Spolupracovnice studie Lisa Weyandtová, profesorka psychologie a pracovnice Institutu George a Anne Ryanových pro neurovědy na URI, a Tara Whiteová, odborná asistentka pro výzkum v oblasti behaviorálních a sociálních věd na Brownově univerzitě, očekávaly jiné výsledky. „Předpokládali jsme, že Adderall zlepší poznávací schopnosti zdravých studentů, ale místo toho lék nezlepšil porozumění textu ani plynulost čtení a zhoršil pracovní paměť,“ řekla. „Nejenže z něj nemají prospěch z akademického hlediska, ale mohl by negativně ovlivňovat jejich výkon.“

Tato vůbec první pilotní studie na více pracovištích zaměřená na vliv takzvaných „studijních léků“ na vysokoškolské studenty, kteří nemají ADHD, přichází v době, kdy je užívání stimulancií na předpis, jako jsou Adderall, Ritalin a Vyvanse, běžné mezi mladými lidmi, kteří věří, že tyto léky zlepší jejich studijní výsledky. Výzkum Weyandta a dalších odhaduje, že 5 až 35 % vysokoškolských studentů ve Spojených státech a evropských zemích, kteří nemají ADHD, užívá tyto kontrolované látky nelegálně, přičemž si je kupují nebo je dostávají od vrstevníků, přátel nebo rodiny.

Výsledky nové studie, publikované minulý měsíc v časopise Pharmacy, ukazují, že standardní 30 mg dávka Adderallu sice zlepšila pozornost a soustředění – což je typický výsledek stimulačního léku – ale tento účinek se neprojevil v lepším výkonu v baterii neurokognitivních úkolů, které měřily krátkodobou paměť, porozumění čtenému textu a plynulost čtení.

Weyandt má teorii o tom, proč by pracovní paměť mohla být tímto lékem nepříznivě ovlivněna. Výzkumy skenování mozku ukazují, že člověk s ADHD má často nižší nervovou aktivitu v oblastech mozku, které řídí exekutivní funkce – pracovní paměť, pozornost, sebekontrolu. U lidí s ADHD zvyšuje Adderall a podobné léky aktivitu v těchto oblastech a zdá se, že normalizují jejich fungování. „Pokud váš mozek v těchto oblastech funguje normálně, je nepravděpodobné, že by léky měly pozitivní vliv na poznávání, a moje poznávání ve skutečnosti zhoršují. Jinými slovy, musíte mít deficit, abyste měli z léku prospěch,“ řekl Weyandt.

Účastníci studie také uváděli, jak vnímají účinky léku a jeho vliv na své emoce, přičemž studenti uváděli výrazné zvýšení své nálady při užívání Adderallu.

Na rozdíl od malých, smíšených účinků na poznávání měl lék mnohem větší vliv na náladu a tělesné reakce, zvyšoval pozitivní náladu, emoční hodnocení účinku léku, srdeční tep a krevní tlak. „To jsou klasické účinky psychostimulancií,“ řekl White. „Skutečnost, že tyto účinky na pozitivní emoce a kardiovaskulární aktivitu pozorujeme u stejných jedinců, u nichž byly kognitivní účinky malé nebo měly negativní směr, je důležitá. Naznačuje to, že kognitivní a emocionální dopad těchto drog jsou oddělené. To, jak se pod vlivem léku cítíte, nemusí nutně znamenat zlepšení poznávacích schopností; může dojít k jejich snížení, jak je zde vidět u mladých dospělých bez ADHD.“

Fyzické účinky léků, jako je zvýšená srdeční frekvence a krevní tlak, byly očekávané a podtrhovaly rozdíl s poznáváním. „Vystavují se fyziologickým účinkům, ale nezdá se, že by zvyšovaly jejich neurokognici,“ řekl Weyandt. Zdůraznila však, že zjištění jsou založena na pilotní studii a je třeba je zopakovat na podstatně větším vzorku vysokoškolských studentů.

Výzkumníci nabírali studenty z obou univerzit, přičemž vyloučili jedince, kteří užívali léky na ADHD nebo jiné drogy. Po důkladných zdravotních prohlídkách se 13 studentů zúčastnilo dvou pětihodinových sezení ve Whiteově laboratoři na Brownově univerzitě a v nemocnici Memorial Hospital v Pawtucketu.

V dvojitě zaslepené studii, v níž výzkumníci ani účastníci nevědí, kdo dostává placebo a kdo studijní lék, dostal každý student při jednom sezení Adderall a při druhém placebo. To vědcům umožnilo sledovat účinky léku oproti placebu u jednotlivců i v celé skupině.

Vzhledem k důležitým a nečekaným výsledkům studie plánují Weyandt a White požádat o federální financování, aby mohli ve výzkumu pokračovat s větší skupinou zdravých vysokoškoláků.

Tento výzkum byl podpořen granty Rhode Island Neuroscience Collaborative, Brown (nyní Carney) Institute for Brain Science, George and Anne Ryan Institute for Neuroscience a Norman Prince Neurosciences Institute at Rhode Island Hospital a také divizemi v rámci National Institutes of Health a National Science Foundation.