Articles

Dívka, která spadla z nebe, opět dosáhne na hvězdy

  • VÍCE ČTENÍ O TĚLE+SOBĚ
  • VYMĚŇTE SI OBLEČENÍ, ZMĚŇTE SVŮJ ŽIVOT
  • BIZARNÍ JÍDELNÍ ZKUŠENOSTI MILIARDÁŘŮ
  • „NEMŮŽU VĚŘIT, ŽE JE PLUS-SIZED“

Šťastí Emmy Carey je nakažlivé. Její autenticita, laskavost a zdravý pohled na život si na internetu získaly mnoho příznivců a je snadné pochopit proč.

Málokdy uvidíte fotografii, na které by se neusmívala, a její venkovní dobrodružství vás budou inspirovat k vypnutí televize a poznávání světa. Ale důvod, proč je tato 23letá Queenslanďanka tak inspirativní, zdaleka nespočívá jen v zelených koktejlech a bikinách.

DEN, KTERÝ SI MUSÍTE ZAPAMENAT

9. červen 2013 je pro Emmu tak důležitý den, že se rozhodla nechat si ho trvale vyrýt do paže tetováním. Právě v tento den skočila se svou nejlepší kamarádkou Jemmou padákem nad švýcarskými Alpami, týden před začátkem jejich životního výletu po Evropě.

„Jakmile jsem si uvědomila, že se moje nohy nemohou hýbat, pomyslela jsem si, že bych raději zemřela.“

Když seděla ve vrtulníku, nebyla vůbec nervózní a pocit při skoku do oblak popisuje jako „nejlepší pocit na celém světě“.

Toto nadšení však trvalo jen krátce, když se jí nepodařilo správně rozvinout padák.

„Myslela jsem, že určitě zemřu. To byl ten nejděsivější pocit,“ říká.

Bizarním řízením osudu byla při dopadu na zem živá a při vědomí, nicméně to nejhorší teprve začalo.

„Když jsem si uvědomila, že necítím nohy, bylo to ještě horší než pád. Nevěděla jsem nic o tom, že jsem paraplegik, ani o poranění míchy. Jakmile jsem si uvědomila, že nemůžu hýbat nohama, pomyslela jsem si, že bych nejraději zemřela.“

POKRAČOVÁNÍ

EMMA strávila následující tři týdny ve švýcarské nemocnici se zlomenou páteří a pánví, rozdrcenou míchou a, což bylo nejhorší, se zdrcující zprávou, že už možná nikdy nebude chodit.

Odletěla domů do Austrálie, kde strávila další tři měsíce v nemocnici v Sydney. Kromě návštěv fyzioterapeuta a lekcí jízdy na vozíku neměla Emma co na práci, a tak trávila spoustu času sledováním inspirativních influencerů v oblasti zdraví na Instagramu, jako je Kayla Itsines.

„Dívala jsem se na jejich příspěvky a vždycky byly tak povzbudivé, že mě to opravdu drželo nad vodou,“ říká. „Myslím, že právě proto jsem se pustila do sociálních médií, protože jsem chtěla být tím, čím byly ony pro mě, pro někoho dalšího.“

Emma had the date of her accident tattooed onto her arm as a permanent reminder.
Emma si nechala na ruku vytetovat datum své nehody jako trvalou připomínku.

A tou je. Po třech měsících léčby v nemocnici byla Emma schopna chodit, i když pomalu, a její stav se každým dnem zlepšoval.

Netrvalo dlouho a lidé na internetu narazili na Emmin příběh a rychle se stala zdrojem inspirace pro lidi po celém světě.

Přestože si Emma váží laskavých slov, která jí chodí do cesty, nechce, aby skutečnost, že může znovu chodit, byla důvodem, proč ji lidé považují za inspirativní.

„Bylo to tak trochu mimo moji kontrolu,“ vysvětluje.

