Co je X-Efficiency?

X-efektivnost označuje míru efektivnosti, kterou si firmy udržují v podmínkách nedokonalé konkurence. Efektivnost v tomto kontextu znamená, že firma získává maximum výstupů ze svých vstupů, včetně produktivity zaměstnanců a efektivnosti výroby. Na vysoce konkurenčním trhu jsou firmy nuceny být co nejefektivnější, aby si zajistily vysoké zisky a další existenci. To neplatí v situacích nedokonalé konkurence, jako je tomu v případě monopolu nebo duopolu.

Chápání X-efektivnosti

X-efektivnost poukazuje na iracionální jednání firem na trhu. Tradiční neoklasická ekonomie vycházela z předpokladu, že firmy jednají racionálně, což znamená, že maximalizují výrobu s co nejnižšími náklady – i když trhy nejsou efektivní. Harvey Leibenstein, harvardský profesor a ekonom, zpochybnil přesvědčení, že firmy jsou vždy racionální, a nazval tuto anomálii „X“ pro neznámou – neboli x-efektivnost. Při absenci skutečné konkurence jsou firmy tolerantnější k neefektivnosti svých operací. Koncept x-efektivity se používá k odhadu, o kolik efektivnější by firma byla ve více konkurenčním prostředí.

Harvey Leibenstein (1922-1994), narozený na Ukrajině, byl profesorem na Harvardově univerzitě, jehož hlavním přínosem – kromě x-efektivity a jejích různých aplikací na ekonomický rozvoj, vlastnická práva, podnikatele a byrokracii – byla teorie kritického minimálního úsilí, jejímž cílem bylo najít řešení, jak prolomit kruh chudoby v nerozvinutých zemích.

Při výpočtu x-efektivnosti se obvykle vybere datový bod, který představuje odvětví, a poté se modeluje pomocí regresní analýzy. Například banka může být posuzována podle celkových nákladů vydělených celkovými aktivy, aby se získal jeden datový bod pro firmu. Poté by se datové body pro všechny banky porovnaly pomocí regresní analýzy, aby se zjistilo, která z nich je nejvíce x-efektivní a kam spadá většina z nich. Tuto analýzu lze provést pro konkrétní zemi, aby se zjistilo, jak x-efektivní jsou určitá odvětví, nebo přeshraničně pro určité odvětví, aby se zjistily regionální a jurisdikční rozdíly.

Historie x-efektivnosti

Leibenstein navrhl koncept x-efektivnosti v článku „Allocative Efficiency vs. ‚X-Efficiency'“ z roku 1966, který vyšel v časopise The American Economic Review. Alokační efektivnost je taková efektivnost, kdy se mezní náklady společnosti rovnají ceně a může se vyskytnout, pokud je v daném odvětví velmi vysoká konkurence. Před rokem 1966 se ekonomové domnívali, že firmy jsou efektivní s výjimkou okolností alokační efektivnosti. Leibenstein zavedl lidský prvek, podle kterého mohou existovat faktory přičitatelné managementu nebo pracovníkům, které nemaximalizují výrobu nebo nedosahují nejnižších možných nákladů ve výrobě.

V souhrnné části článku Leibenstein tvrdil, že „mikroekonomická teorie se zaměřuje na alokační efektivnost s vyloučením jiných typů efektivnosti, které jsou v mnoha případech mnohem významnější. Kromě toho je zlepšení ‚nealokativní efektivnosti‘ důležitým aspektem procesu růstu“. Leibenstein dospěl k závěru, že teorie firmy nezávisí na minimalizaci nákladů; jednotkové náklady jsou spíše ovlivněny x-efektivností, která zase „závisí na míře konkurenčního tlaku, jakož i na dalších motivačních faktorech.“

V extrémním případě tržní struktury – monopolu – Leibenstein pozoroval menší úsilí pracovníků. Jinými slovy, při absenci konkurence je menší snaha pracovníků a managementu maximalizovat výrobu a konkurovat si. Na druhou stranu, když byly konkurenční tlaky vysoké, pracovníci vynakládali větší úsilí. Leibenstein tvrdil, že firma a její způsoby tvorby zisku mohou mnohem více získat zvýšením x-efektivnosti namísto alokační efektivnosti.

Teorie x-efektivnosti byla v době svého zavedení kontroverzní, protože byla v rozporu s předpokladem maximalizace užitku, což je v ekonomické teorii uznávaný axiom. Užitek je v podstatě užitek nebo uspokojení z určitého chování, například ze spotřeby výrobku.

Před Leibensteinem se věřilo, že společnosti vždy maximalizují zisk racionálním způsobem, pokud neexistuje extrémní konkurence. X-efektivnost předpokládala, že mohou existovat různé úrovně stupňů efektivnosti, s nimiž mohou společnosti pracovat. Firmy s malou motivací nebo bez konkurence by mohly vést k X-neefektivitě – to znamená, že se rozhodnou nemaximalizovat zisk, protože je malá motivace k dosažení maximálního užitku. Někteří ekonomové však tvrdí, že koncept x-efektivnosti je pouze dodržováním kompromisu mezi úsilím a volným časem pracovníků maximalizujícím užitek. Empirické důkazy pro teorii x-efektivity jsou smíšené.

X-efektivita vs. X-neefektivita

X-efektivita a x-neefektivita jsou stejný ekonomický koncept. X-efektivnost měří, jak blízko optimální efektivnosti firma působí na daném trhu. Například firma může mít x-efektivnost 0,85, což znamená, že pracuje s 85 % optimální efektivnosti. To by bylo považováno za velmi vysokou efektivnost na trhu s výraznou vládní kontrolou a státními podniky. X-neefektivnost je stejné měření, ale důraz je kladen na rozdíl mezi současnou efektivností a potenciálem. Státní podnik na stejném trhu jako předchozí společnost může mít ukazatel x-efektivnosti 0,35, což znamená, že pracuje pouze s 35 % své optimální efektivnosti. V tomto případě může být podnik označován jako x-neefektivní, aby se upozornilo na velkou mezeru, i když se stále měří x-efektivnost.

.