„I když chápeme, že se v současné době věnuje pozornost viru Zika, pro mnoho lidí ve Spojených státech představuje virus západonilské horečky mnohem závažnější hrozbu přenášenou komáry a tato hrozba může přetrvávat i u pacientů, kteří infekci zdánlivě přežili bez úhony,“ uvedla Kristy O. Murrayová, DVM, PhD, z Baylor College of Medicine a Texas Children’s Hospital, která je hlavní autorkou studie.

Murrayová a její kolegové zkoumali 4 144 infekcí virem západonilské horečky (WNV), ke kterým došlo v Texasu v letech 2002-2012, a zaměřili se jak na „akutní“ úmrtí zaznamenaná v prvních 90 dnech po nákaze, tak na pacienty s WNV, kteří zemřeli o několik měsíců až let později – ovšem mnohem dříve než ostatní lidé podobného věku a celkového zdravotního stavu. Výzkumníci zjistili, že v akutní fázi WNV zemřelo 286 osob. Po prozkoumání příčin úmrtí a příznaků počáteční infekce však Murrayová a její kolegové dospěli k závěru, že 268 lidí, kteří infekci přežili, následně zemřelo předčasně (nazývají to „opožděná úmrtnost“) v důsledku viru.

Celkově, při započtení jak akutní, tak opožděné skupiny, vědci připsali WNV během desetiletého období 554 úmrtí, což představuje 13% úmrtnost. To je mnohem více než 4procentní celostátní úmrtnost na WNV, kterou v letech 1999-2015 zaznamenala americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), ačkoli tyto statistiky zohledňovaly pouze úmrtí, k nimž došlo v akutní fázi onemocnění.

WNV, který může infikovat i ptáky, kteří pomáhají virus dále šířit, byl od svého zavlečení do Spojených států v roce 1999 zjištěn ve všech 48 státech na dolní hranici USA. Patří do stejné rodiny virů jako virus Zika a žlutá zimnice. Stejně jako u viru Zika se u většiny lidí nakažených virem WNV nikdy neprojeví příznaky. Ti, kteří se nakazí, mají obvykle horečku, nevolnost, únavu nebo vyrážku, i když ve vzácných případech může způsobit závažné neurologické komplikace, které mohou vést k otoku mozku a míchy. Neexistuje specifická léčba infekce WNV ani vakcína, která by jí zabránila.

Murray poznamenal, že texaská studie je dosud největší studií, která zkoumá to, co bylo pozorováno u mnohem menších skupin pacientů s WNV, a to, že nemoc je zřejmě schopna způsobit zdravotní problémy i několik let poté, co někdo překonal počáteční infekci.

„Několik let jsme sledovali menší skupiny pacientů a měli jsme pocit, že mnozí z nich zemřeli předčasně,“ řekl Murray. „Viděli jsme mnoho lidí, kteří byli jinak zdraví, dokud se nenakazili virem západonilské horečky – a pak to s jejich zdravím šlo z kopce.“

Murray řekl, že většina opožděných úmrtí byla soustředěna kolem velkého ohniska WNV v Texasu v roce 2012, což znamená, že k nim došlo jen několik let po počáteční infekci. Murray však uvedl, že další časná úmrtí byla zaznamenána až 10 let po počáteční epidemii západonilské horečky. Uvedla, že její výzkumný tým si je svými závěry jistý, protože u každého pacienta měl přístup jak k informacím o průběhu počáteční infekce, tak k záznamům vedeným v texaském státním registru úmrtí, které dokumentují příčinu úmrtí.

Murrayová uvedla, že opožděná úmrtí se zřejmě častěji vyskytovala u pacientů, kteří během akutní fáze onemocnění trpěli významnými neurologickými komplikacemi. Také u pacientů, kteří trpěli opožděnými úmrtími, bylo podle Murraye statisticky zjištěno, že významnou příčinou úmrtí bylo onemocnění ledvin, které je stále více podezříváno jako potenciální dlouhodobá komplikace WNV.

Murray byl hlavním řešitelem studie z roku 2012, která sledovala 139 pacientů s diagnózou WNV a zjistila, že u 40 % z nich se vyvinulo chronické onemocnění ledvin. Murrayová uvedla, že problémy s ledvinami způsobené virem WNV by také mohly vysvětlovat, proč bylo zjištěno, že riziko opožděného úmrtí nehrozí jen starším pacientům, ale zejména pacientům mladším 60 let.

„Ve studii z roku 2012 jsme byli překvapeni, že se u mladších pacientů se západonilskou horečkou vyvinulo tolik chronických onemocnění ledvin, protože u lidí mladších 60 let to není tak běžné,“ řekla.

„Stejně jako výzkum viru Zika ukazuje, že jde o ničivější virus, než se původně předpokládalo, objevujeme i my dosud nezaznamenané dlouhodobé ničivé účinky západonilské horečky,“ řekl doktor Stephen Higgs, prezident Americké společnosti tropické medicíny a hygieny. „Ti z nás, kteří pracují v komunitě tropické medicíny, se již dlouho obávají, že západonilský virus představuje významný problém pro veřejné zdraví a že federální investice USA jsou oprávněné při hledání lepších způsobů jeho léčby a prevence.“