Abolition

V roce 1828, když pracoval pro National Philanthropist, se Garrison setkal s Benjaminem Lundym. Tento protiotrokářský redaktor časopisu Genius of Emancipation upozornil Garrisona na věc zrušení otroctví. Když Lundy nabídl Garrisonovi místo redaktora v časopise Genius of Emancipation ve Vermontu, Garrison nabídku nadšeně přijal. Tato práce znamenala Garrisonovo zasvěcení do abolicionistického hnutí.

V době, kdy mu bylo 25 let, vstoupil Garrison do Americké kolonizační společnosti. Společnost zastávala názor, že černoši by se měli přestěhovat na západní pobřeží Afriky. Garrison zpočátku věřil, že cílem společnosti je podporovat svobodu a blahobyt černochů. Garrison se však rozčaroval, když brzy zjistil, že jejich skutečným cílem je minimalizovat počet svobodných zotročených lidí ve Spojených státech. Garrisonovi bylo jasné, že tato strategie slouží pouze k další podpoře mechanismu otroctví.

„The Liberator“

V roce 1830 se Garrison odtrhl od Americké kolonizační společnosti a založil vlastní abolicionistický list, který nazval The Liberator. Heslo listu The Liberator, které vyšlo v jeho prvním čísle, znělo: „Naše země je svět – naši krajané jsou lidstvo“. The Liberator se zpočátku zasloužil o vybudování Garrisonovy pověsti abolicionisty.

Garrison si brzy uvědomil, že abolicionistické hnutí je třeba lépe organizovat. V roce 1832 pomohl založit Novoanglickou společnost proti otroctví. Po krátké cestě do Anglie v roce 1833 Garrison založil Americkou společnost proti otroctví (American Anti-Slavery Society), celonárodní organizaci, jejímž cílem bylo dosáhnout zrušení otroctví. Garrisonova neochota podnikat politické kroky (namísto pouhého psaní či mluvení o věci zrušení otroctví) však způsobila, že mnoho jeho příznivců postupně pacifistu opustilo. Garrison nechtěně způsobil rozkol mezi členy Americké společnosti proti otroctví. Do roku 1840 založili přeběhlíci vlastní konkurenční organizaci nazvanou Americká zahraniční a protiotrokářská společnost.

V roce 1841 došlo mezi členy abolicionistického hnutí k ještě většímu rozkolu. Zatímco mnozí abolicionisté byli pro Unii, Garrison, který považoval ústavu za podporující otroctví, se domníval, že Unie by měla být rozpuštěna. Tvrdil, že svobodné a zotročené státy by měly být ve skutečnosti odděleny. Garrison byl ostře proti anexi Texasu a důrazně protestoval proti mexicko-americké válce. V srpnu 1847 Garrison a dříve zotročený Frederick Douglass pronesli v Alleghenies sérii 40 protiunijních projevů.

Rok 1854 se ukázal být klíčovým rokem aboličního hnutí. Kansas-Nebraska Act založil teritoria Kansas a Nebraska a zrušil Missourský kompromis z roku 1820, který po předchozích 30 let reguloval rozšiřování otroctví. Osadníci v těchto oblastech si mohli prostřednictvím lidové suverenity zvolit, zda zde otroctví povolí, či nikoli. Plán, který Garrison považoval za „prázdnou dohodu pro Sever“, se zvrtl, když se do Kansasu nahrnuli jak zastánci otroctví, tak abolicionisté, aby tam mohli hlasovat o osudu otroctví. Nepřátelství vedlo ke korupci vlády a násilí. Události spojené s rozhodnutím ve věci Dreda Scotta z roku 1857 dále zvýšily napětí mezi zastánci a odpůrci otroctví, protože stanovily, že Kongres nemá pravomoc zakázat otroctví na federálních územích. Nejenže černochy nechránila ústava, ale podle ní se nikdy nemohli stát občany USA.

V roce 1861, kdy vypukla americká občanská válka, Garrison pokračoval v kritice americké ústavy v časopise The Liberator, což byl postup odporu, který Garrison praktikoval již téměř 20 let. Pro některé bylo pochopitelně překvapením, když pacifista svou publicistikou podporoval také Abrahama Lincolna a jeho válečnou politiku, a to ještě před vyhlášením proklamace o osvobození v září 1862.

Když se občanská válka v roce 1865 chýlila ke konci, Garrison se konečně dočkal naplnění svého snu: Díky 13. dodatku bylo otroctví postaveno mimo zákon na celém území Spojených států – jak na Severu, tak na Jihu.