William DeVries (nar. 1943) provedl první transplantaci umělého srdce u lidského pacienta.

Doktor William DeVries a jeho chirurgický tým z Lékařského centra Univerzity v Utahu se 2. prosince 1982 zapsali do historie medicíny a na titulní stránky novin, když nahradili nemocné srdce Barneyho Clarka přístrojem Jarvik-7, prvním trvalým umělým srdcem, které kdy bylo použito u lidského pacienta. DeVries byl jediným chirurgem, kterému federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil implantovat umělé srdce člověku.

Osudná přednáška

William DeVries byl synem lékaře a zdravotní sestry. Jeho ovdovělá matka se znovu provdala a vychovávala ho v Ogdenu ve státě Utah. Mladý DeVries měl brzy mechanické sklony a vynikal ve sportu i ve studiu. Během prvního roku studia medicíny na University of Utah College of Medicine navštívil přednášku Dr. Willema Kolffa, průkopníka biomedicínského inženýrství, narozeného v Nizozemsku. Kolffova práce ho zaujala a DeVries ho požádal o místo ve svém výzkumném týmu. Když se DeVries představil, Kolff odpověděl: „To je dobré holandské jméno. Jste přijat!“ Při své práci pro Kolffa DeVries provedl experimentální operaci na prvních zvířecích příjemcích umělého srdce. DeVries odešel z Utahu na stáž a rezidenturu v oboru kardiovaskulární chirurgie na Duke University, ale v roce 1979 se vrátil do Kolffova týmu.

Jarvik-7

Když se DeVries vrátil do týmu, začal používat návrh mechanického srdce Dr. Roberta K. Jarvika. Jarvik-7 nahrazoval srdeční komory lidského srdce. Jeho čerpací činnost zajišťoval stlačený vzduch z elektrické jednotky umístěné mimo tělo pacienta. Po mnoha pokusech s implantací mechanismu do zvířat zahájil DeVries dlouhý a náročný proces získávání povolení požadovaného FDA k implantaci srdce do lidského pacienta. Po schválení FDA v roce 1982 začala šestičlenná komise při Lékařském centru Univerzity v Utahu přezkoumávat pacienty se srdcem. Rozhodnutí DeVriese, dvou kardiologů, psychiatra, zdravotní sestry a sociálního pracovníka muselo být jednomyslné. Prvním pacientem, kterého vybrali, byl jednašedesátiletý Barney Clark. Po sérii zdravotních komplikací, které pozorně sledovala média, Clark zemřel 112 dní po operaci umělého srdce.

Inovační terapie, nebo tvrdý experiment?

Mnoho lidí vyjádřilo filozofické, náboženské a praktické námitky proti programu umělého srdce. DeVries cítil, že tyto zpomalují jeho práci v Utahu, a proto odešel z funkce na nové místo. K druhé implantaci přístroje došlo na DeVriesově novém působišti v Humana Human Heart Institute International v Louisville ve státě Kentucky. DeVriesovi pacienti v Humaně také utrpěli komplikace, o nichž široce informovala média. DeVries a institut Humana byli kritizováni za snahu o publicitu. Časopis Life v článku o druhém DeVriesově pacientovi, který po implantaci utrpěl několik mozkových příhod, hovořil o „show Billa Schroedera“. Poté, co kritici začali implantát obviňovat, že nahrazuje mechanické srdeční onemocnění lidským, se zdálo, že DeVries toto dilema připouští, když řekl: „Lidé se vždy dívají na umělé srdce jako na inovativní terapii. Ale druhá část je tvrdý experiment. Můžete vyměnit jeden soubor komplikací za jiný.“

Neobvyklá smuteční řeč

Lékaři se obvykle nezúčastňují pohřbů svých pacientů kvůli nepsanému kodexu o zachování profesionálního odstupu, ale DeVries se zúčastnil pohřbů několika svých pacientů, včetně Barneyho Clarka a Murrayho Haydona. Na žádost vdovy pronesl DeVries smuteční řeč na pohřbu Billa Schroedera. Do března 1987 bylo různými chirurgy v různých částech světa umírajícím pacientům implantováno čtyřicet devět srdcí Jarvik-7 jako dočasný most k transplantaci. V lednu 1988 byl DeVries blízko provedení páté transplantace umělého srdce, když se pro pacienta našlo lidské dárcovské srdce. V lednu 1990 FDA stáhla schválení Jarviku-7, čímž tento inovativní program skončil.

Další literatura

The Schroeder Family with Martha Barnette, The Bill Schroeder Story (New York: Morrow, 1987).

Jeff Wheelright, Donna E. Haupt a William Strode, „Bill’s Heart; the Troubling Story Behind a Historic Experiment,“ Life (May 1985): 33+. □