté dosud domnívali, ale takové tvrzení vyžaduje další zkoumání.