V letošním Měsíci historie žen se seznamte s historií žen v divadle.

Březen je Měsícem historie žen! Tento měsíc je jako stvořený k tomu, abychom si posvítili na historii žen v divadle, protože je to historie velmi zajímavá…

Západní divadelní tradice má své kořeny až ve starověkém Řecku a Římě. Řekové začali svou divadelní praxi s tragickými hrami, které se začaly hrát kolem roku 532 př. n. l.. Problém byl v tom, že řecká kultura stavěla ženy do podřízeného postavení vůči mužům, takže role žen ve společnosti byla v mnoha ohledech velmi omezená. Ženy nesměly vystupovat na jevišti, protože to bylo považováno za „nebezpečné“. Muži hráli mužské i ženské postavy! „Řekové věřili, že dovolit ženám veřejně vystupovat by bylo příliš nebezpečné, a to, že je ztvárňují muži, toto nebezpečí neutralizovalo.“ (Zdroj) A co Římané? Inu, Římané měli na ženy podobný názor, který jim znemožňoval dostat se na jeviště. Postupem času se však v římských hrách přece jen začalo objevovat několik ženských hereček.

Antigona, ženská postava z řecké mytologie a divadelních her. Měla odvážnou a vzdorovitou osobnost. (Zdroj)

Divadlo mělo významnou tradici i ve středověku. Středověké divadlo bylo jistě vzrušující záležitostí, ale jak moc se na něm podílely ženy? Odpověď … moc ne, ale někdy ano. Ve společnosti stále panoval názor, že divadlo je něco, co je vhodnější pro muže, a ne pro ženy. Zajímavou výjimkou byla německá spisovatelka Hrothsvitha, která „je některými považována za první osobu od starověku, která psala drama na latinském Západě.“ (Zdroj) Napsala několik her a její hry měly tendenci představovat ženy jako osoby se silnými, vznešenými osobnostmi. To bylo v rozporu s názorem na ženy, který měla většina lidí v její společnosti a podle něhož byly slabé povahy.

Hrotsvitha. (Zdroj)

V 17. století se v Evropě stalo něco velkého: Opera! Skvělé na tomto typu hudebního divadla bylo, že se do něj zapojily i zpěvačky. To se však nelíbilo přísné křesťanské církvi. Podle jejich přesvědčení bylo působení žen na jevišti nečisté a nevhodné. Proto kastráti někdy zpívali role, které vyžadovaly vyšší hlas. Tito muži s vysokým hlasem byli alternativní volbou k ženám, ale to zcela nezabránilo tomu, aby se ženy staly operními pěvkyněmi. Poté, ještě v 17. století, nastalo období anglické restaurace. Velkým krokem vpřed pro ženy v divadle byla Aphra Behnová, která se odvážila jít proti kulturním normám a stala se první profesionální dramatičkou. Do té doby bylo neslýchané, aby se ženy živily psaním divadelních her! Co se týče ženských herců, ti někdy hráli mužské postavy, přestože v minulosti tomu bylo naopak: „Dalo by se očekávat, že připuštění žen na jeviště bude souviset s požadavkem většího realismu, ale skutečným výsledkem bylo nejen to, že muži a ženy dostali role odpovídající jejich pohlaví, ale že zosobnění opačného pohlaví mohlo nyní probíhat oběma směry.“ (Zdroj)

Aphra Behn. (Zdroj)

S postupem let se ženy v divadle pomalu, ale jistě prosazovaly, a to navzdory trendům a tradicím, které ženám říkaly ne. Stalo se tak i v raném americkém divadle. Objevovaly se dramatičky, ženy hrající na jevišti, hry, které dávaly ženským postavám významnou roli, a také mnoho žen v divadelním publiku. „Ženy pomohly změnit dynamiku divadla v druhé polovině 19. století a byly přímo zodpovědné za nárůst jeho popularity.“ (Zdroj) Zatímco muži měli v divadelním světě stále větší zastoupení, ženy dokázaly docela zajímavé věci. Jedním z pozoruhodných příkladů bylo burleskní divadlo viktoriánské éry, a to jak v průběhu 19. století v Anglii, tak v Americe. Tato okázalá, sexy a zábavná představení byla parodií na klasické příběhy. Ženy v nich často vystupovaly v mužských rolích. Hraní bláznivých postav a převracení genderových norem těmto ženám rozhodně nevytvářelo úctyhodnou reputaci… ale pro ženy to byl důležitý krok, protože jim umožnil rebelsky se vymanit z mnoha omezujících společenských očekávání.

A Victorian Burlesque actress. (Zdroj)

S postupem času se objevovaly další a další druhy divadla. A jak se divadlo rozšiřovalo nejrůznějšími směry, rozšiřoval se i význam žen v divadle. Není pochyb o tom, že ženy jsou dnes významnou součástí divadla a podílejí se na něm nejrůznějšími způsoby. K tomuto bodu však nevedla jednoduchá cesta. Je nešťastné, že divadlo bylo v minulosti k ženám nespravedlivé. Přesto existovalo mnoho žen, které milovaly divadlo natolik, že cítily potřebu vzepřít se kulturním očekáváním a přesto se zapojit. Buďme za ně vděční. Nebýt jich, vypadalo by dnešní divadlo úplně jinak!“

Zdroje:

http://en.wikipedia.org/wiki/Representation_of_women_in_Athenian_tragedy
http://en.wikipedia.org/wiki/Theatre_of_ancient_Rome
http://news.harvard.edu/gazette/2003/07.17/18-crossdressing.html
http://xroads.virginia.edu/~ma02/volpe/theater/theater/women.html
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_theatre
http://en.wikipedia.org/wiki/Hrotsvitha
http://en.wikipedia.org/wiki/Victorian_burlesque

.