V řecké mytologii byl Achilles největším hrdinou trojské války a hlavní postavou Homérova eposu Iliada. Ačkoli zcela spolehlivé důkazy chybějí, většina badatelů datuje trojskou válku do 12. nebo 13. století před Kristem a Homérův epos do 7. nebo 8. století př. n. l. Achilles je zmiňován i ve zlomcích jiných antických básní, ale není jisté, zda byl skutečným člověkem, nebo jen symbolickým zobrazením hrdinských ideálů. Vypráví se, že Achilles byl synem mořské nymfy Thetis a smrtelníka Pelea, krále Myrmidonů v Thesálii. Achilles se připojil k řeckým vojskům u Tróje a proslavil se svou zdatností na bitevním poli. Homérova Iliada upozorňuje na neobvyklý Achillův hněv, nejprve vůči řeckému králi Agamemnonovi, poté vůči Hektorovi z Tróje. Pozdějším doplňkem je známý příběh o Achillově patě: Thetis se pokusila učinit svého mladého syna nesmrtelným tím, že ho ponořila do řeky Styx, ale místo, kde držela jeho patu, zůstalo suché a stalo se zranitelným místem, kde Achilles nakonec dostal smrtelnou ránu (z rukou Hektorova bratra Parida, kterému pomohl bůh Apollón).