The Conversation žádá děti, aby posílaly otázky, na které by chtěly znát odpověď od odborníka. Claire z Perthu chce vědět, odkud se berou kameny. Odborník na geologii jí to vysvětlí.

Ačkoli to zní podivně, horniny jsou tvořeny hvězdným prachem: prachem vyvrženým a vzniklým z explodujících hvězd.

Ve skutečnosti v našem koutě vesmíru plave mnoho hornin. Od opravdu jemného prachu až po oblázky, balvany a kameny velikosti domu, které mohou shořet na noční obloze a vytvořit meteory nebo „padající hvězdy“.

Měsíc a naše místní planety – Mars, Venuše a Merkur – jsou jen největšími kameny, které se vznášejí v naší části vesmíru. Všechny jsou tvořeny vesmírným prachem, který na sobě ulpěl během miliard let.

„Světlé“ horniny jsou na povrchu Země

Planeta Země je také hornina, ale od doby, kdy vznikla z prachu a malých kamínků, které se před 4,543 miliardami let roztříštily a slepily dohromady, se toho stalo tolik

Jak do sebe vesmírný prach narážel, aby vytvořil Zemi, rozžhavil se a roztavil. Země byla v té době rotující koulí žhavé lávy letící vesmírem.

V této roztavené lávové planetě se těžké kousky Země potopily a lehké zpěněné kousky se shromáždily na povrchu.

Podívali jste se někdy pozorně na sklenici mléčné kávy v kavárně? Tmavá těžká káva je na dně, zatímco světlé napěněné mléko sedí nahoře. No, naše planeta byla před miliardami let tak trochu jako tato káva.

Opravdu těžké horniny dnes nevidíme, protože se velmi brzy potopily hluboko do nitra planety. Horniny, které vidíme na povrchu, jsou jako zpěněné mléko! Byly lehké a stoupaly vzhůru. Pak, jak šel čas, se planeta ochladila a zmrzla, až se z ní stala pevná země, kterou máme nyní.

Vím, že většina hornin je těžká. Ale ve skutečnosti jsou některé skály – dokonce i ty opravdu velké, jako je Uluru – ve skutečnosti mnohem lehčí než skály, které se nacházejí v hlubinách Země.

Láva a desky

Tyto skály na povrchu Země se ve skutečnosti pohybují. Velké kusy o velikosti kontinentů (tzv. „desky“) o sebe vzájemně třesou, což může způsobovat zemětřesení. Některé z nich se tlačí pod jiné desky, zahřívají se a nakonec se roztaví. Vzniká tak další láva. Láva vyvěrá ze sopek, pak chladne a tvoří nové horniny.

Hory a drahokamy jsou také horniny

Hory vznikají tam, kde do sebe narážejí dvě desky. Horniny, které se dostanou mezi dvě zemské desky, se pod obrovským tlakem rozmačkají a zahřejí. Mohou tak vzniknout opravdu krásné skály. Někdy se v těchto horninách tvoří drahokamy a lidé se je snaží najít, aby z nich mohli vyrobit šperky.

Déšť a led rozbíjejí horniny v horách. Ty tvoří písek a bahno, které se vymývají a vytvářejí pláže, řeky a bažiny. Tento písek a bahno se mohou zahrabávat, mačkat a zahřívat, čímž se nakonec změní v horniny.

Horniny obsahují záznam historie naší planety: čím prošla a čeho je schopna. Teprve se v něm učíme číst.

Až tedy příště uvidíte skálu, zamyslete se, jaký neuvěřitelný příběh obsahuje.

Další vzdělávací zdroje o horninách najdete na ABC Education.

Ahoj, zvídavé děti! Máte otázku, kterou by vám rád zodpověděl odborník? Požádejte dospělého, aby vám ji poslal na adresu [email protected]. Nezapomeňte uvést své jméno, věk a město, ve kterém žijete. Všechny otázky jsou vítány – vážné, podivné i bláznivé!“

Alan Collins, profesor geologie na univerzitě v Adelaide. Tento článek byl přetištěn z časopisu The Conversation. Přečtěte si původní článek.
Obrázek 1: Fred Moore/flickr, CC BY-NC

.