OTÁZKA: Jaký podíl měl císař Konstantin na Vánocích?
ODPOVĚĎ:
Jak by mohl mít římský císař něco společného s událostí, která se stala tři sta let předtím, než usedl na trůn? Netřeba dodávat, že Konstantin neměl na Ježíšově narození žádný podíl. Hrál však důležitou roli při rozhodování o tom, kdy se bude Ježíšovo narození v průběhu staletí slavit. Dodnes nikdo s jistotou neví, kdy se Ježíš narodil, a až do čtvrtého století neexistuje žádný historický záznam o tom, že by někdo slavil jeho narození.
Flavius Valerius Aurelius Constantinus, známější jako Konstantin I. nebo Konstantin Veliký, se narodil kolem roku 275 n. l. – téměř tři století po Ježíši. Stejně jako všichni jeho předchůdci uctíval panteon římských bohů a zejména římského boha slunce Sola. Když však v roce 312 n. l. cestoval do bitvy se svým nejmocnějším rivalem v Itálii Maxentiem u řeky Tibery, měl vidění. V tomto vidění prý spatřil Kristův kříž překrytý sluncem se slovy in hoc signo vinces – „v tomto znamení zvítězíš“. Po vítězné bitvě se stal silným zastáncem křesťanství. Hned následujícího roku se setkal s císařem Liciniem, vládcem východních provincií, aby podepsal Milánský edikt, který dával rovná práva všem náboženským skupinám v Římské říši. Vrátil křesťanům zabavený majetek, postavil velké množství kostelů, daroval půdu a v roce 325 n. l. svolal první nicejský koncil, aby se vypořádal s falešným učením v církvi. Přestože zcela neopustil své pohanské kořeny a nechal se pokřtít až v roce 337 n. l. na tomto smrtelném loži, udělal mnoho pro další růst církve.
Buď jako prostředek ke sjednocení své říše, nebo aby usnadnil konverzi ke křesťanství, snažil se Konstantin smísit křesťanské a pohanské tradice. V té době se slavily dva významné pohanské zimní svátky. První z nich, začínající 17. prosince a trvající sedm dní, uctíval Saturna, římského boha zemědělství. Druhý, začínající 25. prosince a trvající do 1. ledna, připomínal narození Mithry, perského boha světla. Konstantin spojil mnohé tradice těchto svátků s biblickým příběhem o Narození Páně a zrodily se Vánoce. Od svého počátku byly Vánoce svátkem (neboli posvátným dnem), vyměňovaly se dárky, rodiny a přátelé se scházeli k hostině a slavilo se narození; stejně jako při římských a perských slavnostech.
První zmínka o 25. prosinci jako datu Ježíšova narození se nachází v raném římském kalendáři z roku 336 n. l.
Přestože nám vyprávění o Ježíšově narození (Mt 1,18-2,23; Lk 1,26-38; 2,1-20) neposkytují žádné náznaky o datu, poskytují řadu informací o jeho významu. Dítě narozené v Betlémě je Boží Syn (Mt 1,20; Lk 1,32.35), Spasitel (Mt 1,21; Lk 2,11), Bůh s námi (Mt 1,23) a Král, který je hoden uctívání (Mt 2,2; Lk 1,33).

.