Předtím, než moje žena porodila naše první dítě, nás naše primářka v porodnici požádala, abychom se zamysleli nad tím, zda chceme, aby naše dítě po narození dostalo injekci vitamínu K, nebo ne.

Injekce vitaminu K se novorozencům běžně podávají, protože 1,8 z každých 100 000 dětí, které nedostanou injekci vitaminu K, utrpí trvalé poškození nebo smrt v důsledku nekontrolovaného krvácení do mozku, které může být důsledkem extrémně nízké hladiny vitaminu K v jejich těle.

Naším instinktem bylo injekci pro naše miminko odmítnout, ale poté, co naše porodní asistentka injekci vitaminu K důrazně podpořila díky zkušenosti, kdy viděla umírat dítě, kterému nebyla injekce podána, na následky nitrolebního krvácení, jsme cítili dostatečnou nejistotu, abychom se řídili jejím doporučením.

Naštěstí náš syn neměl s injekcí žádné problémy a s blížícím se 22. měsícem života dobře prospívá.

Při přípravě na přivítání našeho druhého dítěte letos v létě jsme se nedávno rozhodli provést další průzkum výhod a nevýhod očkování novorozenců vitamínem K.

Připravujeme se na to, že v létě přivítáme druhé dítě. Po přečtení několika článků a několikadenní diskusi na toto téma jsme se rozhodli, že u našeho druhého dítěte injekci vitaminu K odmítneme.

Poté, co jsme si přečetli o některých možných problémech, které mohou vzniknout v důsledku podávání injekcí vitaminu K novorozencům, jsme se rozhodli, že nám bude více vyhovovat, když bude moje žena na konci těhotenství a v době, kdy bude kojit naše dítě, přijímat každý dostatek potravin bohatých na vitamin K.

Následuje nejvyváženější a nejinformativnější článek na toto téma, na který jsme během našeho výzkumu narazili. Pokud vás toto téma zajímá, určitě si přečtěte celý následující článek. Nelekejte se, když poprvé narazíte na zmínky o injekcích vitaminu K, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Až se dostanete k části, která má podtitul „Čísla“, zjistíte, že statistiky jednoznačně nehovoří ve prospěch podávání či nepodávání injekce vitaminu K novorozencům.

Pokud očekáváte narození dítěte, doufáme, že pro vás budou tyto informace užitečné při rozhodování, které vám bude připadat správné vzhledem k vašim jedinečným okolnostem.

***

Přetištěno ze zpravodaje Mezinárodní chiropraktické pediatrické asociace, vydání září/říjen 2002

AKTUALIZOVÁNO 19. května 2004

podle Lindy Folden Palmer, DC (http://babyreference.com)

Novorozenci po narození běžně dostávají injekci vitaminu K, aby se zabránilo (nebo zpomalilo) vzácnému problému krvácení do mozku několik týdnů po narození. Vitamin K podporuje srážení krve. Plod má nízké hladiny vitaminu K i dalších faktorů potřebných při srážení krve. Tělo tyto hladiny udržuje velmi přesně. 1) Doplnění vitaminu K těhotné matce nezmění stav vitaminu K u plodu, což potvrzuje důležitost jeho specifických hladin.

Koncem těhotenství se u plodu začínají vyvíjet některé z dalších faktorů srážlivosti, přičemž těsně před porodem se vyvinou dva klíčové faktory.2) Nedávno se ukázalo, že tato přísná regulace hladin vitaminu K pomáhá řídit rychlost rychlého dělení buněk během vývoje plodu. Vysoká hladina vitaminu K může zřejmě umožnit, aby se buněčné dělení vymklo kontrole a vedlo ke vzniku rakoviny.

Čím je to znepokojeno?

Problém s krvácením do mozku se vyskytuje hlavně od 3. do 7. týdne po porodu u něco málo přes 5 ze 100 000 porodů (bez injekcí vitaminu K); 90 % těchto případů jsou kojené děti (3), protože výživové preparáty jsou doplněny nepřirozeně vysokým obsahem vitaminu K. V případě, že se krvácení do mozku vyskytne v době od 3. do 7. týdne po porodu, může to vést ke vzniku rakoviny. U 40 % těchto kojenců dochází k trvalému poškození mozku nebo smrti.

