Kdo je Supermanovou největší hrozbou? Zlý génius Lex Luthor? Generál Zod z Přízračné zóny? Dvojník Bizarro? Superpadouch Brainiac? Kryptonit? Nebo za to může právo duševního vlastnictví?“

V roce 2013 se společnosti DC Comics a Warner Brothers pokusily restartovat filmovou sérii o Supermanovi novým filmem Muž z oceli.

Režisérem filmu je Zac Synder a producentem Christopher Nolan, který úspěšně oživil Batmana trilogií Temný rytíř. Snyder poznamenává, že Superman je „chladný mytologický rozpor“. Režisér k tomu poznamenává: „Je to neuvěřitelně důvěrně známá Amerika a cizí, exotická, bizarní země, ale krásně spletená dohromady.“

S uvedením tohoto stěžejního filmu se společnosti DC Comics a Warner Brothers snažily ochránit práva duševního vlastnictví spojená se Supermanem. Tento týden u australského federálního soudu vynesla soudkyně Annabelle Bennettová brilantní rozsudek ve věci DC Comics v. Cheqout Pty Ltd. Rozhodnutí prokázalo, že ovládá nejen právo duševního vlastnictví, ale také filozofii a historii superhrdinů. Případ vyvolává širší otázky týkající se práva ochranných známek, franšíz superhrdinů a kultury remixu.

Cvičení „Supermana“

Případ se týkal fitness společnosti, která podala přihlášku ochranné známky „Superman workout“ u IP Australia.

Michael Kirov, delegát registrátora ochranných známek, povolil společnosti Cheqout Pty Ltd, která se zabývá fitness, registraci ochranné známky „Superman workout“ pro služby třídy 41 „vedení cvičebních lekcí; fitness a cvičební kliniky, kluby a salony; služby zdravotních klubů (cvičení)“.

Při zamítnutí námitek společnosti DC Comics uvedl: „Společnost Cheqout Pty Ltd, která se zabývala ochrannou známkou „Superman workout“, si ji zaregistrovala:

Při jakémkoli pohledu na chování přihlašovatele v této věci se nedomnívám, že by podání přihlášky k zápisu prostých anglických slov „superman workout“ jako ochranné známky pro služby mohlo být důvodně označeno za bezohledné, podloudné nebo nesvědomité.

Beyond Good and Evil: From Mickey Mouse to Friedrich Nietzsche

Společnost DC Comics se odvolala k australskému federálnímu soudu s tím, že přihláška ochranné známky byla podána ve zlé víře a mohla by klamat spotřebitele nebo spotřebitele. Společnost DC Comics tvrdila, že její případ je podobný případu Radio Corporation Proprietary Limited_ v. _Disney z roku 1937, kdy Nejvyšší soud Austrálie považoval slova „Mickey Mouse“ a „Minnie Mouse“ za ochranné známky.

Soudce Bennett řekl:

DC Comics tvrdí, že veřejnost bude uvedena v omyl nebo zmatena použitím samotného slova … není sporu a není pochyb o tom, že superhrdina Superman je široké veřejnosti dobře známý a rozpoznatelný, podle vzhledu i jména.

Uvažovala o definici „Supermana“, jak ji nastiňují slovníky Macquarie a Oxford, a poznamenala, že „DC Comics netvrdí, že „superman“ je slovo, které vymyslela“, a „připouští, že toto slovo v angličtině pochází z „Ubermensch“, jak o něm hovořil Friedrich Nietzsche“.

Poznamenala, že DC Comics tvrdí:

že slovo „superman“ a výraz „superman“ se spojují s postavou, kterou vymysleli Jerry Siegel a Joe Shuster v roce 1938 a která byla od té doby dobře propagována (Superman).

