Cíl: Porovnat míru úmrtnosti ze všech příčin v různých stupních závažnosti hyperintenzit bílé hmoty (WMH).

Pacienti a metody: Mezi 26. říjnem 2010 a 5. říjnem 2017 bylo do probíhajícího registru Mayo Clinic Florida Familial Cerebrovascular Diseases Registry prospektivně zařazeno 1011 různých účastníků s cerebrovaskulárním onemocněním a bez něj. Pomocí T2 vážené magnetické rezonance mozku bylo u 455 účastníků provedeno hodnocení WMH pomocí Fazekasovy škály. Na základě závažnosti WMH bylo přiděleno Fazekasovo skóre hluboké WMH (FD) a periventrikulární WMH (FPV) (0-3 body). Kaplan-Meierovy analýzy přežití, Coxovy modely proporcionálních rizik a odhadnuté poměry rizik porovnávaly míru přežití v jednotlivých kategoriích FD a FPV. Fisherův přesný test a χ2 test hodnotily vztah kategoriálních proměnných a Kruskal-Wallisův test měřil vztah spojitých proměnných napříč kategoriemi FD a FPV. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti P<,05.

Výsledky: Během mediánu sledování 3,06 roku (rozmezí 0,00-6,96 roku) došlo k 96 úmrtím. Vyšší skóre FD odpovídalo vyšší pravděpodobnosti úmrtí (P<,001). Účastníci s FD skóre 3 měli 4,69krát (95% CI, 2,60-8,46) vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s účastníky s FD skóre 0. Účastníci s vyšším FPV skóre měli vyšší pravděpodobnost úmrtí (P<,001). Účastníci se skóre FPV 3 měli 7,04krát (95% CI, 3,39-14,62) vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s účastníky se skóre FPV 0. Po úpravě vysvětloval věk a výchozí funkční stav většinu rozdílů v přežití mezi jednotlivými skóre FD.

Závěr: V registru byly pozorovány souvislosti mezi úmrtností ze všech příčin v celém rozsahu závažnosti WMH. K pochopení klinického významu WMH v jiných klinických populacích je třeba provést další studie.