Výlet do místní drogerie přiměl posluchače Paula Fuligniho k zamyšlení, proč jsou žiletky tak drahé, že jsou nyní často v uzamčených kontejnerech nebo za pultem v drogerii.

Ukázalo se, že o cenách žiletek a břitů hodně lidí přemýšlelo. Byly o tom napsány desítky akademických prací a každý dobrý student MBA se tím zabýval.

„Bývá to nazýváno ‚cenotvorba žiletek a břitů‘ nebo ‚dvoudílný tarif‘,“ říká Richard Schmalensee, emeritní profesor ekonomie a managementu na MIT a autor vlastní práce o cenotvorbě žiletek.

Společnosti lákají zákazníky levným, možná dokonce podnákladovým produktem (jako je rukojeť holicího strojku) a poté si účtují vyšší cenu souvisejícího zboží (jako jsou náplňové břity). Podle Schmalenseeho je to způsob, jak si zákazníky připoutat k produktové řadě, ale také způsob, jak účtovat vyšší ceny zákazníkům, kteří výrobek používají častěji.

„Člověk, který používá novou žiletku každý den, to je člověk, který si cení důkladného oholení, a to je člověk, o kterém jako výrobce vím, že by zaplatil vysokou cenu,“ říká. „A já jim tu vysokou cenu rád naúčtuji.“

Model holicích strojků a čepelí využívá řada dalších výrobků:

Je tu však ještě jeden důvod, proč jsou žiletky tak drahé.

„Vyrobit žiletky je opravdu, ale opravdu složité,“ říká Jeff Raider, spoluzakladatel společnosti Harry’s, která prodává produkty na holení přímo zákazníkům prostřednictvím svých webových stránek.

Raider říká, že než založil společnost Harry’s, netušil, jak složitá bude výroba žiletek a že na světě existuje jen několik společností, které žiletky vyrábějí. Nakonec koupil německou továrnu, aby získal čepele a kvalitu, kterou chtěl.

„Začíná to vlastně nákupem opravdu kvalitní žiletkové oceli,“ vysvětluje Raider. „Ocel musíte brousit tak, aby byla na špičce velmi ostrá a ve spodní části velmi pevná. To jí dává stabilitu i opravdu ostrý řezný povrch.“

Kombinace pevnosti a přesnosti minimalizuje riziko pořezání nebo popálení břitvou.

Kov se pak zahřívá a chladí, „čímž se vlastně mění molekulární složení oceli,“ říká Raider. Poté se brousí pod „specifickými úhly, které jsou vlastní výrobci žiletek, ve strojích, které si výrobci skutečně vyrábějí sami.“

Protože výroba žiletek je složitý, komplikovaný a drahý proces s vysokými vstupními bariérami, několik společností, které žiletky vyrábějí, má výhodu:

„Z historického hlediska byly společnosti, které uměly vyrábět žiletky, schopny účtovat lidem za žiletky výrazně jiné ceny, než jaké byly skutečné náklady,“ říká Raider.

„Z historického hlediska byly společnosti, které uměly vyrábět žiletky, schopny účtovat lidem za žiletky výrazně jiné ceny, než jaké byly skutečné náklady,“ říká Raider.