NEW YORKNEW YORK (Reuters Health) – Podle nové zprávy je v případě úmrtí manžela nebo manželky vyšší riziko, že pozůstalí zemřou i v následujících několika měsících.

Předchozí studie se zabývaly tzv. efektem vdovství. Nebylo však zcela jasné, jak dlouho tento efekt trvá.

„Otázka vdovství je zajímavá, protože je všudypřítomná. V určitém okamžiku jeden z partnerů zemře a opustí druhého, a to se stane každému bez ohledu na třídu, kastu, socioekonomické postavení,“ uvedl Dr. S. V. Subramanian v e-mailu pro agenturu Reuters Health. Na studii pracoval na Harvard School of Public Health v Bostonu.

Výzkumníci stále nevědí, co přesně způsobuje efekt vdovství.

„Je možné, že jde o mechanismus související se zármutkem, nebo že poskytování péče o nemocného manžela způsobuje onemocnění pozůstalého manžela či manželky, nebo že s tím, jak je manžel či manželka nemocnější, pozůstalý manžel či manželka přestává pečovat o své vlastní zdraví,“ uvedl Subramanian.

Pro novou analýzu se vědci zabývali údaji z University of Michigan Health and Retirement Study, která každé dva roky provádí průzkum u více než 26 000 Američanů starších 50 let.

Soustředili se na 12 316 účastníků, kteří byli v roce 1998 sezdáni. Subramanian a jeho kolegové sledovali tyto osoby až do roku 2008, aby zjistili, kteří účastníci se stali vdovami nebo vdovci, a poté zaznamenali, kdy zemřeli.

V průběhu studie došlo k 2 912 úmrtím. Z toho bylo 2 373 ženatých a vdaných osob, které po sobě zanechaly vdovu nebo vdovce. Dalších 539 úmrtí bylo mezi lidmi, kteří se sami stali vdovami a vdovci.

Padesát z těchto lidí zemřelo do tří měsíců po ztrátě manžela/manželky, 26 lidí zemřelo po třech až šesti měsících a 44 lidí zemřelo po šesti až dvanácti měsících.

Vdovy a vdovci umírali v průměru častěji než lidé, jejichž manžel/manželka ještě žili. Tento efekt byl nejsilnější během prvních tří měsíců po smrti manžela, kdy měli o 66 % vyšší pravděpodobnost úmrtí.

Dřívější výzkumy ukázaly, že muži jsou více ohroženi úmrtím brzy po smrti manžela než ženy, ale autoři této studie nezjistili rozdíl. Podle nich to mohlo být způsobeno tím, že brali v úvahu příjem a majetek účastníků, což mohlo ovlivnit dřívější zjištění.

Protože tato studie zkoumala pouze osoby starší 50 let, není jasné, zda by stejnému riziku po smrti manžela čelili i mladší lidé. Subramanian však uvedl, že některé důkazy naznačují, že efekt ovdovění je ve skutečnosti silnější u mladších lidí.

Rodina a přátelé mohou pozůstalému manželovi pomoci tím, že mu budou oporou a budou mu věnovat pozornost, uvedli vědci.

„To, co lidi izoluje od zármutku a stresu, je dobrý pocit podpory. Buďte tomu člověku nablízku,“ řekl doktor Ken Doka agentuře Reuters Health. Je gerontologem na Graduate School of The College of New Rochelle v New Yorku a hlavním konzultantem Hospice Foundation of America.

„Truchlení je mimořádně stresující, a když jste starší a křehčí, je těžší zvládat stres,“ řekl Doka, který se na nové studii nepodílel.

Ztráta milované osoby může vést k drastickým změnám životních návyků. Doka doporučuje přátelům a rodině, aby pozůstalé sledovali, jak se s těmito změnami vyrovnávají.

„Možná chodili každý večer na procházku, ale teď už to nedělají. Možná špatně spí nebo neužívají své léky,“ řekl Doka. Pomáhá jim být jim nablízku a být jim oporou.

Podle něj mohou některým lidem pomoci překonat krizi také spiritualita a náboženství.

Doka uvedl, že pozůstalí muži se mohou cítit obzvláště osamělí, protože nevědí, že by měli být aktivní při hledání společnosti.

„Jedním z problémů, se kterými se vdovci často potýkají, je nedostatek podpory a jedním z důvodů je, že historicky je velmi často žena strážkyní dětí,“ řekl Doka.

„Ona je ta, která dětem zavolala a řekla, že mají přijít na večeři, takže není neobvyklé, že vdovci často řeknou, že už se u nich nikdo nezastaví, protože si neuvědomili, že jim volá a zve je někdo jiný,“ dodal.

Podle jeho slov se vdovci často setkávají s tím, že se u nich už nikdo nezastaví.