„Budeš hrát Zaklínače 3?“ ptal se mě každý v uplynulém týdnu. Samozřejmě že budu. Hra sbírá hvězdné recenze a dokonce i několik perfektních hodnocení a CD Projekt Red patří do školy kvality Blizzardu/Valve/Rockstaru, kdy pokud si s něčím dávají na čas, je pravděpodobné, že to bude nadmíru fantastické, až to konečně vyjde.

A přesto je s hrami, jako je Zaklínač 3: Divoký hon, tak trochu problém „nepovedeného uvedení“. Ne ve smyslu, že nebude fungovat první den kvůli chybám při uvedení na trh, ale spíše v tom, že snaha spustit tak obrovskou hru se může těžko propracovat.

To je problém, který odlišuje hry od něčeho, jako je film. Je to, jako kdyby například takový Šílený Max: Fury Road dostával samé skvělé recenze (na Rotten Tomatoes má stále neuvěřitelných 98 %), ale místo toho, aby měl dvě hodiny jako většina filmů, měl jich dvanáct.

Chtěl bych ho ještě vidět? Určitě. Ale místo toho, abych si v sobotu večer odskočil do kina na večeři a představení, snažit se vymyslet, jak sledovat dvanáctihodinový film, by vyžadovalo plánování, úsilí. Věnujete tomu celý den, zásobíte se jídlem a pitím a pokusíte se to zvládnout na jedno posezení? Rozložíte si to na celý víkend a rozdělíte si to na čtyřhodinové noční kousky? Nebo si vezmete lepší část týdne a pokusíte se zvládnout jen dvě hodiny denně? Máte vůbec v týdnu dvanáct volných hodin, nebo vám to zabere celý měsíc?“

Zaklínač 3: Divoký hon má podle některých údajů 70 hodin. „Speed run“ je 25 a slyšel jsem, že některým trvalo překonat ji i 100 hodin. A samotný Projekt Red řekl, že je tam potenciálně 200 hodin hraní, pokud je lidé opravdu chtějí najít.

To není argument, že by dlouhé hry neměly existovat, zejména pokud jsou kvalitní. Ale chci se zabývat skutečností, jakou výzvu představuje i skvělá hra, pokud má 40, 70 nebo 200 hodin.

Jakkoli hráči tvrdí, že chtějí tyto epické, desítky hodin trvající herní zážitky, realita je jiná. I hry s deseti-, dvacetihodinovými kampaněmi se hrají do konce jen část času. Průmysl má problém s tím, že hráči ztrácejí zájem a nedotáhnou do konce mnoho her, někdy až v 90 % případů. Znovu se vrátím k Šílenému Maxovi, 12hodinovou Fury Road si můžete užít dokonce více než dvouhodinovou verzi, pokud je po celou dobu stejně kvalitní. Ale i kdyby tomu tak bylo, vyhlídka na dokončení takového diváckého zážitku může být psychicky i fyzicky vyčerpávající, nemluvě o tom, že je těžké ji vměstnat do svého rozvrhu.“

Zrovna teď se šum kolem Zaklínače 3 podobá loňskému uvedení hry Dragon Age: Inquisition, která jestli měla nějakou většinou odsouhlasenou GOTY, tak to byla právě ona. Často mi ale mluvení o něm přišlo k popukání, protože jsem po čtyřiceti hodinách hraní psal články o tom, že nejsem z některých aspektů hry nadšený, a hráči mi odpovídali: „Nemůžeš k tomu nic říct, dokud jsi neodehrál aspoň osmdesát.“

Draggon Age: Inquisition jsem nikdy nedohrál. Nerad patřím do té devadesátiprocentní statistiky těch, kteří si hru vezmou a pak se na ni vykašlou, a málokdy je to můj případ. Ale pokaždé, když se tak stalo, přispěla k tomu délka.“

Naštěstí existuje i protipól. Délka není jediným přispívajícím faktorem. Kdyby mě Dragon Age zaháčkoval stejně jako třeba Skyrim, klidně bych v něm mohl utopit 100 hodin a užít si každou minutu. Podle všeho, co jsem o Zaklínači 3 slyšel, je dost dobře možné, že hra je dostatečně dynamická na to, aby si takové nadšení udržela po celou dobu.

Ačkoli to opět není výzva k odstranění dlouhých her z trhu, myslím, že s tím, jak se průměrný věk hráče plazí stále výš, začne přitažlivost těchto 60-80-200hodinových eposů trochu klesat, bez ohledu na jejich kvalitu. Některé z nich budou pro dospělé hráče s prací na plný úvazek a rodinou prostě fyzicky nemožné, bez ohledu na to, jak moc by si je chtěli zahrát. Věnovat měsíc nebo více dokončení jedné hry může být dostatečným důvodem k jejímu úplnému vynechání, stejně jako dvanáctihodinový film může mnohé přimět zůstat o víkendu doma z kina, i když ho chtějí vidět.

Zdá se, že podobné debaty všichni nesnášejí a delší hra je téměř vždy považována za bezpochyby lepší vzhledem k metrice „hodiny hraní se rovnají hodnotě“, kterou mnozí ospravedlňují nákupy her. Já se k tomuto ideálu nutně nehlásí, ale uznávám, že z čistě matematického hlediska je lákavé zaplatit 60 dolarů za 70 hodin Zaklínače oproti 7 hodinám The Order.

Přesto je délka dvousečná zbraň. Tuším, že Zaklínač 3 bude stát za to, a rozhodně mu hodlám dát maximum. Ale bude to chtít pořádné plánování a pořádný kus léta.

Sledujte mě na Twitteru, na Facebooku a na Tumblru. Vyzvedněte si výtisk mého sci-fi románu Poslední exodus a jeho pokračování Vyhnaní pozemšťané spolu s mou knihou z Forbesu Fanboy Wars.

Níže se podívejte, kdy se Call of Duty možná vrátí do druhé světové války:

.