Příčinou tohoto krvácivého traumatu je obvykle onemocnění jater, které nebylo zjištěno, dokud nedošlo ke krvácení. Několik jaterních problémů může snížit schopnost jater vytvářet z vitaminu K faktory srážlivosti krve; proto v této situaci pomáhá dodatečný K. Zvláště ohroženi jsou kojenci vystavení drogám nebo alkoholu jakýmkoli způsobem a velmi ohroženi jsou kojenci od matek užívajících léky proti epilepsii, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost.

Takové komplikace snižují účinnost vitaminu K a v těchto případech by vyšší hladina dostupného K mohla zabránit tragickému nitrolebečnímu krvácení. Bylo zjištěno, že této vzácné krvácivé poruše lze do značné míry předcházet podáním velké dávky vitaminu K při narození.

Nevýhodou tohoto postupu je však možná až o 80 % zvýšené riziko vzniku dětské leukémie. Zatímco několik studií tento předpoklad vyvrátilo, několik přísně kontrolovaných studií ukázalo, že tato souvislost je nejpravděpodobnější.4,5) Nejnovější analýza šesti různých studií naznačuje, že se jedná o 10 nebo 20 % zvýšené riziko. Stále se jedná o významné množství rakoviny, kterému lze předejít.“(6)

Dělení buněk, které je i po narození poměrně rychlé, zřejmě nadále závisí na přesném množství vitaminu K, aby probíhalo správnou rychlostí. Zavedení množství, které je 20 000krát vyšší než u novorozence, tedy množství, které se obvykle podává injekčně, může mít zničující následky.

Strava novorozence

Ošetřování zvyšuje hladinu vitaminu K u dítěte po narození velmi pozvolna, takže nedochází k žádné deregulaci, která by podporovala rozvoj leukémie. Kromě toho je srážecí systém zdravého novorozence dobře naplánován a zdravé kojené děti netrpí krvácivými komplikacemi, a to ani bez jakékoli suplementace.7)

Když kojené děti vykazují nižší hladinu vitaminu K v krvi, než je „doporučené“ množství, nevykazují žádné známky nedostatku vitaminu K (což vede k zamyšlení, kde se vzala „doporučená“ hladina pro kojence). Pomocí injekcí vitaminu K při porodu však lze předejít škodlivým následkům některých vzácných poruch.

Kojenecká výživa je doplněna vysokým obsahem vitaminu K, který obecně postačuje k prevenci nitrolebního krvácení v případě poruchy jater a u některých dalších vzácných poruch krvácení. Ačkoli je pozorováno, že krmení umělou výživou zvyšuje celkový výskyt rakoviny u dětí o 80 %, pravděpodobně to nesouvisí s přidaným vitaminem K.

Čísla

Extrahováním údajů z dostupné literatury se zjistilo, že na 100 000 dětí připadá 1,5 případu leukémie navíc v důsledku injekcí vitaminu K a 1,8 trvalých poranění nebo úmrtí na 100 000 v důsledku krvácení do mozku bez injekcí. Připočteme-li riziko infekce nebo poškození v důsledku injekcí, včetně lokálního kožního onemocnění zvaného „sklerodermie“, které se při injekcích vitaminu K vyskytuje jen zřídka (8), a dokonce přidáme-li možnost zdravého přežití leukémie, zůstávají misky vah nakloněny ve prospěch kojenců, kteří dostávají preventivní suplementaci vitaminem K. Existují však lepší možnosti než 0,5 nebo 1 miligramové injekce obvykle podávané novorozencům.

Lepší řešení

Kojenec může být doplňován několika nízkými perorálními dávkami tekutého vitaminu K9 (případně 200 mikrogramů týdně po dobu 5 týdnů, celkem 1 miligram, lepší může být i postupnější zavádění). Případně může kojící matka užívat doplňky vitaminu K denně nebo dvakrát týdně po dobu 10 týdnů. (Suplementace těhotné matky nemění hladinu vitaminu K u plodu, ale suplementace kojící matky zvyšuje hladinu vitaminu K v mateřském mléce a u kojence.“

Každá z těchto možností poskytuje mnohem bezpečnější míru suplementace vitaminu K. Suplementace matky v dávce 2,5 mg denně, kterou doporučuje jeden z autorů, poskytuje vyšší hladinu vitaminu K prostřednictvím mateřského mléka než formule (10) a může být mnohem vyšší, než je nutné.

