Fakta

Ve Walesu jsou dnes zastoupena všechna hlavní světová náboženství. Mnohá z nich mají ve Walesu dlouhou tradici a tvoří důležitou součást velšské kultury. Údaje ze sčítání lidu z roku 2011 ukazují, že v roce 2011 uvedlo své náboženství jako křesťanské 57,6 % obyvatel Walesu. Nejstarší křesťanská památka nalezená ve Walesu pochází z roku 375 n. l. a zobrazuje Chi-Rho, starobylý křesťanský symbol. Počet muslimů žijících ve Walesu se od předchozího sčítání lidu zdvojnásobil. V roce 2001 se za muslimy označilo 0,7 % obyvatel, v roce 2011 to bylo již 1,5 %. Více než polovina muslimské populace žije v Cardiffu (51,8 %). V roce 1947 byla v Butetownu v Cardiffu postavena první účelová mešita ve Walesu. Sčítání lidu v roce 2011 podobně ukázalo nárůst procenta lidí hlásících se k buddhismu nebo hinduismu. Počet buddhistů i hinduistů vzrostl z 0,2 % na 0,3 %. Nejvyšší podíl buddhistů se ukázal v Cardiffu, kde jich bylo 1690. Zatímco podíl obyvatel hlásících se k židovství zůstal na stejné úrovni 1 %. Judaismus je nejstarším nekřesťanským vyznáním, které se ve Walesu objevilo. Existuje písemný záznam o nejstarší židovské komunitě ve Walesu, která byla založena ve Swansea kolem roku 1730. Stejně tak podíl obyvatel Walesu hlásících se k sikhům zůstal na stejné úrovni 1 %. První účelově postavená sikhská gurdvára byla otevřena v Cardiffu v roce 1989. Kategorie „jiné náboženství“ tvořila v roce 2011 0,4 % oproti 0,2 % v roce 2001. Mezi lety 2001 a 2011 se podíl obyvatel Walesu, kteří uvedli, že nemají žádné náboženství, zvýšil téměř o půl milionu (z 18,5 % na 32,1 %).

V nejnovějších odhadech Stats Wales však bylo zjištěno, že mezi lety 2015 a 2017 se z 3 072 500 obyvatel Walesu 1 621 000 hlásilo ke křesťanství, 49 200 k muslimství a 82 200 k jinému náboženskému vyznání. Dále bylo zjištěno, že 1 311 800 osob nemělo žádné náboženské přesvědčení, zatímco 8 400 osob si myslelo, že se jich otázka netýká, nebo na ni neodpovědělo. Statistiky se však touto problematikou podrobněji nezabývají a nezachycují celou škálu náboženských skupin. Je třeba poznamenat, že tato statistika nezachycuje celou škálu náboženských skupin.

Počet trestných činů z nenávisti souvisejících s rasou a náboženstvím ve Walesu představoval 68 % všech trestných činů z nenávisti ve Walesu. Dále se v každodenním životě lidí setkáváme s negativním zacházením kvůli náboženství. Zpráva TUC „Racism in Work“ (Rasismus v práci), ačkoli se zaměřuje na rasismus, zjistila, že značný počet zaměstnanců se svěřuje se svými setkáními s islamofobií v práci. Jiní se vyjádřili k antisemitským zkušenostem na pracovišti.

Znejte svá práva

Zákon o rovnosti stanoví, že je nezákonné někoho diskriminovat nebo s ním zacházet nespravedlivě kvůli jeho náboženskému nebo filozofickému přesvědčení nebo nedostatku náboženského nebo filozofického přesvědčení.

Náboženství podle zákona o rovnosti může znamenat jakékoli náboženství, takže náboženskou víru může představovat jak organizované náboženství, tak malá náboženství. Víra však musí mít jasnou strukturu a systém přesvědčení.

Aby se jednalo o filozofické přesvědčení, musí být splněny určité podmínky. Napříkladvíra musí být závažným a podstatným aspektem lidského života, který si zaslouží respekt v demokratické společnosti a není v rozporu se základními právy ostatních. Mezi filozofická přesvědčení patří ateismus.

Neexistuje žádná hierarchie mezi jakýmikoli náboženskými a filozofickými přesvědčeními – všechna chráněná přesvědčení jsou si rovna.

Čtyři typy ochrany podle zákona jsou následující:

Přímádiskriminace

Je to tehdy, když se s někým zachází méně příznivě kvůli jeho náboženskému nebo filozofickému přesvědčení. Přímá diskriminace se může týkat také:

• Diskriminace na základě vnímání: K té dochází, když si někdo myslí, že zastáváte určité náboženské nebo filozofické přesvědčení.
• Diskriminace na základě asociace:

Přímá diskriminace

Dochází k ní, pokud existuje politika, praxe nebo postup, který se vztahuje na všechny pracovníky, ale znevýhodňuje zejména osoby určitého náboženského nebo filozofického přesvědčení.

Přímá diskriminace v této souvislosti může být povolena za předpokladu, že organizace nebo zaměstnavatel může prokázat, že daná politika nebo způsob práce jsou nezbytné pro fungování podniku.

Obtěžování

Jedná se o nežádoucí jednání související s náboženským nebo filozofickým přesvědčením, jehož cílem nebo důsledkem je narušení důstojnosti jednotlivce nebo vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí pro tohoto jednotlivce.

Obtěžování nelze nikdy ospravedlnit. Nemůžete však vznášet nároky vůči organizaci nebo zaměstnavateli, pokud může prokázat, že udělal vše, co mohl, aby zabránil tomu, aby se lidé, kteří pro něj pracují, takto chovali. Přesto však můžete mít nárok vůči obtěžující osobě.

Viktimizace

Viktimizace je, když se s vámi špatně zachází, protože jste podali nebo podporovali toho, kdo podal stížnost na diskriminaci na základě náboženského nebo filozofického přesvědčení.

Zaměstnání a náboženské přesvědčení

Zaměstnavatelé nemusí dávat pracovníkům volno nebo zařízení pro náboženské obřady, ale měli by se snažit jim vyhovět, kdykoli je to možné. Mnozí zaměstnavatelé zjišťují, že být citlivý ke kulturním anáboženským potřebám svých zaměstnanců dává dobrý obchodní smysl. To může znamenat, že přijmou opatření pro:

• Pružnou pracovní dobu
• Náboženské svátky a volno k dodržování svátků a obřadů
• Modlitebny s vhodným hygienickým zázemím
• Požadavky na stravu. v jídelnách a restauracích pro zaměstnance
• Požadavky na oděv

Informace a podpora

Poradenská linka pro podporu rovnosti

Zpráva společnosti ASAS o diskriminaci na základě náboženství nebo víry:

Zpět na hlavní stránku o chráněných charakteristikách: klíčové body pro pracoviště

.