Articles

V zimě je možné na sněhu potkat hmyz

Většina hmyzu a studenokrevných organismů v zimě hibernuje, nebo v případě hmyzu přechází do stavu diapauzy. Existuje však velká skupina hmyzu, která je v zimě aktivní a její aktivita je spojena s přítomností sněhu, říká Dr. Agnieszka Soszyńska-Maj z Katedry zoologie bezobratlých a hydrobiologie Lodžské univerzity.

Sníh tvoří na zemi izolační pokrývku s vysokým obsahem vzduchu. To zase znamená, že půda a podklad nezamrzají a teplota pod pokrývkou je vyšší než teplota okolí, často kolem nuly stupňů C.

„Tam se ukrývají různé organismy, zejména hmyz. Když jsou ale příznivé podmínky, mohou na sníh vylézt a využít ho k různým účelům – především k rozmnožování a migraci,“ říká entomolog.

Mezi hmyz aktivní v zimě v našich zeměpisných šířkách patří především zástupci much – jeden z pěti největších řádů hmyzu na světě. Jsou mimořádně dobře přizpůsobeni činnosti při nízkých teplotách; tvoří polovinu arktické fauny, žijí v jeskyních a najdeme je i na sněhu. Kromě much patří mezi hmyz aktivní v zimě také mihule, brouci, některé kadeřavky, pestřenky a dymnivky.

Mezi hmyzem, který se nejčastěji vyskytuje na sněhu, vynikají bezkřídlé mouchy – Chionea, nazývané také sněhové mouchy. „Tato pavoukovitá moucha z čeledi limonidovitých nemá křídla, zato má velké silné nohy uzpůsobené k chůzi po sněhu, protože při nízkých teplotách hmyz není schopen létat,“ dodává doktorka Soszyńska-Maj.

Dalším zajímavým hmyzem, tentokrát z řádu mekopter, je bezkřídlá sněžná blecha, která skáče po sněhu. Poměrně časté jsou také mouchy z čeledi zimních jeřábů, které se podobají komárům. Odborník zdůrazňuje, že tyto mouchy nepijí krev, nekoušou a není třeba se před nimi chránit.

Pro tento hmyz je sníh především skvělým prostorem pro snadné túry a rychlou migraci. Usnadňuje však také jejich rozmnožování.

„Na sněhu si hledají partnera ke kopulaci, páří se a oplodněné samičky čekají na vhodný okamžik ke kladení vajíček, například na tání. Díky tomu se jejich potomstvo objeví, až příroda znovu ožije a bude dostatek potravních zdrojů,“ dodává odborník.

Jak se hmyz přizpůsobil životu na sněhu? Museli si k této zimní aktivitě vyvinout řadu morfologických, behaviorálních a fyziologických adaptací, zdůrazňuje biolog.

Především se vyznačují bezkřídlostí nebo zkrácením křídel. Protože v zimě nemohou létat, mají tendenci vyvíjet silné nohy. Další skupina zajímavých adaptací je fyziologická a skrývá se v jejich hemolymfě.

Ukazuje se, že jejich hemolymfa obsahuje nemrznoucí látky, mezi které patří i oblíbený polyhydrický alkohol – etylenglykol, používaný v zimě například v myčkách aut. „Snižuje bod tuhnutí tělních tekutin hmyzu, což zvyšuje jeho odolnost vůči mrazu. Nejnovější výzkumy však ukázaly, že u hmyzu aktivního na sněhu je tato látka často nahrazena cukrem – trehalózou, která mu umožňuje nejen přežít nízké teploty, ale také být aktivní“ – říká Dr. Soszyńska-Maj.

Hrozbou pro zimní hmyz je fenomén oteplování klimatu, v jehož důsledku jsou zimy často téměř bez sněhu a v horách dochází k jevu tzv. nestabilních zim, přerušovaných obdobími oteplení. To je pro tento hmyz velmi nepříznivé, protože jeho životní a rozmnožovací strategie jsou přizpůsobeny nízkým teplotám.

„Sám jsem pozoroval, že takové silné oteplení uprostřed zimy tento hmyz +zblázní+ a zcela změní jeho rozmnožovací chování, což je pro něj nepříznivé, protože je přizpůsoben různým typům páření.“ – dr. Soszyńska-Maj zdůrazňuje.

Mnoho druhů zimního hmyzu pochází z mnohem chladnějšího klimatu, jsou to relikty doby ledové – do střední Evropy se dostaly s ledovcem, který je vytlačil ze severu kontinentu. Přežili hlavně ve vysokých horách, například v Tatrách, kde je jejich rozmanitost největší.

Nemají rádi slunečné a chladné počasí, protože je ohrožují nízké noční teploty. Nejlepší počasí je pro ně to, které nemáme rádi my – mírné tání kolem nuly stupňů C. „Když je počasí stabilní, není silné sluneční záření, žádné teplotní výkyvy, když jdete do lesa, parku nebo k řece, můžete vidět velký výskyt tohoto hmyzu,“ uzavírá dr. Agnieszka Soszyńska-Maj z Lodžské univerzity.

PAP – Věda v Polsku, Kamil Szubański

szu/ zan/ kap/

tr. RL