Příspěvky k novozélandské literatuře a kultuřeEdit

Většinu Ihimerova díla tvoří povídky nebo romány. Je autorem značného počtu povídek, z nichž nejvýznamnější jsou díla jako Yellow Brick Road, Tangi, Pounamu, Pounamu a The Whale Rider, podle něhož byl natočen stejnojmenný film. Jeho příběhy zpravidla zobrazují maorskou kulturu na současném Novém Zélandu. Jeho díla se často zaměřují na problémy současné maorské společnosti.

V roce 1995 Ihimaera vydal knihu Nights in the Gardens of Spain, částečně autobiografické dílo o coming outu ženatého otce dvou dcer. Hlavní postavou knihy byl Pākehā (Evropan), což byl Ihimaerův způsob, jak poněkud utajit své osobní zkušenosti. Sám k sobě se přiznal v roce 1984 a dílo začal psát, ale z citlivosti ke svým dcerám ho tehdy nedokončil a nevydal. Noc ve španělských zahradách byla zfilmována v roce 2010 (režie: KatieI Wolfe – délka 76 minut s Calvinem Tuteao v hlavní roli „Kawy“) se změnami oproti knize, kdy se ústřední postava stala Māori místo Pākehā, aby více odrážela Ihimaerův život. V článku v The Sunday Star Times byl Ihimaera citován, jak říká, že tato změna „byla pro mě docela šok, protože jsem se vždycky snažil skrývat, říkat, že je to kniha, která by mohla být o ‚everymanovi‘, že to není specifický příběh. Takže je to (film) vlastně blíž pravdě, než bych si chtěl připustit.“

Ihimaera je také příležitostným básníkem. Jeho báseň „O numi tutelar“ byla recitována při mimořádně významné příležitosti, totiž při svítání, kdy Britské muzeum otevřelo dlouho očekávanou „maorskou“ výstavu. Ihimaera na to odkazuje v epigrafu básně psaném kurzívou: „V Britském muzeu, Londýn, 25. června 1998“. Ačkoli se báseň zabývá spoluvinou Britského muzea v koloniální sféře projektu Albionského impéria, Ihimaera nakonec hlásá přednosti muzea jako prostředku kulturní výměny a revitalizace: „Jsme mágové, neseme dary / a náš úsvit přichází“. Podtext básně naznačuje vypravěčův boj při vyrovnávání se s homosexualitou. Do toho jsou zapletena rezidua kolonialismu, přičemž „Britannia“ je přetvořena na „Victoria Imperatrix“, což naznačuje dědictví imperiální nadvlády. Toto obratné zacházení s jazykem, které se projevuje v celé básni, je patrné i v názvu. „O numi tutelar“ se opírá o árii „O nume tutelar“ ze Spontiniho opery La vestale. „Nume“ znamená v italštině „(bůh)“ a „numi“ je množné číslo tohoto slova. Odtud pochází výzva na konci básně: „Dávejte pozor, ó bohové všech ostatních světů, numi tutelar“. Numi je také maorské slovo, které se překládá jako „ohnout“ nebo „složit“. Zde se italština a maorština spojují, přičemž Ihimaera uplatňuje pluralitu jazyka a ohýbá jej ke svému účelu. Poslední slovo v názvu básně, Tutelar, z latinského tutelaris, označuje strážce nebo ochránce. Báseň dále ukazuje, že správně použitý jazyk může být v roli tutora nepostradatelný.

Literární vědec a emeritní profesor Otagské univerzity Alistair Fox v knize The Ship of Dreams: (2008) věnuje čtyři z jedenácti kapitol knihy Ihimaerově tvorbě, čímž poukazuje na jeho význam v kontextu novozélandské literatury. Fox popisuje jeho epický román Matriarcha jako „jeden z hlavních a nejvýmluvnějších ‚monumentů‘ kulturních dějin Nového Zélandu na konci dvacátého století, pokud jde o situaci Maorů v této postkoloniální společnosti“ a konstatuje, že Ihimaera „zůstal v nebývalé míře v čele maorského umění a literatury s působivou tvorbou v celé řadě žánrů.“

Obvinění z plagiátorstvíRedakce

V roce 2009 zjistila recenzentka knih Jolisa Gracewoodová, že v Ihimerově historickém románu The Trowenna Sea, díle o raných dějinách Tasmánie, byly bez uznání použity krátké pasáže z jiných autorů, zejména z historických pramenů. Když byl Ihimaera konfrontován časopisem The Listener s tímto důkazem, omluvil se za neuvedení těchto pasáží, prohlásil, že to bylo neúmyslné a nedbalé, a poukázal na mnoho stránek jiných zdrojů, které uvedl. Aucklandská univerzita incident prošetřila a rozhodla, že Ihimaerovo jednání nepředstavuje pochybení při výzkumu, protože se nezdá, že by šlo o úmyslné jednání, a Ihimaera se omluvil. Ihimaera stáhl knihu z veřejného prodeje a sám zakoupil zbývající zásoby. Revidované vydání s úplnějšími poděkováními, původně plánované na rok 2010, bylo mezitím zrušeno.