Formule poskytuje desetinásobek doporučené denní dávky v USA“ a tato doporučená denní dávka je přibližně dvojnásobkem hladiny v nesuplementovaném lidském mléce. Jeden miligram denně po dobu 10 týdnů pro matku poskytuje jejímu kojenci kumulativně 1 miligram navíc během důležitého období a zdá se být přiměřený. Matka ani dítě nepotřebují suplementaci, pokud je dítěti podána injekce při porodu. (11)

Závěr

Neexistuje žádný přesvědčivý důvod pro ukončení této rutinní profylaktické injekce pro kojené děti. Rozumné by bylo poskytnout informace o alternativách, aby informovaní rodiče mohli injekci odmítnout. Tito rodiče se pak mohou rozhodnout pro určité postupné doplňování nebo u zcela zdravého donošeného dítěte mohou jednoduše zajistit pečlivé sledování jakýchkoli známek žloutenky (zežloutnutí očí nebo kůže) nebo snadného krvácení.

Nezdá se však, že by postupné doplňování tohoto vitamínu bylo na škodu. V současné době se injekce podávají i kojencům určeným ke krmení umělou výživou, i když se zdá, že to není potřeba, protože umělá výživa poskytuje dobrou postupnou suplementaci. Ukončení rutinního podávání injekcí pouze této skupině by mohlo snížit počet případů leukémie.

Jedním z dalších zajímavých pohledů na dětskou leukémii je zjištění, že když některý národ sníží počet úmrtí kojenců, zvýší se u něj počet případů dětské leukémie.12) Za část tohoto čísla mohou být zodpovědné injekce vitaminu K, ale jistě se na něm podílejí i další faktory, o kterých můžeme jen spekulovat.

Poznámka od Bena Kima: Více informací o Dr. Lindě Folden Palmerové a její práci naleznete na adrese:

Poznámky

1. L.G. Israels et al., „The riddle of vitamin K1 deficit in the newborn,“ Semin Perinatol 21, no. 1 (Feb 1997): 90-6.

2. P. Reverdiau-Moalic et al., „Evolution of blood coagulation activators and inhibitors in the healthy human fetus,“ Blood (France) 88, no. 1 (Feb 1997): 90-6.

2. P. Reverdiau-Moalic et al. 3 (srpen 1996): 900-6.

3. A.H. Sutor et al., „Late form of vitamin K deficiency bleeding in Germany,“ Klin Padiatr (Německo) 207, no. 3 (květen-červen 1995): 89-97.

4. L. Parker et al., „Neonatal vitamin K administration and childhood cancer in the north of England: retrospective case-control study,“ BMJ (England) 316, no. 7126 (Jan 1998): 189-93.

5. L. Parker et al. S.J. Passmore et al. „Case-control studies of relation between childhood cancer and neonatal vitamin K administration,“ BMJ (England) 316, no. 7126 (Jan 1998): 178-84.

6. E. Roman et al, „Vitamin K and childhood cancer: analysis of individual patient data from six case-control studies,“ Br J Cancer (England) 86, no. 1 (Jan 2002): 63-9.

7. M. Andrew, „The relevance of developmental hemostasis to hemorrhagic disorders of newborns,“ Semin Perinatol 21, no. 1 (Feb 1997): 70-85.

8. E. Bourrat et al., „,“ Ann Dermatol Venereol (Francie) 123, č. 10 (1996): 634-8.

9. A.H. Sutor, „Vitamin K deficiency bleeding in infants and children,“ Semin Thromb Hemost (Německo) 21, no. 3 (1995): 317-29.

10. S. Bolisetty, „Vitamin K in preterm breast milk with maternal supplementation,“ Acta Paediatr (Austrálie) 87, č. 9 (září 1998): 960-2.

11. K. Hogenbirk et al, „The effect of formula versus breast feeding and exogenous vitamin K1 supplementation on circulating levels of vitamin K1 and vitamin K-dependent clotting factors in newborns,“ Eur J Pediatr 152, no. 1 (Jan 1993): 72-4.

12. K. Hogenbirk a kol. A. Stewart, „Etiology of childhood leukemia: a possible alternative to the Greaves hypothesis“, Leuk Res (England) 14, č. 11-12 (1990): 937-9.