Tato studie popisuje naše zkušenosti s 12 pacienty se syndromem bílé sraženiny, se kterými jsme se setkali během nedávného 36měsíčního období. Diagnóza byla stanovena na základě následujících kritérií: (1) rozvoj trombocytopenie nižší než 100 000/mm3 během podávání heparinu, (2) normalizace počtu trombocytů po přerušení léčby heparinem, (3) vyloučení jiných příčin trombocytopenie, (4) pozitivní heparinem indukovaný test agregace trombocytů, (5) nález bílých sraženin při patologickém vyšetření a (6) přítomnost trombotických komplikací. Z 2 500 pacientů, kteří byli léčeni heparinem, se u 12 (0,48 %) vyvinul syndrom bílé sraženiny. Podílely se na tom různé indikace, způsoby podání a typy heparinu. Průměrná hodnota nadiru trombocytů byla 26 900/mm3 a průměrná doba do vzniku heparinem indukované trombocytopenie byla 5 dní. Trombotické komplikace zahrnovaly arteriální okluze dolních končetin u 11 pacientů, hlubokou žilní trombózu dolních končetin u 9 pacientů (4 měli plicní embolii) a kombinovanou arteriální a žilní trombózu u 8 pacientů. Léčebné strategie zahrnovaly přerušení podávání heparinu u všech pacientů a intravenózní infuzi dextranu, následovanou arteriální trombektomií u čtyř pacientů, terapií urokinázou u dvou pacientů pro arteriální komplikace a zavedením Greenfieldových filtrů u šesti pacientů. Všem pacientům byl podáván warfarin. Mortalita byla 25 % a morbidita 50 %.

Všem pacientům by měl být před podáním heparinu proveden počáteční počet krevních destiček a následně opakovaný počet krevních destiček každé 2 až 3 dny. Jakmile je diagnostikována trombocytopenie nebo trombóza, je třeba heparin vysadit a zvážit jiné metody léčby.