Většina maminek zná obvyklý hluk na dětském hřišti, který přichází s dětmi do parku. Ve skutečnosti si na něj nakonec tak zvyknete, že ani nevnímáte krvelačné výkřiky, které se ozývají při hrách na honěnou a kdo ví, co ještě. Ale některé dny se zdá, že atmosféra na hřišti je všechno, jen ne klidná, a z nějakého důvodu jsou všechny děti prostě… uječenější? I když pochybuji, že můžeme udělat něco pro to, aby křik utichl, pokud si kladete otázku, proč děti tak rády křičí, možná by nám pochopení důvodu mohlo pomoci se s vysokým hlukem vypořádat o něco lépe – doufejme.

Měla jsem možnost popovídat si na toto téma s několika odborníky, aby nám maminkám pomohli lépe pochopit, co je sakra tak zábavného na vřískání až téměř k prasknutí hlasivek. Adina Mahalliová, MSW, je certifikovaná odbornice na duševní zdraví a odbornice na péči o rodinu ve společnosti Maple Holistics a spolu s odbornicí na předškolní vzdělávání a národní provozní ředitelkou společnosti Tiny Hoppers Sherrie MacLeanovou poskytly své odborné poznatky o tom, proč děti prostě rády vřískají.

Děti prý vřískají z mnoha různých důvodů, ale obecně řečeno, děti mají tendenci vřískat při hře. Mahalli říká, že je to „naučené chování a ne automatický reflex. Křičí, protože se baví nebo předstírají, že se bojí, i když ve skutečnosti jen běží pro zábavu“.

MacLean souhlasí a pro časopis Romper říká: „Děti nejčastěji křičí jako formu potěšení a vyjádření“. Poukazuje na to, že děti často křičí nebo piští, když jsou nadšené, protože nemají slova, kterými by své emoce sdělily. Batolata také křičí, aby se vyjádřila nebo získala pozornost, zatímco starší děti nejčastěji křičí z radosti nebo když je přemohou emoce.

„Děti si od útlého věku užívají zvuk a pocit, že jsou hlasité,“ dodává MacLean. „Vibrace hrdla nebo zvuky, které mohou vydávat, je baví zkoušet. Někdy je prostě zábavné poslouchat ozvěnu jejich hlasitého hlasu. Baví je také, když se dospělí mohou připojit k zábavě a zjistit, kdo dokáže zpívat nejhlasitěji. Křik rychle upoutá pozornost – lidé se hned zastaví a podívají se, což je v některých případech to, co dítě hledá.“ Některé děti však mohou křičet, protože jsou rozzlobené nebo frustrované. „Naším úkolem jako dospělých je nabídnout jim řešení a dopřát dětem čas a prostor, aby se uklidnily.“

Přestože vysoké vřískání možná není hudbou pro naše uši, je dobré vědět, že se naše děti alespoň baví a užívají si života – pokud tedy vřískot nevychází z uličky v obchodě s potravinami, v tom případě máte mé sympatie. Ale je možné naučit dítě snížit hlasitost, vysvětluje Mahalli, pokud je jeho křik vzrušený/šťastný.

Pokud máte co do činění s dítětem, které má opožděný vývoj, můžete zjistit, že „vaše dítě nedokáže komunikovat bez křiku, může mít problémy s pochopením sociálních signálů, a proto křičí, místo aby odpovídalo normálním tónem hlasu,“ říká Mahalli. V takovém případě možná nemůžete udělat mnoho pro to, abyste zhroucení zabránili. Ale „věnovat jim plnou pozornost dříve, než se z toho stane problém, a dát jim jasně najevo, že na jejich křik nebudete reagovat,“ může pomoci. Většinou jsou však nečekané výkřiky pro malé děti vývojově přiměřené, takže je možná na čase investovat do nějakých luxusních sluchátek pro dlouhá odpoledne na hřišti.