V roce 1963 napsal průkopník v oblasti kreativity Frank Barron, že „tvůrčí génius… je primitivnější i kultivovanější, destruktivnější i konstruktivnější, občas šílenější a přesto neoblomně příčetnější než průměrný člověk.“

Jeho rozporuplná tvrzení, která si během své kariéry vytvořil převážně na základě osobnostních testů a rozhovorů s kreativními jedinci, byla nejen odvážná – mohou se ukázat jako ověřitelně pravdivá.

Výzkumníci z Yaleova centra pro emoční inteligenci nedávno převzali Barronovy myšlenky, k nimž dospěl ještě před rozvojem empirických metod, které jsou dnes mezi sociology standardem, a našli způsoby, jak je měřit a kvantifikovat.

V nové studii publikované v časopise Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts si vědci dali za cíl zjistit, zda mají umělci více psychologických slabin a více psychologických předností než lidé, kteří pracují v netvůrčích oborech.

Prováděli průzkum u 309 umělců působících na fakultách nejlepších amerických uměleckých škol a u podobně velkého vzorku pracovníků, kteří neměli žádné vzdělání v oblasti umění. Obě skupiny byly dotazovány na své „bláznivé“ stránky (nebo v aktualizované hantýrce „psychologické zranitelnosti“), které byly definovány jako míra stresu, úzkosti a deprese, kterou zažívají ve svém každodenním životě. Subjekty byly rovněž dotazovány na své „zdravější“ stránky (tzv. „psychologické zdroje“), které zahrnují řadu charakteristik, jako je sebepřijetí, osobní růst, pozitivní vztahy, autonomie, naděje a odolnost ega.

Výsledky ukazují, že umělci se umístili mírně výše v ukazatelích stresu a úzkosti, ale také v ukazatelích naděje, odolnosti ega a psychické pohody.

Jinými slovy, umělci byli zároveň „šílenější“ i „příčetnější“ než neumělci, jak to formuloval Barron. (Umělci se nijak nelišili v hodnocení deprese a měli vyšší hodnocení ve všech pozitivních kategoriích kromě kategorie „zvládnutí prostředí“, která udává, do jaké míry mají lidé pocit kontroly nad svými životními okolnostmi.“

Podle studie je klíčový vztah mezi psychickými silnými stránkami a psychickými slabostmi: Většinou platí, že jedinci, kteří mají více slabých stránek, mají také méně zdrojů. „Dává smysl, že pokud lidé zažívají více příznaků stresu, úzkosti nebo deprese, je méně pravděpodobné, že budou mít naději nebo budou v psychické pohodě,“ píše spoluautorka studie Zorana Ivcevic Pringle. Pouze asi 10 procent lidí má vyšší míru obojího. A právě tato interakce na mírné úrovni má tendenci předpovídat tvůrčí úspěchy.

Studie výslovně neodpovídá na otázku, proč tato souhra zranitelností a zdrojů koreluje s vyšší kreativitou. Navrhuje však jednu domněnku: stres a duševní onemocnění mohou být „diverzifikujícími zkušenostmi“.

„Psychické zranitelnosti dávají lidem jinou perspektivu,“ uvedla Ivcevic Pringleová v e-mailu pro Artnet News, „možná perspektivu pochopení utrpení nebo znalost širšího spektra lidských zkušeností.“

Aby však tyto zkušenosti zároveň zvyšovaly kreativitu, musí mít lidé také silné stránky, „které jim umožní reagovat na výzvy dané okolnostmi,“ píší vědci. Takže stručně řečeno, trocha nepřízně osudu může znamenat dlouhou cestu – ale jen pokud vás při tom nezlomí.

Sledujte Artnet News na Facebooku:

Chcete si udržet náskok před světem umění? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte aktuální zprávy, rozhovory otevírající oči a pronikavé kritické názory, které posouvají konverzaci kupředu.