Vikingský berserk byl jedním z nejelitnějších vikingských válečníků. Legenda praví, že vikingští berserkeři nastupovali do bitvy, aniž by měli na sobě jakoukoli zbroj nebo jen medvědí kůži. Uváděli se však do jakéhosi stavu transu, který neznal nic jiného než ovládání sekery.

Učenci se vždy pokoušejí vysvětlit, jak tito vikingští berserkové pokračovali v boji tímto způsobem. Byla to jakási posedlost nebo nějaké užívání drog či přehánění doslovného textu?“

Nejrozšířenější teorií však bylo, že vikingští bojovníci konzumovali jakési drogy své doby.

Některé zbývající vikingské ságy pomohly historikům uvěřit, že tito válečníci konzumovali jakési halucinační houby, které je přivedly do takového stavu.

Vikingský berserker by neznal nic jiného, než se ohánět sekerou, aby někomu usekl hlavu (Cre: Vikings TV Series)

Nejznámějším druhem drogy v době vikingské mohla být Amanita muscaria, druh halucinační houby. Tento druh houby byl známý jako muchomůrka, která původně rostla na severní polokouli a později se rozšířila.

Některé archeologické nálezy také utvrdily názor, že vikingští válečníci kdysi užívali drogy.

V hrobě údajné věštkyně z doby vikinské archeologové objevili množství semen henbanu. Tato žena dostala mimořádně ohromující hrob, který prezentoval její společenské postavení, a doprovázela ji hůlka. V době vikinské byla vidoucí známá jako volva a slovo „volva“ znamenalo „nositelka hůlky“. Tento typ semen byl také znám jako „bláznivé semeno“ nebo „bláznivá rostlina“.

Semena se drtila na prášek a Vikingové si jím mohli potírat kůži.

Vikingští berserkové

V pohřební mohyle Oseberg v Norsku našli archeologové také kožený šátek z konopí. Někteří vědci však teorii, že Vikingové užívali konopí, vyvrátili. Spíše tvrdili, že stará žena pohřbená uvnitř osebergské lodi byla zraněná a chtěla si od této bolesti ulevit pomocí konopí.