Anna Tuthill Symmes Harrisonová, manželka prezidenta Williama Henryho Harrisona a babička prezidenta Benjamina Harrisona, byla první dámou během manželova jednoměsíčního funkčního období v roce 1841 a tento titul zastávala nejkratší dobu. Byla první první dámou, která ovdověla v době, kdy tento titul zastávala.

Anna Harrisonová byla příliš nemocná, aby mohla cestovat, když se její manžel v roce 1841 vydal z Ohia na svou inauguraci. Byla to dlouhá a náročná cesta dokonce i parníkem a železnicí, únorové počasí bylo přinejlepším nejisté, a ona ve svých 65 letech dobře znala útrapy cestování po hranicích.

Jako devatenáctiletá dívka, která si s sebou přivezla pěkné šaty a jemné způsoby, se vydala do Ohia se svým otcem, soudcem Johnem Clevesem Symmesem, který zabral půdu k osídlení na „severním ohybu“ řeky Ohio. Vyrůstala jako mladá dáma z Východu a vzdělání si doplnila na internátní škole v New Yorku.

Utajený sňatek 25. listopadu 1795 spojil Annu Symmesovou a poručíka Williama Henryho Harrisona, zkušeného dvaadvacetiletého vojáka. Ačkoli mladý muž pocházel z jedné z nejlepších virginských rodin, soudce Symmes nechtěl, aby jeho dceru čekal tvrdý život v pohraničních pevnostech, ale nakonec, když viděl její štěstí, její volbu přijal.

Ačkoli si Harrison získal slávu jako bojovník proti indiánům a hrdina války roku 1812, většinu života strávil v civilu. Jeho služba v Kongresu jako teritoriální delegát z Ohia umožnila Anně a jejich dvěma dětem navštěvovat jeho rodinu na Berkeley, jejich plantáži na řece James. Během této cesty se jí v září 1800 v Richmondu narodilo třetí dítě. Harrisonovo jmenování guvernérem teritoria Indiana je zavedlo ještě dál do divočiny; ve Vincennes postavil krásný dům, který spojoval pevnost a plantážnické sídlo. Anně se narodilo dalších pět dětí.

Před válkou v roce 1812 odešla rodina na farmu v North Bend. Než byl zajištěn mír, porodila další dvě děti. Tam při zprávě o manželově drtivém volebním vítězství v roce 1840 milující domov Anna prostě řekla: „Přála bych si, aby přátelé mého manžela nechali tam, kde je, šťastného a spokojeného na odpočinku.“

Když se rozhodla, že s ním do Washingtonu nepojede, požádal zvolený prezident svou snachu Jane Irwin Harrisonovou, vdovu po svém jmenovci, aby ho doprovázela a působila jako hostitelka až do Annina navrhovaného květnového příjezdu. Půl tuctu dalších příbuzných jelo šťastně s nimi. Dne 4. dubna, přesně měsíc po své inauguraci, zemřel, takže Anna se na cestu nikdy nevydala. Už si začala balit věci, když se dozvěděla o své ztrátě.

Přijímala zármutek s obdivuhodnou důstojností a zůstala ve svém domě v North Bend, dokud dům v roce 1858 nevyhořel; žila nedaleko se svým posledním žijícím dítětem, Johnem Scottem Harrisonem, až do své smrti v únoru 1864 ve věku 88 let.