Xanthelasmata, žluté skvrny na kůži kolem dolních nebo horních víček, mohou znamenat, že osoba, která je má, má větší riziko vzniku srdečního onemocnění nebo infarktu, uvedli vědci z Kodaňské univerzity v časopise BMJ (British Medical Journal).

Xanthelasmata je množné číslo slova xanthelasma, které se také nazývá xanthelasma palpebrarum. Jedná se o ostře ohraničené nažloutlé kolekce cholesterolu pod kůží, obvykle na očních víčkách nebo v jejich okolí. Nejsou bolestivé ani škodlivé, i když mohou být znetvořující a dají se snadno odstranit. Xanthelasmata se častěji vyskytují u osob asijského a středomořského původu.

Profesorka Anne Tybjærg-Hansenová a její tým také uvedli, že arcus corneae, šedé nebo bílé kruhy kolem rohovky, nejsou spojeny s vyšším rizikem infarktu nebo srdečního onemocnění.

Předchozí studie prokázaly, že arcus corneae a xanthelasmata jsou ložiska cholesterolu. Polovina všech pacientů, kteří mají prstence kolem rohovky nebo xanthelasmata, má vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Vědci zdůrazňují, že druhá polovina je nemá.

Tybjærg-Hansen a jeho tým se rozhodli zjistit, zda xanthelasmata a/nebo arcus corneae mohou být markery určitých kardiovaskulárních onemocnění, jako je mrtvice, závažné zhuštění tepen, srdeční infarkt nebo obecně předčasná smrt.

Autoři napsali, že značný počet pacientů je svým lékařem primární péče odeslán k dermatologovi, aby jim žluté skvrny odstranil.

Vědci shromáždili údaje o 12 745 osobách, které se zúčastnily studie Copenhagen City Heart Study. Bylo jim mezi 20 a 93 lety. Nikdo z nich neměl na začátku studie žádný typ srdečního onemocnění. Od roku 1976 do roku 2009 byli pravidelně a důkladně sledováni.

4,4 % (563) z nich mělo na začátku studie xanthelasmata a 24,8 % (3 159) arcus corneae.

Během tří desetiletí sledování se u 3 699 z nich vyvinulo nějaké srdeční onemocnění, 1 872 z nich prodělalo srdeční infarkt, 1 498 mrtvici, u 1 815 se vyvinulo cerebrovaskulární onemocnění a 8 507 zemřelo.

Vědci zjistili, že osoby s xanthelasmatem měly ve srovnání s ostatními jedinci výrazně vyšší šanci, že se u nich do deseti let vyvine srdeční onemocnění nebo že zemřou. Toto riziko zůstalo zachováno i po zohlednění dalších faktorů, které mohly výsledky ovlivnit, jako je obezita, hypertenze, hladina cholesterolu, pohlaví a kuřácký status a/nebo anamnéza.

Nejtěsnější souvislost mezi xanthelasmatem a rizikem srdečního onemocnění a infarktu byla zjištěna u mužů ve věku 70 až 79 let. U 41 % mužů bez xanthelasmat v tomto věkovém rozmezí bylo riziko vzniku uvedených onemocnění a stavů vyšší než u 53 % mužů s xanthelasmaty.

Mezi ženami všech věkových kategorií byl rozdíl v riziku 35 % oproti 27 %.

Bylo však zjištěno, že arcus corneae není prediktorem rizika srdečních onemocnění nebo srdečního infarktu.

Podle vědců by lékaři měli při diagnostice srdečních onemocnění a souvisejících stavů vycházet z přítomnosti xanthelasmat. Dodávají, že tam, kde je přístup k laboratorním zařízením obtížný, by mohlo být pátrání po xanthelasmatech pro lékaře obzvláště užitečné.

V doprovodném editorialu autoři píší, že během komplexního vyšetření by mohli xanthelasmata využít lékaři primární péče, aby pomohli identifikovat osoby s vyšším rizikem infarktu a srdečních onemocnění.

Napsal Christian Nordqvist