„Kdyby mi někdo řekl, že se to stane, asi bych zalezla do díry a s nikým se nebavila nebo nechtěla žít, ale mně se tak nějak podařilo zůstat v pohodě a být šťastná. Byl bych radši, kdyby ke mně lidé vzhlíželi kvůli tomu, než kvůli chůzi.“

PODOBA (IM)PERFEKTNÍ

Přestože Emma ráda pomáhá druhým, přichází s tím i tlak na udržování pozitivní image pro její následovníky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

„Je těžké udržovat příspěvky povzbudivé, když se tak necítíte. Ale nechci, aby to bylo příliš negativní,“ říká.“

Emma's beach photos on social media have led followers to believe
Emminy fotky z pláže na sociálních sítích vedly sledující k přesvědčení, že „všechno, co dělá“, je, že chodí na pláž. Obrázek: Na fotce je vidět, jak se jí líbí, jak se jí líbí: Adam Head

Přiznává, že fotografie, které zveřejňuje, nejsou vždy pravdivým odrazem toho, co se děje v jejím životě, a to může u některých sledujících vyvolat mylný dojem.

Někteří ji obviňují, že „předstírá“, zatímco jiní jí její zranění přejí, protože si myslí, že „to má snadné“.

Ve skutečnosti to zdaleka není pravda. Emma se se svými zraněními potýká dodnes, včetně problémů s močovým měchýřem a střevy, problémů s chůzí na delší vzdálenosti a únavy.

„Na Instagramu vždycky zveřejňuji fotky z pláže a lidé mi říkají: ‚Máš takové štěstí, že nemusíš pracovat – chodíš jenom na pláž‘, a já na to: ‚Jo, ale nevidíte těch pět návštěv u doktorů, na kterých jsem dnes byla, nebo operaci, na kterou jdu zítra,'“ říká.

TĚLO PRÁCE

EMMA je díky svému pohledu na život a přízemní povaze vyhledávanou dívkou, která umí poradit.

Ohledně zdraví a kondice Emma nabádá své následovníky, aby si vážili svého těla za to, co dělá, ne nutně za to, jak vypadá.

„Před nehodou jsem cvičila jen proto, abych zhubla nebo dobře vypadala, ale teď musím cvičit, abych mohla lépe chodit a abych během dne neusnula,“ říká.

„Myslím, že je snazší starat se o své tělo, když si uvědomíte, že ho potřebujete k životu.“

„Ze špatných věcí mohou vzejít dobré věci, pokud jste ochotni je připustit.“
Rehabilitation has been a hard road.
Rehabilitace byla těžká cesta.

Ohledně vyrovnávání se se změnami Emmino tajemství spočívá v tom, že musí zůstat pozitivní. Říká, že její nehoda pomohla její rodině naučit se překonat jakoukoli překážku, včetně toho, že její sestra Hayley otěhotněla v 17 letech.

I když bylo zpočátku těžké si zvyknout, říká, že její neteř Layla je to nejlepší, co ji a její rodinu potkalo.

„I když se vám zpočátku zdá něco špatné, může to být to nejlepší, co vás kdy potkalo,“ říká Emma.

„Moje nehoda – i když zranění stojí za prd – přinesla do mého života tolik dobrého. Ze špatných věcí mohou vzejít dobré věci, pokud jste ochotni je připustit.“

Emma se dělí o své názory na…

Zprávy od cizích lidí

„Opravdu mi to pomáhá, zvlášť když se cítím na dně a myslím si, že jsem vlastně nic skvělého nedokázala, protože nemůžu pracovat.“

Dokonalost na sociálních sítích

„Nesnáším, když si lidé díky sociálním sítím myslí, že jejich život stojí za prd. Ale já se vždycky snažím vysvětlit, že můj život není dokonalý.“

Po nehodě

„Když jsem se vrátil z nemocnice domů, spousta lidí se ke mně chovala opatrně. Ale moji blízcí se chovali normálně. To bylo vážně dobré.“