Soudce uvedl, že:

pokud je ochranná známka užívána bez odkazu na jakýkoli známý údaj spojený se superhrdinou DC Comics a obsažený v zapsané ochranné známce nebo jiných ochranných známkách zapsaných společností DC Comics, neexistuje pravděpodobnost, že by užívání ochranné známky mohlo klamat nebo vyvolat záměnu odkazem na slovní ochrannou známku Superman nebo na předmět zapsaných ochranných známek společnosti DC Comics.

Soudce Bennett byl však:

uspokojen, že společnost DC Comics prokázala, že Cheqout podal přihlášku ochranné známky ve zlé víře“. O tom svědčilo „použití … slova Superman spolu s BG Shield Device, v kontextu mužské kondice a síly.

Justice Bennett rozhodl:

že ke dni podání přihlášky ochranné známky jednání společnosti Cheqout neodpovídalo standardům přijatelného obchodního chování, které dodržují rozumné a zkušené osoby.

Mstitelé duševního vlastnictví

Superhrdinové hrají v historii práva duševního vlastnictví důležitou roli.

Mezi DC Comics a pozůstalostí Jerryho Siegela probíhaly zuřivé právní spory o vlastnictví práv na Supermana a dokonce i Superboye.

Jane Gainesová ve své knize Contested Culture věnuje celou kapitolu „Superman, televize a ochranná síla ochranné známky“. Píše, že „text o Supermanovi je kulturním územím, o které se vede důležitý konflikt mezi autorským právem a ochrannou známkou“. Její argument spočívá v tom, že DC Comics se při ochraně Supermana a dalších členů Ligy spravedlnosti, jako jsou Batman, Wonder Woman a Green Lantern, opírají o mnohočetné formy duševního vlastnictví.

Konkurenční společnost Marvel DC Comics se rovněž opírá o různá práva duševního vlastnictví – včetně autorského práva, práva ochranných známek, osobnostních práv a merchandisingu postav. Nicole Sudhindra to komentuje: „

DC Comics a Marvel dokonce poskytly licence na svá díla dánskému výrobci hraček Lego.

Fan fiction, remixová kultura a cosplay

Objevily se obavy, že přílišná ochrana práv duševního vlastnictví superhrdinů by mohla mít negativní dopad na kreativitu, remixovou kulturu a fan fiction.

Michael Chabon ve svém románu The Amazing Adventures of Kavalier and Clay (Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye) mapuje zrod superhrdinských komiksů ve Spojených státech a zkoumá mytologii superhrdinů.

Složité je to s duševním vlastnictvím a superhrdiny. Superman dal vzniknout celé řadě napodobenin a imitací v komiksech, grafických románech a filmech – od doktora Manhattana ve Strážcích po pana Úžasňáka v Úžasňákových od Pixaru. Přílišná ochrana Supermana v rámci duševního vlastnictví by mohla takovou tvořivost a inovace potlačit a utlumit.

Superman byl také předmětem nekonečného přivlastňování, reapropriace a remixování v populární kultuře – viz píseň I Am Superman od skupiny R.E.M.. Ikonografie Supermana se stala předmětem mash-upů ve fanouškovské fikci, umění, hudbě, módě a filmu.

Objevily se obavy z dopadu snahy držitelů práv duševního vlastnictví o cenzuru kritických děl. Známý je případ argentinsko-chilského spisovatele Ariela Dorfmana, který si stěžoval na to, že se společnost Disney opírá o autorské právo a snaží se cenzurovat jeho dílo How to Read Donald Duck: Imperialist Ideology in the Disney Comic.

V USA vznikla Organizace transformativních děl, která pomáhá podporovat a bránit fanfikci před přehnanými nároky na duševní vlastnictví. Skupina „věří, že fanouškovská díla jsou kreativní a transformační, v jádru spravedlivé užití, a proto bude proaktivně chránit a bránit fanouškovská díla před komerčním využitím a právním napadením“.

Podle takového názoru není Muž z oceli pouze komerční franšízou – Superman patří nám všem. I Liga spravedlnosti by měla přijmout spravedlnost v oblasti práva duševního vlastnictví.