Rodičovská poradna: Jak brzy je příliš brzy na oznámení těhotenství
Vítejte zpět v Rodičovské poradně, kde odpovídám na všechny vaše otázky týkající se etikety rodičovství na sociálních sítích i v běžném životě. Tento týden si povíme o načasování oznámení o těhotenství na Facebooku.
Dotaz:
„Mám známou, která je mou kamarádkou na Facebooku. Už dlouho se snaží otěhotnět. Před týdnem mi oznámila, že je těhotná. Ona i její přítel jsou nadšení. Nadšeni! Pak říká, že tu zprávu zveřejnila doslova pět minut po pozitivním testu. Ještě ani nebyla u lékaře. V tuto chvíli je v podstatě ve druhém týdnu těhotenství. DOBŘE. Pak se začne VELMI rozčilovat (ve veřejných příspěvcích) nad přáteli, kteří jí navrhovali, aby se sdílením takové zprávy počkala. Možná na to byli kamarádi přísní, neviděla jsem jejich komentáře, ale… nemyslím si, že by se mýlili, když jí to navrhli.
Takže moje otázka asi zní, jestli pořád platí to nevyřčené pravidlo prvního trimestru, že je nejbezpečnější s oznámením trochu počkat? Viděla jsem bolest kamarádek, které musely couvnout a udělat „netěhotenské“ oznámení, když potratily v pátém týdnu, ve dvou měsících, ve čtyřech měsících – nebo v případě mé tety, která potratila v osmém a půl měsíci. Nerada bych viděla, jestli se s jejím těhotenstvím něco „stane“, ale část mého já si bude přát, aby to ve vlastním zájmu tajila, pokud se tak stane.“
Odpověď:
Existuje několik různých přístupů k oznamování těhotenství na sociálních sítích, a to nemluvím o rozdílu mezi prostou textovou aktualizací („Čekáme miminko! Termín porodu v březnu!“) a propracovaným focením s rekvizitami, Photoshopem a srdíčkovými rukami. Mluvím o načasování oznámení.
To, jestli se pár rozhodne oznámit těhotenství obrázkem dětských botiček sedících u krbu vedle zarámované fotografie z ultrazvuku, je pro načasování oznámení, což je prvek, kterému věnuji pozornost, irelevantní. Částečně je to proto, že mám tolik kamarádek, kterým se rodí děti, že musím mít přehled o tom, kdo je těhotný, komu musím koupit dárek, kdo má termín v červnu a kdo v srpnu atd.
Myslím, že většina lidí starších 30 let (nebo 19 let, pokud jste z jihu jako já!) má teď v hlavě takový mentální Rolodex, když jsme všichni na sociálních sítích a najednou máme pocit, že „známe“ tisíce lidí, na rozdíl od dob před sociálními sítěmi, kdy člověk měl opravdu jen tolik přátel a známých, že s nimi mohl držet krok. Místo toho, abyste denně dostávali aktuální informace o spolužákovi, kterého jste neviděli patnáct nebo dvacet let, dostávali jste nejdůležitější informace jednou za několik let. Nedozvěděli byste se, že vaše kolegyně z laboratoře z druhého ročníku chemie je těhotná nebo že má ranní nevolnosti nebo že si udělala podvodní těhotenské focení nebo že se jí rozšířil děložní čípek nebo že snědla placentu a tak dále – a fungovalo to naprosto skvěle. Ale teď, když máme k dispozici všechny tyto informace, které můžeme vstřebávat a/nebo dávkovat online, se přístupy k oznamování miminka mohou lišit od našich přátel a známých.
