Ať už nás přemáhá radost z krásného svatebního obřadu, nebo jsme právě zhlédli prvních zničujících 15 minut filmu Vzhůru do oblak a nyní pochybujeme o své pomíjivé existenci, naše tělo reaguje stejným způsobem: slzami.

Nejsou to však jen slzy, které provázejí velký smutek nebo radost – i my máme ten zvláštní knedlík v krku. Co tedy způsobuje fyzickou reakci v jedné části těla, když jinou částí těla pláčeme? Tak se připravte, protože přichází lahůdková věda.

Abychom pochopili, proč se nám dělají boule v krku, musíme si nejprve obecně promluvit o tom, proč pláčeme a co se při tom děje uvnitř našeho těla.

Přesný důvod, proč pláčeme, je tak trochu záhadou, ale existují silné důkazy, které naznačují, že pláč je formou neverbální komunikace, kterou jsme si vyvinuli jako neuvěřitelně sociální tvorové.

To znamená, že pláč nám slouží jako způsob, jak sdělit lidem kolem nás svůj emocionální stav, a tím si vyžádat jejich podporu. Jak nám loni vysvětlila Bec Crewová:

„Emocionální slzy se spustí ve chvílích, kdy cítíte ztrátu kontroly, a vědci se domnívají, že spolu s dalšími fyzickými reakcemi, jako je zvýšená srdeční frekvence a zpomalené dýchání, jsou naše slzy plné stresových hormonů a endorfinů tu proto, aby rychle stabilizovaly vaši náladu a možná působily jako velmi zřejmý signál pro naše okolí, že možná potřebujeme pohladit.“

Tyto intimní, slzavé okamžiky, kdy nás utěšuje druhá osoba, nám pomáhají upevňovat naše osobní vztahy, které jsou pro nás lidi životně důležité.

Upevňování vazeb také není jediným tušeným důvodem. Někteří vědci se domnívají, že pláč byl kdysi pro nás způsobem, jak se podřídit útočníkům.

Projevením známek podřízenosti by se nad námi útočník – pravděpodobně jiný člověk – slitoval a nechal nás být (nebo alespoň naživu). Je zřejmé, že to obecně není dobrá obrana například proti útoku lva, protože tomu mohou být vaše emoce ukradené.

Vzhledem k tomu, co se děje uvnitř – na fyzické úrovni – když začneme být emocionální?

Jak vysvětluje Nick Knight pro The Independent, váš autonomní nervový systém – zastřešující systém, který řídí další nervové systémy, jako je sympatický nervový systém – se rozběhne a v závislosti na okolnostech vyvolá v těle řadu různých reakcí.

Je to stejný systém, který řídí vaši reakci „bojuj nebo uteč“ spolu s dalšími nevědomými tělesnými funkcemi, jako je trávení. Když se tento systém přepne do hyperrežimu, nejprve vyšle kyslík do celého těla, aby vám usnadnil dát něčemu pěstí do obličeje nebo utéct opačným směrem do bezpečí.

Aby se kyslík rozšířil do všech svalů, musí ho vaše tělo nejprve vdechnout. Ve snaze nasát více vzduchu nervový systém přikáže glottis – otvoru ve vašem hrdle, který přivádí vzduch do plic, aniž by s sebou bral potravu -, aby zůstala co nejdéle otevřená. Jinými slovy, vaše hrdlo se otevře více než obvykle, protože větší otvor znamená více vzduchu.

Vlastně necítíte, že se vaše glottis otevírá doširoka. Kdyby tomu tak bylo, každodenní život by vám připadal strašně zvláštní. Co však cítíte, je svalové napětí způsobené tím, že se vaše tělo snaží udržet glottis otevřenou, i když polykáte.

Normálně, když nepláčete, se vaše glottis otevírá a zavírá při polykání po celý den. Tím je zajištěno, že jídlo a sliny jdou jedním směrem a vzduch druhým, aniž by se mezitím něco smíchalo.

Když však pláčete nebo jste na pokraji pláče, vaše glottis se snaží zůstat otevřená, ale při každém polknutí je nucena se zavřít. Toto napětí si pohrává se svaly v krku a vyvolává pocit boule.

Pocit boule se ve skutečnosti označuje jako pocit globusu a v těchto stresových situacích se stává každému. Obvykle tento pocit rychle odezní, jakmile se uklidníte a vaše glottis začne opět fungovat jako dřív.

Co se týče slz, proces probíhá velmi podobně: váš nervový systém podněcuje tvorbu slz.

Je zřejmé, že jak každý, kdo někdy plakal, moc dobře ví, pláč způsobuje také spoustu dalších vedlejších účinků, jako je rýma, červený obličej a případně i bolest hlavy. To vše je způsobeno tím, že vaše slzné kanálky jsou tak úzce propojeny s dutinami, že z vás v podstatě udělají klubko soplů.

Předstírejte tedy, chcete-li, že se s vámi někdo rozchází (promiňte, není to skutečné, nebojte se!). Když vás tato zpráva zasáhne, váš nervový systém se rozběhne a spustí reakci boj nebo útěk. Vaše tělo se začne snažit dodat do svalů více kyslíku a zároveň spustí slzné kanálky.

Jakmile začnete plakat, začnete také intenzivněji dýchat, abyste do těla dostali více kyslíku. Abyste to kompenzovali, drží se vaše glottis otevřená. V této chvíli už opravdu pláčeš. Stékají ti slzy a v nose a v krku se ti hromadí hlen, který tě nutí polykat.

Jakmile tak učiníš, svaly v krku se zmatou a uzavřou tvou glottis, která je v podstatě podepřena a toto napětí způsobí knedlík v krku. Teď už nezbývá nic jiného než zapnout kanál Hallmark a vystřílet několik vaniček Ben and Jerry’s (nejlépe Chunky Monkey).

Tady to máte! Ten knedlík v krku je vlastně jen to, že vaše tělo je tak trochu úžasné a mění vás v lepší dýchací stroj.