Učitelská unie
10. léta 20. stoletíEdit
V roce 1916 vznikl Svaz učitelů města New York. Téhož roku obdržela statut a připojila se k Americké federaci učitelů jako „AFT Local 5“ (často uváděna jen jako „Local 5“).
Jejími hlavními spoluzakladateli byli Henry Linville (socialistický, pacifistický učitel biologie, vystudovaný na Harvardu) a Abraham Lefkowitz (akademik, vystudovaný na Newyorské univerzitě). V letech 1916 až 1935 byl Linville prezidentem a Lefkowitz viceprezidentem a legislativním expertem. Jejich hlavní agendy pro TU byly následující: 1) uznání učitelů jako profesionálů, 2) lepší platy učitelů, 3) respektování učitelů ze strany správních orgánů a 4) akademická svoboda (včetně ochrany před přísahou věrnosti). Nicméně i v New Yorku
v roce 1919 se představitelé AFT a TU bránili rudému strachu, který byl namířen proti učitelům a odborovým organizátorům.
20. léta 20. stoletíEdit
V 20. letech 20. století se TU snažila získat zvýšení platů a důchodů učitelů, menší počet žáků ve třídách, stálé zaměstnání pro učitele a větší pomoc od státu New York.
V polovině 20. let se v TU objevily politické frakce, z nichž nejvýznamnější byly komunistické.
V průběhu 20. let se pod legálním názvem Workers Party of America začala ve školství angažovat CPUSA. (Komunistická strana se během 20. let několikrát rozštěpila, např. na Komunistickou stranu (většinovou skupinu), až v roce 1929 získala plné připojení ke Kominterně). Nejprve se zabývala vzděláváním dospělých (převážně pro osoby, které nejsou rodilými mluvčími) prostřednictvím dělnických škol, zaměřených na New York s New York Workers School. Současně CPUSA zahájila kampaň za získání kontroly nad učitelským svazem.
V roce 1923 vznikla „Výzkumná studijní skupina“, přidružená k externí Vzdělávací dělnické internacionále, která sama vznikla z Rudé internacionály dělnických skupin, zase přidružené ke Komunistické internacionále („Kominterně“). V čele Výzkumné studijní skupiny stál tajemník TU (a člen CPUSA) Benjamin Mandel (pozdější ředitel výzkumu pro Sněmovní výbor pro neamerickou činnost neboli HUAC); členy (ještě nerozdělenými do dvou soupeřících komunistických stran) byli např: Ben Davidson, Bertram Wolfe, Jacob Lind, Rachel Ragozinová, Jack Hardy (stranické jméno Dalea Zysmana), Sarah Goldenová, Clara Reibertová, Abraham Zitron a Isidore Begun. Do roku 1925 se z nich stala hlasitá frakce při TU (jak Linville dosvědčil AFT v roce 1935). Když Josif Stalin sesadil Jaye Lovestona z čela CPUSA, vytvořili Lovestonovi stoupenci v TU „Pokrokovou skupinu“ proti „Skupině řadových členů“, která zůstala věrná CPUSA. Mezi členy Progresivní skupiny patřili Mandel, Davidson a Wolfe.
30. léta 20. stoletíEdit
S velkou hospodářskou krizí však členství v CPUSA vzrostlo, což se do roku 1932 odrazilo i v členství v TU.
Další rozkol nastal, když vedení usilovalo o to, aby členství v TU zůstalo omezeno na učitele veřejných škol na plný úvazek, zatímco jiní členové začali prosazovat otevření členství pro suplující učitele, učitele soukromých škol a (po roce 1929) učitele v New Deal Work Projects Administration. Ve třicátých letech během Velké hospodářské krize začala CPUSA postupovat ve své kontrole, protože její členové vnitřně bojovali s méně levicovými a liberálnějšími kolegy z Učitelského svazu.
Dne 27. října 1932 vedení TU zvolilo Výbor pěti, který měl projednat pět členů skupiny „Rank and File“ (Joseph Leboit, Clara Reiber, Alice Citron, Abraham Zitron a Isidore Begun) a jednoho člena skupiny „Progressive“ (Bertram Wolfe). V protiútoku obě komunistické frakce vypracovaly vlastní menšinovou zprávu (sepsanou Begunem, Davidsonem, Florence Gitlinovou a Davidem M. Wittesem) o správě TU. Dne 29. dubna 1933 přednesl John Dewey zprávu Výboru pěti, která vyzývala k prošetření obou skupin a k tomu, zda by se mohla vytvořit nová místní organizace bez komunistického vlivu. Do roku 1935 Výbor konstatoval, že TU je bezmocná, aby se zbavila komunistických frakcí; nedokázala shromáždit potřebný počet hlasů.
V roce 1935, částečně díky politice „jednotné fronty“ Kominterny, získala CPUSA kontrolu nad Učitelským svazem, kterou si udržela až do roku 1938. Poté se CPUSA pokusila získat kontrolu nad mateřskou organizací, Americkou federací učitelů (jejímž prezidentem byl v té době Jerome Davis, později zapletený do senzační žaloby pro pomluvu). Současně se CPUSA snažila mobilizovat členy Teachers Union, aby se připojili k různým skupinám ve stylu United Front, včetně:
- „intelektuálních“ front, např. k Jefferson School of Social Science
- „přátelských“ skupin, např. k Friends of the Soviet Union, National Council of American-Soviet Friendship
- „antifašistických“ skupin, např, American League Against War and Fascism, American Medical Bureau, Joint Anti-Fascist Refugee Committee
- Speciální zájmové skupiny pro Afroameričany, Američany narozené v zahraničí, podílníky, vědce
- „Obranné“ organizace, např. organizace International Labor Defense
V průběhu celostátního sjezdu AFT v srpnu 1935 požádalo vedení TU o referendum o reorganizaci, které bylo zamítnuto 100 ku 79 hlasům. V důsledku toho spoluzakladatelé TU Linville a Lefkowitz vyvedli asi 800 z přibližně 2 000 členů z TU do newyorského učitelského cechu (New York City Teachers Guild).
V roce 1936 vedení Americké federace práce (AFL), mateřské organizace Americké federace učitelů (AFL) (mateřské organizace TU), doporučilo AFL, aby zrušila statut TU jako Local 5, AFT. AFT (jejímž prezidentem byl v té době Jerome Davis) doporučení AFL nerespektovala.
V roce 1937 publikoval Abe Meeropol báseň „Strange Fruit“ pod názvem „Bitter Fruit“ (Hořké ovoce) v roce 1937 v časopise The New York Teacher, odborovém časopise Svazu učitelů.
Dne 15. března 1938 pozastavil Greater New York Centra Trades and Labor Council členství TU, zatímco Joint Committee of Teachers Organizations (JCTO) of New York City vyloučil TU.
40. létaEdit
V srpnu 1941 AFT zrušila statut TU jako Local 5, AFT. TU se poté stala místní organizací 555 United Public Workers (UPW), pobočkou národního konkurenta AFL, Kongresu průmyslových organizací (CIO).
Po druhé světové válce se učitelské odbory ocitly pod palbou útoků „Hearstova tisku, Americké legie a státních zákonodárných sborů ovládaných venkovem“.
1950Edit
V únoru 1950 vyloučila CIO UPW (tedy i TU) ze svých řad. V roce 1952 TU z UPW vystoupila.
60. létaEdit
V červnu 1964 se TU během výročního sjezdu dohodla na svém rozpuštění.