Cíl: Zhodnotit výukové diktum „vítr, voda, rána, chůze“ v moderním chirurgickém prostředí.

Návrh: Retrospektivní kohortová studie.

Nastavení: Nemocnice zapojené do programu American College of Surgeons National Surgical Quality Improvement Program.

Účastníci: Pro zařazení do studie jsme identifikovali 11 137 pacientů zařazených do souboru American College of Surgeons National Surgical Quality Improvement Program Participant Use File (2011), kteří byli starší 18 let, podstoupili všeobecný chirurgický zákrok a u kterých se vyskytla pooperační pneumonie (PNA, „wind“), infekce močových cest (UTI, „water“), infekce v místě operace (SSI, „wound“) nebo žilní tromboembolická příhoda (VTE, „walk“). Pacienti byli vyřazeni, pokud měli infekci přítomnou v době operace nebo u nich chyběly informace o době diagnózy.

Výsledky: Medián dne diagnózy se významně lišil podle typu výskytu (medián dne PNA = 5, UTI = 8, SSI = 11 a VTE = 9, p < 0,001). Pořadí výskytů diagnostikovaných před propuštěním (medián dne PNA = 4, UTI = 5, SSI = 7 a VTE = 5) se lišilo od pořadí výskytů diagnostikovaných po propuštění (medián dne PNA = 10, UTI = 14, SSI = 14 a VTE = 14). V rámci podskupin před propuštěním a po propuštění se medián dne diagnózy nadále významně lišil podle typu výskytu (všechny p’s < 0,001).

Závěry: Diktát by se měl učit jako: „vítr, voda, chůze, rána“, aby odrážel načasování a průběh diagnózy PNA, UTI, VTE a SSI. Diktát neodrážel načasování ani posloupnost výskytu v kohortě diagnostikované po propuštění. Školitelé musí naučit účastníky školení používat diktát ve vhodném prostředí pacienta. S tím, jak se mění chirurgická péče, musíme i nadále přehodnocovat naše edukační perly, abychom zajistili, že budou odrážet moderní realitu.