Reakce Severní Koreje na ebolu odráží „Světovou válku Z“
Když se v dystopickém románu Maxe Brookse Světová válka Z: Orální historie války se zombiemi z roku 2006 rozšíří zpráva, že svět zamořily zombie, Severní Korea rázně zakročí, uzavře své hranice a nažene své obyvatele do tajemných bunkrů. „Žádná země nebyla na odražení nákazy připravena lépe než Severní Korea,“ říká Hyungchol Choi, fiktivní zástupce ředitele korejské Ústřední zpravodajské služby. „Na severu řeky, na východě a západě oceány a na jihu … nejsilněji opevněná hranice na Zemi.“
Nyní, když se šíří mnohem méně apokalyptický virus zcela nesouvisející se zombie, Severní Korea uzavírá své hranice. Ve čtvrtek 23. října Severní Korea oznámila zahraničním cestovním kancelářím, že návštěvy jsou nyní zakázány. „Jako důvod byla uvedena ebola a jiný důvod mě nenapadá, protože oni svévolně hranice neuzavírají,“ řekl deníku USA Today Simon Cockerell, výkonný ředitel cestovní kanceláře Koryo Tours.
Je to tak zřejmé, že by to snad ani nemělo být řečeno, ale současná epidemie eboly není zombie apokalypsou. Přesto tato představa překvapivě rezonuje – natolik, že autor knihy Světová válka Z Brooks, syn komika Mela Brookse, napsal, že byl „opakovaně dotazován, zda je současná epidemie eboly skutečným vtělením mého románu“. A pokračuje: „Jakkoli by se každý autor rád chlubil tím, jak ‚jsem to předpověděl!‘, tentokrát mohu s potěšením říci, že se moje fiktivní nákaza nemohla od pravdy lišit více.“
V Brooksově románu je Severní Korea chráněna před zombiemi pustošícími planetu, protože se může stáhnout ze světa. Asi měsíc předtím, než se zombie rozšíří do Jižní Koreje, přeruší Sever komunikaci s Jihem, uzavře své hranice a zřejmě pošle všechny své obyvatele pod zem. Není jasné, co přesně se stane, ale Choi se domnívá, že obyvatelé Severní Koreje se evakuují do podzemních komplexů a pravděpodobně díky tomu zůstanou před nákazou v bezpečí. (Ve filmu z roku 2013 bývalý agent CIA tvrdí, že Severní Korea přežije díky tomu, že všem odstraní zuby. „Geniální,“ říká. „Žádné kousnutí, žádné velké šíření.“)
Není jasné, proč se Pchjongjang odřízl od turistů a zda se zákaz týká i zahraničních obchodníků a diplomatů. Je možné, že se Severní Korea nákazy skutečně obává. Není to poprvé, co přijala taková opatření ve zjevné reakci na ohrožení veřejného zdraví: Když v roce 2003 zasáhl Peking respirační virus SARS, zavedla Severní Korea zákaz turistických cest, který trval zhruba čtyři měsíce. Možná, že tentokrát chce Pchjongjang získat záminku, aby se lidé v zimě, kdy jsou podmínky v chudé zemi obzvláště neutěšené a topení není běžně dostupné, do země nedostali.
Ve Světové válce Z se čtenář nikdy nedozví, co se stalo se Severní Koreou. Choi se obává, že navzdory extrémní reakci Severní Koreje se nákaza stejně rozšíří: „Možná se ty jeskyně hemží třiadvaceti miliony zombie, vyhublými automaty, které vyjí ve tmě a jen čekají, až budou vypuštěny.“