Všichni si občas rádi pobrečíme. Statisticky se ženy rozpláčou nejméně 47krát ročně, zatímco muži asi sedmkrát ročně. Přesný důvod, proč pláčeme, však zůstává poněkud záhadou. Zde je to, co je známo o vědě o vzlykání.

Nejprve o zarudnutí. Lidské oko potřebuje kyslík a živiny, které mu dodávají malé krevní cévy. Ty jsou za normálních okolností prakticky neviditelné, ale když se cévy rozšíří, začne jimi protékat více krve, což způsobí, že oko zčervená. Když pláčeme, slzné žlázy v našich očích vytvářejí zvýšené množství tekutiny (slz). Aby se tyto slzy mohly produkovat, je tekutina do žláz přiváděna z krevního zásobení – což cévy rozšiřuje. K otokům kolem očí dochází proto, že slzy obsahují velké množství sodíku (soli). Sůl způsobuje, že tělo zadržuje vodu, což způsobuje, že kůže kolem očí vypadá opuchle.

To však nevysvětluje, proč má celý váš obličej tendenci být trochu nafouklý, jakmile zapnete vodovod. Důvod je trochu složitější a má kořeny v sympatickém nervovém systému, části našeho nervového systému, která se aktivuje ve stresových situacích. Když zažíváme nebezpečí, hněv nebo strach, dochází k reakci „bojuj nebo uteč“; naše zorničky se rozšíří, svaly se napnou a zvýší se nám tepová frekvence. Podobnou reakci vyvolává i pláč, který zvyšuje náš krevní oběh a zatěžuje obličejové svaly. Výsledkem je bohužel nemocně vypadající, zubožený a nezaměnitelně opuchlý obličej.

červené oči od pláče, zarudnutí očí, červené oči po pláči

.