Pro některé lidi, kteří v minulosti prodělali potrat, je bolest z toho, že musí, jak říkáte ve svém e-mailu, „couvat a dělat ‚netěhotná‘ oznámení“, příliš těžká na to, aby ji potenciálně prožívali znovu, ať už online, nebo v reálném životě. Mám kamarádky, které čekaly až do dne, kdy se jim narodilo zdravé dítě, aby vůbec něco oznámily na Facebooku. (Tyto příspěvky se vždy setkávají se slovy: „Do prdele! Vy jste měli dítě?! Gratuluju, vůbec jsem to netušila!“, jako by to bylo to nejšílenější tajemství, jaké kdy kdo měl. Pokud jste extrémně trpělivý člověk a baví vás překvapit všechny známé jediným příspěvkem na Facebooku, doporučuji tuto metodu vyzkoušet!“
Mám také kamarádky, které oznámily těhotenství v prvním trimestru, ale ve většině případů už měly zdravé dítě, takže se cítily „v bezpečí“ oznámit dítě č. 2 dřív než dítě č. 1. Vždycky jsem si myslela, že je to pro ně bezpečné. Nikdo nechce, aby musel oznamovat „netěhotenství“ (a je třeba vzít v úvahu, že i když to někdo udělá, není zaručeno, že to všichni jeho přátelé skutečně uvidí), ale smyslem tvé otázky je, že pokud k naprosté většině potratů (80 %) dochází v prvním trimestru, proč s oznámením nepočkat? Šance, že se narodí životaschopné a zdravé dítě, se kolem 13. týdne výrazně zvyšuje, tak proč se někteří lidé rozhodnou vyčůrat se na tyč, okamžitě se vyfotit, použít filtr Valencia a nahrát to na všechny sociální platformy, které používají?“
Jediné, co skutečně odlišuje lidi, kteří sdílejí zprávy o miminku v prvním trimestru, od sebe navzájem, je to, že někteří z nich to dělají s naprostým optimismem a vůbec je nenapadne, že utrpět potrat bude o to těžší, když oznámení musí být učiněno online, zatímco jiní sdílejí zprávy s plným vědomím toho, že pravděpodobnost potratu je v prvním trimestru vyšší, ale necítí se ohroženi vyhlídkou na „netěhotenské“ oznámení. Raději se podělí o své radosti a případný smutek se svými přáteli, možná proto, aby napomohli destigmatizaci potratu, nebo možná proto, že pro ně sociální média znamenají naprostou transparentnost a důsledné aktualizace.
Ale i jako zastánce destigmatizace potratu je pro mě těžké racionálně zdůvodnit zveřejňování informací o těhotenství na Facebooku v prvním trimestru. Existují způsoby, jak normalizovat způsob, jakým mluvíme o potratu, nebo zobrazení potratu, které vidíme v televizi nebo ve filmech, aniž bychom museli v reálném čase oznamovat vlastní potrat. A i když rozhodně není nic špatného na tom oznámit na internetu, že těhotenství bohužel skončilo – když už, tak by to mohlo být terapeutické -, zdá se mi zbytečně riskantní riskovat to v prvních třech měsících, když nám historie a věda ukázaly, že rizika se ve druhém trimestru snižují.
Přesto nemohu souhlasit s tím, aby někdo kamarádce navrhoval, aby se sdílením zprávy počkala, stejně jako nesouhlasím s předčasným sdílením zmíněné zprávy. Zkazit někomu parádu, ať už je to jakkoli lákavé, je hnusné v reálném životě a ještě hnusnější na internetu před celou sociální sítí.
Pokud všichni vědí, že se kamarádka dlouho snaží otěhotnět, a ona nakonec těhotenství oznámí, asi by se mělo předpokládat, že si uvědomuje rizika. Nesouhlasím s tím, že měla počkat, ale možná se ti lidé neměli ozývat – ledaže by se na kamarádky hodně naštvala jen proto, že je překvapilo, že je teprve ve 2. až 4. týdnu. Většina lidí neočekává, že odpověď na otázku „Jak jsi daleko?“ bude znít „Aha, asi 96 hodin. Dělala jsem si test!“ Což je další důvod, proč by lidé měli zvážit, zda s oznámením počkat a/nebo se nerozčilovat na své přátele za to, že vyjádřili šok. Je mnohem méně překvapivé slyšet „12 týdnů“ než „12 dní“ a tato žena by to měla vědět.
Ale nemusíte mě chytat za slovo. Pokud hledáte dobrý zdroj informací ohledně toho, jak postupovat na internetu, nehledejte nic jiného než Felicii Dayovou, která tento týden zveřejnila oznámení o narození dítěte pro svých 2,92 milionu a více sledujících na Twitteru a 1,4 milionu a více členů na Facebooku:
OK, většina lidí tedy nemá miliony zběsilých fanoušků ani jiný podobný důvod, proč tak dlouho zadržovat oznámení o narození dítěte, ale přesto byla reakce na překvapivé oznámení Dayové v pozdním stádiu třetího trimestru veskrze pozitivní.
Víte, jak to myslím, že lidé milují to nečekané překvapení třetího trimestru? Je to skutečné. Její oznámení dokonce začalo některým lidem vnukat myšlenky:
Tak to zní opravdu radikálně. V budoucnu budou všichni oznamovat příchod nového dítěte buď v prvním trimestru těhotenství, nebo až dítě nastoupí na vysokou školu. Hotovo!“
Máte nějaký dotaz ohledně rodičů na sociálních sítích? Pošlete, co vás trápí, na adresu stfuparentsblog AT gmail.com!