Je pravděpodobné, že vám někdo během života řekl něco, co vám zůstalo v paměti.

Ať už se jednalo o kompliment, urážku nebo lehkovážnou poznámku, která neměla za cíl způsobit bolest, slova mohou mít na naši mysl trvalý a často škodlivý vliv – a ten často začíná už v dětství.

Tato zraňující slova mohou pocházet od lidí, kterým nejvíce důvěřujete, a v případech níže uvedených dospělých i od vlastních rodičů .

Poté, co Mirror Online zveřejnil internetovou diskusi o tom, co nejvíce psychicky poškozujícího může rodič říci dítěti , jsme požádali čtenáře, aby se podělili o své názory, a byli jsme zavaleni příběhy z jejich dětství.

Níže uvádíme, co dospělí považují za nejhorší věci, které jim kdy rodiče řekli, v naději, že ostatní nebudou dělat totéž svým dětem. Pokud se chcete podělit o ty své, můžete tak učinit prostřednictvím formuláře na konci článku.

„Kéž by ses nikdy nenarodila“

– Angela, Stoke-on-Trent

„Je to tvoje vina, že ti umřela máma“

„Zdaleka nejhorší věc, kterou mi kdy táta řekl, bylo, že mě obvinil z toho, že mi umřela máma (měla rakovinu a zemřela, když mi bylo devět).

„Po maminčině smrti jsme zůstali jen já a táta a já jsem byla ta, kdo dělal všechny domácí práce, vařil, uklízel, nakupoval, pral, žehlil atd. a jemu to nikdy nebylo dost dobré.“

„Když jsem vyrostla, omluvil se mi za všechny věci, které řekl, a já jsem omluvu přijala, nicméně mě stále bolí, že to všechno tehdy řekl. Chtěla bych lidi poprosit, aby své dítě nikdy takhle neshazovali, zůstane to v něm.“ „To je pravda. Karen, Peterborough

„Je škoda, že se tvé mamince potrat nepovedl…“

„…protože jsi byl tou největší chybou, kterou jsem kdy udělala.“ – Jon, Leeds

„Musím tě mít ráda, ale nemám tě ráda.“

„Moje máma vždycky říkávala: ‚Musím tě mít ráda, protože jsi moje dcera, ale nemám tě moc ráda‘ – to mi vždycky utkvělo v paměti.“

„Myslím, že říkat dítěti ‚udělám to později, nemám čas‘ je strašné. Vypadá to, jako by jiné věci byly důležitější než ony.“ – „Ne. – Hayley, Preston

„Vsadím se, že tvoje sestra by mi to neudělala.“

„Moje sestra se narodila mrtvá. Kvůli tomu jsem si vždycky připadala jako druhý nejlepší sourozenec, kterého jsem nikdy neměla. Jak jsem se s tím vůbec mohla měřit?“ „Nevím. – Anonym, Manchester

„Byla jsi chyba“

„Moje máma řekla pár věcí, které si ještě ve svých 33 letech pamatuji. Několikrát mi řekla, že já a můj mladší bratr jsme byli chyby. Já jsem byl vynechaná pilulka a můj bratr byl rozpůlený kondom!“

„Také nám řekla, že nás táta vídá jen proto, že musí. Taky mi říkala, že jsem k***a, takže to slovo dodnes nesnáším. Nemusím snad ani říkat, že jsem ji už mnoho let neviděla.

„Teď, když mám syna, dávám si vždycky velký pozor na to, co mu říkám, aby se necítil tak, jako jsem se cítila a stále cítím já.“

„Teď, když mám syna, si dávám velký pozor na to, co mu říkám. – Anonym, Loughborough

„Nebuď hloupá! Jsi hloupá?“

„Když jsem se poprvé stala mámou, rozhodla jsem se, že slova ‚hloupá‘ a ‚idiot‘ se pod mou střechou a v mé rodině NIKDY používat nebudou. – Suzanne, Milton Keynes

„Proč nemůžeš být jako tvoje sestra/bratr?“

– Joanne, Manchester

„Tvůj bratr/sestra nikdy takový nebyl!“ – Srovnávání jednoho dítěte s druhým je pravděpodobně to nejškodlivější, co můžete dítěti říci, a zůstane s ním po celý jeho život. Já bych to věděla.“ – Anonym, Londýn

„Uteču, opustím tě a už se nikdy nevrátím.“

– Richard, Hull

„Není divu, že se s tebou nikdo nechce kamarádit.“

„Bylo to něco v tom smyslu,“ říká Dorothy z Dublinu, „Máma to řekla ze vzteku a omluvila se, ale teď už to řekla několikrát a opravdu, opravdu mě to zraňuje.“

„Měl jsem vás nechat všechny utopit hned po narození“

Stejně jako „jsi tlustá jako dvě prkna“ – Anonym, Londýn

„Nemáš to v hlavě v pořádku“

Judith ze Surrey také uvedla, že „potřebuješ otestovat hlavu“, což byla další častá poznámka jejího otce, stejně jako „no, to nevíš?“. – To vše ve „zlomyslném tónu“. Dodává: „Úplné mlčení bylo horší než jakákoli urážlivá slova. Tehdy jsem neexistovala.“

„Přestala jsem se o tebe zajímat, když jsi dosáhla dvanácti let.“

– Susan, Wolverhampton

„Jestli budeš dál jíst, skončíš jako dům.“

„Osobní zkušenost pro mě byla, když jsem byla mladší, že mi moje babička nechtěně vnucovala, že jsem „tlustá“. Až před několika měsíci (nyní je mi 22 let) jsem narazila na své fotografie z doby, kdy mi bylo mezi 12 a 16 lety, na kterých jsem se konečně viděla jako velmi, velmi štíhlá. Celé své dospívání jsem strávila v domnění, že jsem obrovská!“ – Anonym, Haywards Heath

„Nesnesu pohled na tebe.“

– Anonym, Grays

„Jsi mozkově mrtvá“

„Můj manžel našim dětem vždycky říkal, že jsou „mozkově mrtvé“, když dělají hloupé chyby
„Způsob, jakým s nimi mluvil, byl v našem domě neustálým zdrojem hádek, také to způsobilo, že jsem jim dovolila věci, které bych jinak nedovolila.“ – Anonym, Balbriggan

„Byla bys krásná, kdybys jen zhubla“

.