V listopadu 1914 vyhlásila Británie válku Osmanské říši a v prosinci vyhlásila nad Egyptem protektorát, sesadila ʿAbbáse a jmenovala jeho strýce Ḥusayna Kámila sultánem. Po Kitchenerovi nastoupil sir Henry McMahon a po něm sir Reginald Wingate, oba s titulem vysokého komisaře. Přestože Egypt nemusel poskytnout vojsko, obyvatelstvo, zejména rolnictvo, trpělo následky války. Vyhlášení stanného práva a pozastavení činnosti zákonodárného shromáždění nacionalisty dočasně umlčelo. Ḥusajn Kámil zemřel v říjnu 1917 a jeho nástupcem se stal jeho ambiciózní bratr Aḥmad Fuʾád.

Dva dny po uzavření příměří, 13. listopadu 1918, navštívili Wingateho tři egyptští politici v čele se Saadem Zaghloulem, který požadoval autonomii pro Egypt a oznámil svůj záměr vést delegaci (arabsky wafd), aby přednesla své stanovisko v Anglii. Odmítnutí britské vlády přijmout delegaci a následné Zaghloulovo zatčení vyvolalo v Egyptě rozsáhlé povstání a sir Edmund Henry Hynman Allenby (později lord Allenby), vítěz nad Osmanskou říší v Palestině, byl vyslán jako zvláštní vysoký komisař. Allenby trval na ústupcích nacionalistům a doufal, že se mu podaří dosáhnout dohody. Zaghloul byl propuštěn a následně vedl svou delegaci na pařížské mírové konferenci (1919-20), kde jí bylo odepřeno slyšení, aby se zasadila o nezávislost Egypta. Wafd se mezitím stal celostátní organizací, která ovládla egyptskou politiku. Milnerova komise (1919-20), která byla vyslána, aby podala zprávu o zavedení ústavní vlády pod protektorátem, byla bojkotována, ale lord Alfred Milner, který komisi vedl, později se Zaghloulem soukromě jednal v Londýně. Nakonec Allenby v naději, že se mu podaří Zaghloula přelstít a vytvořit v Egyptě skupinu probritských politiků, naléhal na jeho vládu, aby slíbila nezávislost, aniž by předtím zajistila britské zájmy smlouvou. Vyhlášením nezávislosti (28. února 1922) byl ukončen protektorát, ale do doby vyjednávání si britská vláda vyhradila čtyři záležitosti: zabezpečení říšských komunikací, obranu, ochranu zahraničních zájmů a menšin a Súdán. Dne 15. března se sultán stal egyptským králem Fuʾádem I. (vládl 1922-36).

.