Cíl studie: Zjistit, jaký vztah, pokud vůbec nějaký, existuje mezi vzorci úmrtnosti, ukazateli deprivace, obecným životním stylem a společenskými postoji, jejichž příkladem je vzorec hlasování ve všeobecných volbách v Irské republice. Již dříve byl prokázán vztah mezi volebním chováním a úmrtností ve Spojeném království.

Návrh: Průřezová ekologická studie využívající tři zdroje dat. Standardizované poměry úmrtnosti (SMR) byly založeny na úmrtnostních poměrech na úrovni hrabství a údajích ze sčítání lidu v roce 1996 od Centrálního statistického úřadu, údaje o prvním preferenčním hlasování ve všeobecných volbách v roce 1997 ve všech 41 volebních obvodech byly agregovány na úroveň hrabství. Vybraná uváděná měřítka zdravotního stavu, životního stylu a sociální situace pocházejí z vůbec prvního Národního průzkumu životního stylu, postojů a výživy (SLAN). Tato studie zahrnovala dospělé osoby starší 18 let vybrané poštou na základě seznamu voličů z 273 reprezentativních okresních volebních okrsků. Jednorozměrné vzájemné vztahy byly zkoumány na individuální úrovni pro soubor dat jako celek s úpravou na věk a na agregované úrovni pro 26 okresních obvodů, které zahrnovaly dvě největší města, a pro 22 okresních obvodů, které umožnily korelaci s volebním modelem, pomocí metody Pearsonova korelačního koeficientu.

Účastníci: V parlamentních volbách v roce 1997 bylo celostátně odevzdáno 1 806 932 hlasů, což představuje volební účast 65,92 %. Na dotazník SLAN, který zahrnoval 6539 dospělých osob (47 % mužů), odpovědělo celkem 62 % respondentů. Demografická struktura respondentů průzkumu odpovídala celkové populaci starší 18 let.

Hlavní výsledky: Na individuální úrovni bylo zjištěno velké množství vysoce významných vzájemných vztahů mezi ukazateli deprivace, různými měřítky vlastního hodnocení zdravotního stavu a faktory životního stylu. Agregovaně na úrovni 26 okresů procento nezaměstnaných (r=0,408, p=0,038) a úroveň vzdělání (r=0,475, p=0,014) významně souvisely s SMR a nepřímo s konzumací ovoce a zeleniny (r= -0,672, p=0,001) a nadměrnou konzumací alkoholu u mužů (r= -595, p=0,003). Osoby, které hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý nebo špatný, častěji uváděly špatnou kvalitu života (r=0,487, p=0,022), neměly žádné nebo pouze základní vzdělání (r=0,428, p=0,047) nebo měly průkazku zdravotních služeb s testovanými prostředky (r=0,428, p=0,047). Nebyl zjištěn významný vztah mezi SMR a volebním modelem dvou hlavních politických stran (67,28 % prvních preferencí), ale významný vztah s volbou levice (r=0,446, p=0,037). Volební vzorec Fianna Fail byl nepřímo úměrný míře nespokojenosti se zdravím (r= -0,59, p<0,05). Pozitivní signifikantní vztah byl zjištěn mezi hlasováním pro levici a nespokojeností se zdravím (r=0,51, p<0,02) a mírou kouření (r=0,47, p=0,03). Vzor kouření také pozitivně souvisel s mírou volební abstence (r=0,526, p=0,12).

Závěry: Tyto údaje jsou v souladu s údaji z jiných zemí, neboť ukazují vztah mezi ukazateli deprivace a životním stylem, liší se však tím, že v zemi s převážně středopravicovým volebním modelem nebyl pozorován žádný vztah mezi SMR a počtem hlasů odevzdaných pro hlavní strany. Vztah mezi volebním vzorcem levice a některými ukazateli deprivace a životního stylu naznačuje, že volební vzorce a příslušnost k politickým stranám by mohly být užitečným ukazatelem vertikálního sociálního kapitálu. Jeho variabilita jako ukazatele napříč zeměmi však naznačuje, že vzájemný vztah mezi sociokulturními a ekonomickými faktory a následný vliv na zdravotní stav není jednoznačný.