William Cullen (1710-1790) byl skotský lékař, chemik a zemědělec. Je také znám jako „ústřední postava skotského osvícenství“, jeden z nejvýznamnějších profesorů edinburské lékařské fakulty a průkopník umělého chlazení.

William Cullen se narodil v Hamiltonu v Lanarkshiru z otce Williama Cullena – právníka a matky Elizabeth Robertonové z Whistlebury. Jeho první školou bylo Hamiltonské staré gymnázium (Old Grammar School of Hamilton), po jehož absolvování, když mu bylo 16 let, zahájil studium všeobecných uměleckých oborů na univerzitě v Glasgow. Učil se u Johna Paisleyho, glasgowského lékárníka, který ho zdokonalil v medicíně, načež Cullen strávil rok jako chirurg na obchodní lodi obchodující mezi Londýnem a Západní Indií. Po návratu pracoval dva roky jako asistent lékárníka u pana Murraye z Henrietta Street v Londýně. Poté se v roce 1732 vrátil do Skotska a otevřel si všeobecnou lékařskou praxi ve farnosti Shotts v Lanarkshire. V letech 1734 až 1736 pokračuje ve studiu medicíny na univerzitě v Edinburghu. Zde se začíná zajímat o chemii a je také jedním ze zakladatelů Královské lékařské společnosti. V roce 1736 pokračuje ve své lékařské praxi v Hamiltonu a v roce 1740 mu Glasgowská univerzita uděluje titul doktora medicíny. Cullen se v roce 1741 ožení a stává se běžným lékařským ošetřovatelem Jamese Douglase, 5. vévody z Hamiltonu, jeho rodiny a jeho dobytka až do vévodovy smrti v roce 1744, kdy se stěhuje do Glasgow. Tam přednášel pro univerzitu fyziologii, botaniku, medicínu a chemii, kde se stal úspěšným a velmi oblíbeným učitelem díky svým velkým schopnostem, nadšení a používání praktických ukázek, a zároveň si ponechal svou lékařskou praxi. V roce 1747 mu byla udělena první samostatná přednášková pozice v Británii v oboru chemie a byl zvolen prezidentem lékařské a chirurgické fakulty v Glasgow. Cullen se stal profesorem lékařské praxe na univerzitě v Glasgow, ale nadále přednášel chemii.

V roce 1755 lord Kames udělil Williamu Cullenovi místo profesora chemie a medicíny na univerzitě v Edinburghu. Ten zde v roce 1756 poprvé veřejně předvedl zdokumentovanou demonstraci umělého chlazení. Pomocí vývěvy vytvořil částečné vakuum v nádobě s diethyletherem. Tím snížil její bod varu a diethylether se vyvařil. Tato reakce absorbovala teplo z okolí. Tento efekt dokonce vytvořil malé množství ledu, ale proces ještě nebyl praktický a nedal se komerčně využít. Byl to však začátek a od něj se odvíjejí všechny další pokusy a nápady.

Cullen v roce 1757 pokračuje v přednáškách o klinické medicíně v edinburské královské nemocnici. V roce 1766 se ujímá křesla profesora lékařských ústavů a vzdává se vlasně chemie. V témže roce kandiduje na profesuru lékařské praxe, ale neuspěl. S Johnem Gregorym, úspěšným kandidátem, se brzy dohodli, že oba budou střídavě přednášet teorii a praxi medicíny, což činili až do Gregoriho smrti v roce 1773. Poté se Cullen ujímá obou kurzů a vede je až do několika měsíců před svou smrtí 5. února 1790.

.