VZPOMÍNKOVÝ FILM: „ČARODĚJ ZE ZEMĚ OZ“ (1939)
Než se do toho pustím, chtěl bych zmínit, že „Vzpomínkový film“ bude seriál o filmech, které od svého vzniku dosáhly významného kulturního, historického nebo estetického výročí. Články budou obsahovat nástin děje filmu, režiséra, herecké obsazení, kompilaci drobností, různé fotografie, trailer k filmu, kritické přijetí a další. Začněme tedy:
Jsme zde u příležitosti oslav 80. výročí natočení filmu Victora Fleminga „Čaroděj ze země Oz“. Pojďme se na film podívat zevnitř:
PŘEHLED DĚJE:
Dívku a jejího psa odnese tornádo z farmy v Kansasu do kouzelné země Oz a spolu s novými přáteli se vydává na výpravu za Čarodějem, který jí může pomoci vrátit se domů do Kansasu a pomoci i jejím přátelům.
STUDIO:
Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
REŽISÉR:
Victor Fleming
KAST:
- Judy Garland … Dorothy Gale
- Frank Morgan … Profesor Marvel / Čaroděj ze země Oz / Strážce brány / Kočí / Strážce
- Ray Bolger … „Hunk“ / Scarecrow
- Jack Haley … „Hickory“ / Tin Man
- Bert Lahr … „Zeke“ / Cowardly Lion
- Billie Burke … Dobrá čarodějnice Glinda
- Margaret Hamiltonová … slečna Almira Gulchová / Zlá čarodějnice ze Západu
- Clara Blandicková … teta Em
- Charley Grapewin … Strýček Henry
- Pat Walshe … Okřídlený opičí král
- Terry … Toto
- Zpívající trpaslíci … The Munchkins
ŽÁNR(y):
Dobrodružný | Rodinný | Fantasy | Muzikál
TAGLINE:
Vydáváme se za čarodějem, úžasným !
Film je známý jako věčný kvintesenciální rodinný fantasy muzikál, který je bezesporu nejoblíbenějším a nejslavnějším dětským filmem všech dob, který je neodmyslitelnou součástí popkultury, protože je stejně sáhodlouze alegorický jako kterékoli Shakespearovo dílo, když jednoduše obnažuje prvotní emoce, odhaluje naše dětské úzkosti z opuštěnosti a bezvýchodnosti a přináší vhled do napětí mezi nuceným pohodlím domova a nespoutanými hrůzami z neznáma, které poznamenávají celý náš dospělý život. Režisér Victor Fleming skvěle a současně předvádí pravé staromódní vyprávění příběhu s dalším průkopnickým vizuálním uměním a technologickou vynalézavostí, přičemž využívá konglomerátní směsici střevní houževnatosti a vynalézavosti hollywoodských talentů, aby vytvořil nitky jedinečných a autentických složek, o které se v kinematografii (v té době) ještě nikdo nepokusil, který je ukotven nestárnoucím hereckým obsazením v čele s Judy Garlandovou v tomto určujícím pocitu úžasu a strachu, pohádce plné rozkoší a hrůzy a vábení vnějšku a pohodlí domova v ideální filmové klasice. Film vychází z románu L. Franka Bauma „Podivuhodný čaroděj ze země Oz“, zpočátku zaujal značným ohlasem, pomineme-li některé kritické připomínky, jeho status však stále roste, neboť je všeobecně považován za jeden z nejlepších filmů v dějinách kinematografie a stal se ikonou americké popkultury.
Tady jsou některé z kritických ohlasů na film v průběhu let:
Roger Ebert z Chicago Sun-Times říká: „‚Čaroděj ze země Oz‘ má nádherný povrch komedie a hudby, speciálních efektů a vzrušení, ale my se na něj díváme i po šesti desetiletích, protože jeho základní příběh proniká přímo k nejhlubším nejistotám dětství, rozvíjí je a pak uklidňuje. Jako dospělí ho milujeme, protože nám připomíná cestu, kterou jsme podnikli.“
Peter Stack ze San Francisco Chronicle říká: „Toto úžasné filmové skotačení vypadá na velkém plátně kouzelně: barvy jsou piknikem pro oči, detaily se rýsují tak jasně, že si na ně můžete prakticky sáhnout, a u filmu, který už je větší než život, je cítit, že je větší než život – tento pravděpodobně největší ze všech hraných rodinných filmů.“
Otis Ferguson z The New Republic říká: „Příběh má samozřejmě několik krásných a divokých nápadů, ale snímek neví, co s nimi, kromě toho, že je ve všem bolestně doslovný a propracovaný… nelze očekávat, že by měl také smysl pro humor – a co se týče lehkého nádechu fantazie, ten váží jako kilo ovocného koláče nasáklého vodou.“
Claudia Puig z USA Today říká: „Rubínové střevíčky se třpytí s nedostižným leskem, klikatá cihlová cesta vypadá nesrovnatelně žlutě a Smaragdové město září stále lákavěji zeleně – spojení staromódního, klasického vyprávění s nejmodernější technologií je nepopiratelně úchvatné.“
Whittaker Chambers z časopisu TIME říká: „‚Čaroděj ze země Oz‘ by měl vyřešit starý hollywoodský spor: zda lze fantazii na plátně prezentovat stejně úspěšně pomocí lidských herců jako pomocí kreslených filmů. Může. Pokud se ‚Čaroděj ze země Oz‘ bude držet rozmarů a kouzel, bude se vznášet ve stejně vzácné atmosféře okouzlení, jakou se vyznačovala ‚Sněhurka a sedm trpaslíků‘ Walta Disneyho.'“
Jak je patrné z kritických reakcí, film byl původně velmi chválen, ale neobešel se bez odsudků ze strany několika kritiků, kteří tvrdili, že Garlandová je pro svou roli poněkud příliš stará, zatímco někteří měli dále za to, že film nemá ani stopu představivosti, dobrého vkusu nebo nápaditosti, přesto se postupem času stal kulturním filmovým prubířským kamenem. Fleming a spolu se spojením tvůrčích sil vytvořili podívanou, která se proměnila ve filmově magickou podívanou, jež se skládá z oslnivě skvělého využití Technicoloru, fantasmagorického vyprávění, vaudevillové choreografie, nakažlivých hudebních kompozic, nezapomenutelných charakterů postav, pronikavých filozofických komentářů a všech prostředků umělecké fotografie – včetně realisticky propracovaného tornáda. Je to óda na sílu přátelství a představivosti, která se pohybuje na šťastné hranici mezi rozmarností a přetvářkou, jež je podpořena schopným a bystrým hereckým ansámblem vedeným Garlandem v tomto vířivém zázračném díle, které je vizuálně příjemným, živě rezonujícím a okouzlujícím, věčným filmovým klenotem. Ale rozhodnutí nechám na vás…